Evropa bojuje s přemírou turistů
28.08.2024
Evropa zažívá vrchol turistické sezony. V oblíbených destinacích se opět tvoří davy, letos se ale více než kdy dříve zvedl odpor místních k turistům. Například na Mallorce se průvodu proti turistům zúčastnilo 50 tisíc lidí. Datová redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s týdeníkem Ekonom připravila přehled evropských destinací, kde je situace nejhorší.
I Čechy oblíbené Chorvatsko hledá způsoby, jak cestovní ruch regulovat. Od letošního roku mají samosprávny možnost omezit nabídku ubytovacích kapacit. Zákon má podle chorvatské vlády ukončit takzvanou apartmánizaci – fenomén krátkodobého pronajímání soukromých objektů, které v Chorvatsku zažívá boom v posledních letech a které podle expertů v řadě obcí znásobilo problémy spojené s turismem. Přílišná nabídka ubytovacích kapacit vytvářela tlak na infrastrukturu i davy lidí, na které si stěžují jak místní, tak samotní turisté.
Problémy jsou i v rakouském Hallstatu. Tam žije 800 lidí, každý den ho v sezoně navštíví přes tři tisíce turistů, místní mluví dokonce až o trojnásobku. Od loňského roku přistoupilo městečko k různým opatřením. Razantně zdražilo a omezilo možnost parkování autobusům, reklamu v Asii zredukovalo na nulu. Starosta zvažuje i možnost turniketů, které by pustily do prostoru pouze omezený počet lidí.
Různá opatření zavádí města po celém světě. Na hlavní benátský kanál nesmí vplout velké výletní lodě, množství připlouvajících lodí omezuje i francouzská Marseille či skotské Orkey. Barcelona zavedla od loňského dubna vyšší městskou daň. V Římě se nesmí sedět u Fontány di Trevi ani na Španělských schodech. Problémy jsou i v Česku – na limity naráží Adršpašské skály, Jizerské hory i Sněžka.
Overturismus je jev, kdy je na jednom místě v jeden čas moc lidí. Hraniční počet je pro každou destinaci jiný. Nedá se tedy určit, kdy začíná být turismus problematický. Podle francouzského start-upu Murmuration, který monitoruje dopady cestovního ruchu na životní prostředí pomocí satelitních dat, 80 procent cestovatelů navštíví pouze 10 procent turistických destinací. Většina turistů se tedy koncentruje v těch nejpopulárnějších destinacích. Jakmile k přelidnění dojde, je to problém pro místní i turisty. Ti si výlet kvůli stání ve frontách a davech tolik neužijí. Nemají možnost navštívit restauraci bez předchozí rezervace, ceny všeho se obrovskou poptávkou a nedostatečnou nabídkou šponují nahoru. A ceny lezou nahoru i pro místní. Majitelé nemovitostí často radši pronajmou domy a byty turistům a tím se omezuje a zdražuje možnost bydlení pro místní.
Situace se bude podle expertů zhoršovat, tedy alespoň na počet přijíždějících turistů. Podle Světové organizace cestovního ruchu se do roku 2030 počet turistů celosvětově zvedne na 1,8 miliardy. V roce 2019, na dosavadním vrcholu, to bylo 1,5 miliardy.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?
28.03.2023
Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?
Dodavatelé elektrické energie tak budou mít třeba povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Podle plánů Evropské komise by se měl také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících právě k oné cenové stabilitě. Domácí agenturní zpravodajství k této věci dále uvedlo, že kolísání cen v extrémních výškách má dále pomoci „povinné uzavírání takzvaných rozdílových smluv“ při veřejné podpoře investic do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra. Podle konstatování agentury ČTK má právě tento krok snížit vliv ceny plynu na cenu elektřiny, aniž by změnil princip její tvorby...
J
Češi platí za potraviny nejvyšší daň v Evropě. Co by udělalo její snížení?
28.03.2023
Z pohledu finančních trhů by to byla jistě tzv. kurzotvorná informace, kdyby se na veřejnost dostala zpráva o tom, jak konkrétně by se mohla změnit sazba Daně z přidané hodnoty (DPH) v Česku. Jde totiž o to, bráno širším úhlem pohledu, že Češi platí třeba za opozicí tolik zmiňovanými potravinami (v současné době nejvyšších hodnot inflace za poslední dekádu) 15 procent, což je vskutku hodně vysoko, zatímco ve velké většině Evropy jsou potraviny zdaněny DPH většinou do deseti procent.
Jak ale říkají zprávy z vládních kuloárů, je možné, že se zavedená podoba zdanění DPH nejen potravin může brzy změnit. Zbyněk Stanjura, toho času šéf resortu financí totiž řekl ve vysílání ČRo Plus, aniž by prozradil právě ty kurzotvorné informace, že jeho úřad právě nyní vše pečlivě kalkuluje a propočítává. Otázkou ale zůstává, zda se má nebo může DPH na potraviny snížit.
Je jasné, že většině populace by se snížení daně z přidané hodnoty na potraviny, jídlo, pití a já nevím, co ještě dalšího, opozicí Ano a SPD označované jako téměř životadárné položky, které současná vláda podle nich ne a ne zlevnit, líbilo. Jenže právě po vládě levicově populistických hnutí a stran, které přivedly nyní voliči nejoblíbenějšího z vůdců téměř na buben českou státní kasu svou politikou rozhazování peněz z „vrtulníku“, brání téměř jakémukoliv snižování daní.
J
Itálie chce výjimku. Konec spalovacích motorů schválí, jen když zůstanou biopaliva
23.03.2023
Itálie varovala Evropskou komisi (EK), že plán na ukončení prodeje aut se spalovacími motory do roku 2035 podpoří jen pod podmínkou, že se budou dál smět prodávat auta na biopaliva. Informuje o tom agentura Reuters.
Evropská unie se snaží odblokovat řešení svého záměru na snížení emisí CO2 z automobilů, na poslední chvíli se totiž proti plánu postavilo Německo. Současný plán se nelíbí ani některým dalším zemím včetně České republiky.
Itálie a Německo už společně komisi požádaly, aby povolila prodej nových automobilů se spalovacím motorem po roce 2035, pokud budou jezdit výhradně na uhlíkově neutrální syntetická paliva, někdy označovaná jako e-paliva. To by mohlo podpořit výrobce automobilů a dílů se spalovacím motorem.
Mezi členské země Evropské unie, které pro auta na syntetická paliva prosazují výjimku ze zákazu prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035, patří i Polsko a Česká republika. Ta přitom zákaz loni sama dojednala, a to za českého předsednictví EU.
Itálie v dopise komisi z tohoto týdne nově uvedla, že výjimka se musí vztahovat i na biopaliva - tedy paliva získaná z biomasy, jako jsou rostliny.
"Itálie by nepřijala příliš omezený výklad komise ohledně 'neutrálních paliv' z hlediska CO2‘, který zahrnuje pouze e-paliva a nikoliv biopaliva," uvedli tři italští ministři v dopise, který má podle Reuters datum 21. března. Mluvčí italského ministerstva dopravy dnes řekl, že Řím na dopis odpověď zatím nedostal.
Brusel teď vyjednává s Německem, aby se pokusil spor vyřešit. Někteří úředníci doufají, že se dohodnou před čtvrtečním summitem lídrů EU. Na návrh komise, že po roce 2035 bude možné prodávat nová osobní auta se spalovacími motory v případě, že budou využívat uhlíkově neutrální paliva, v úterý poukázala agentura Reuters. Podle ní se v něm biopaliva za uhlíkově neutrální paliva nepovažují.
B
Strop na ceny v obchodech zatím nebude. Máme potraviny v akcích levnější než Slováci
22.03.2023
Česko podle ministra zemědělství nechce zavést strop cen v obchodech jako na Slovensku. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Osm největších maloobchodních řetězců na Slovensku od pondělí na tři měsíce stanovilo cenový strop na vybrané potraviny. Opatření se dotkne téměř 400 různých položek. Ceny potravin na Slovensku jsou u některých položek vyšší než ceny v Česku v akčních nabídkách. Na Slovensku se vyjednání o cenových stropech neúčastnili zástupci zemědělců.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu v pondělí uvedl, že tuzemské řetězce se ke stanovení maximálních cen zatím nechystají. Ceny se podle něj drží na relativně nízké úrovni, protože obchodníci častěji zavádějí slevové akce.
V Česku se aktuálně prodá přes 60 procent potravin ve slevách. Zastropování cen podle něj přitom není nic jiného než dlouhodobá slevová akce na předem určenou část sortimentu. "Považujeme za vhodnější slevy střídat, aby měli zákazníci bohatší výběr a nedocházelo ke zdražení těch potravin, jejichž ceny nejsou zastropované,".
Na Slovensku bude na vybraných položkách označení 'Protiinflační garance' a jejich ceny prodejci zveřejní na svých webových stránkách. Potraviny byly na Slovensku letos v únoru stejně jako v lednu meziročně dražší o 28,6 procenta. Meziroční míra inflace v únoru zrychlila na 15,4 procenta z lednových 15,2 procenta.
Ceny potravin v Česku v únoru meziročně stouply o 23,9 procenta, v lednu to bylo o 24,8 procenta. Celkově byly spotřebitelské ceny proti loňskému roku vyšší o 16,7 procenta, růst tak zpomalil z lednových 17,5 procenta.
Mnoho Čechů kvůli rostoucím cenám jezdí za nákupy do Polska, kde vláda zrušila DPH na některé základní potraviny. České obchody u hranic s Polskem tak mají oproti období před snížením DPH o 30 až 40 procent nižší prodeje, řekl dříve Prouza. Už loni si někteří lidé u polských hranic stěžovali na to, že tam Češi vykupují obchody. Vyhledávané jsou mezi Čechy také nákupy v Německu, kde se zase vyzdvihuje kvalita potravin.
B
(Zdroj: www.eurozpravy.cz)