Evropa úspěšně plní zásobníky plynem
08.08.2022
Zásobníky plynu v Evropě se přes výrazné snížení dodávek z Ruska plní. Za naplnění zásobníků ale evropské plynárenské firmy tvrdě platí. Do začátku listopadu mají být zásobníky podle dohodnutých plánů EU naplněné na 80 procent, začátkem tohoto týdne byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) na 70,54 procenta. Výdaje na nákup plynu do zásobníků jsou rekordní a podle odhadu analytiků překročí 55 miliard eur, tedy v přepočtu 1,35 bilionu korun. To je desetkrát více než v době, kdy trh fungoval normálně.
„EU už začátkem července překonala prozatímní cíl naplnění k 1. září a je stále na cestě k dosažení cíle k 1. listopadu,“ uvedl analytik firmy Aurora Energy Research Jacob Mandel.
Celkové náklady na plyn do zásobníků od letošního června odhadl Mandel na 19,8 miliardy eur – pokud by se nakupovaly podle spotových cen v nizozemském plynovém uzlu TTF. Další náklady čeká ve výši 35,5 miliardy eur, čímž celková částka na plyn přesáhne již zmíněných 55 miliard eur. Dalších 300 milionů až 600 milionů eur budou činit náklady spojené s využíváním zásobníků. Analytik institutu Bruegel Simone Tagliapietra odhaduje, že Evropa bude muset utratit ještě 26 miliard eur, aby naplnila zásobníky ze současné úrovně na 80 procent.
V
(Zdroj: ihned.cz)
VW na Slovensku omylem rozdal vyšší odměny
15.07.2019
Slovenská divize německé automobilky Volkswagen, která je v zemi jedním z největších zaměstnavatelů, žádá po již bývalých pracovnících vrácení části odměn. Mluvčí společnosti Volkswagen Slovakia Lucia Kovarovičová Makayová to zdůvodnila softwarovou chybou při zúčtování prémií za loňský rok, kvůli které většina současných a bývalých zaměstnanců podniku dostala v květnu ve výplatě vyšší odměnu, než na jakou měli nárok.
Na případ upozornil nejčtenější slovenský list Nový čas. Tomu si bývalý zaměstnanec automobilky stěžoval, že má vrátit část odměny, byť v podniku již nepracuje. Celkovou výši chybně vyplacených odměn automobilka nezveřejnila. Uvedla, pouze, že jednotliví zaměstnanci dostali proti skutečnému nároku od několika eur až zhruba do 200 eur (5120 korun) navíc. Průměrná výše odměny za loňský hospodářský výsledek firmy, která v minulém roce na Slovensku zaměstnávala asi 14 800 pracovníků, dosáhla 1630 eur (41 740 korun). Firma chybu přiznala a omluvila se za ni. S odbory se dohodla, že současným zaměstnancům zjištěný rozdíl odečte ze zálohy na odměnu, kterou vyplácí na podzim. Bývalé zaměstnance zase písemně požádala o vrácení rozdílu.
České stavebnictví je mezi zeměmi EU až dvacáté
12.07.2019
České stavebnictví bylo v letošním prvním čtvrtletí s meziročním růstem o 2,4 procenta mezi 26 zeměmi EU na 20. místě, údaje z Itálie a Kypru nejsou k dispozici. Meziročně si Česko pohoršilo o 13 míst a v porovnání s koncem loňského roku kleslo o 11 příček. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním čtvrtletí vzrostlo v průměru o pět procent.
Nejvíce, o 48,2 procenta, se zvýšila stavební výroba v Maďarsku. Následovaly Slovinsko s růstem o 23,1 procenta a Litva, kde stavebnictví meziročně stouplo o zhruba pětinu. Nad unijním průměrem bylo 15 zemí. Pokles zaznamenaly tři země unie. V Řecku stavebnictví meziročně kleslo o 18,5 procenta, ve Španělsku o 4,1 procenta a na Slovensku o 0,9 procenta. "Maďaři potvrzují, že mají dobře nastavenou koncepci výstavby. V uplynulých 20 letech stavěli dálnice v přepočtu na obyvatele násobně rychleji než Češi. Lépe dokážou využít evropské dotace, které u nich intenzivněji než u nás plynou na ekonomicky celkově přínosnější stavební projekty," sdělil ČTK analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle analytika ČSOB Petra Dufka české stavebnictví není rozhodně v tak tragické kondici, jak by mohlo z žebříčku EU vyplývat. "První kvartál zatížil především vysoký srovnávací základ z ledna 2018, kdy si stavebnictví připsalo meziročně skoro 40 procent. Proto bych vývoj v prvním čtvrtletí až tak nepřeceňoval," uvedl Dufek.
Německý průmysl v květnu jen stěží rostl
10.07.2019
Růst německého vývozu v květnu o 1,1 procenta překonal očekávání, zotavit se z dubnového propadu o 3,4 procenta se mu ale nepodařilo. Vyplývá to z údajů spolkového statistického úřadu. Prognóze nedostál růst průmyslové produkce o 0,3 procenta. Ekonomové předpovídají zpomalení německého hospodářství ve druhém čtvrtletí. Největší evropskou ekonomiku ochlazují zejména obchodní spory a odchod Británie z Evropské unie.
Vývoj exportu předčil prognózu analytiků v průzkumu agentury Reuters. Ti předpovídali zvýšení 0,5 procenta. Německý dovoz se v květnu snížil o 0,5 procenta po poklesu 0,9 procenta v dubnu; výsledkem bylo zvýšení aktiva obchodní bilance na 18,7 miliardy eur (475,6 miliardy korun) z 16,9 miliardy v předchozím měsíci. Další data z poslední doby o vývoji německého průmyslu, dokládající například pokles strojírenských zakázek nebo snížení aktivity zpracovatelského sektoru, dokreslují neradostný výhled hospodářství. Statistický úřad uvedl, že průmyslová produkce v květnu stoupla o 0,3 procenta, zatímco analytici očekávali 0,4 procenta. V dubnu produkce klesla o 1,9 procenta.
Německo bylo za poslední měsíc třikrát na hraně blackoutu
08.07.2019
Sousední Německo postihl za uplynulý měsíc opakovaně nedostatek elektrického proudu v přenosové soustavě. Operátoři museli celkem třikrát požádat o pomoc sousední země, včetně Česka. Podle tamních expertů problém komplikují spekulativní obchody na energetických trzích. "Exploze cen" se týká hlavně nabídky operativních záloh, což podle odborníků způsobuje v řízení energetické sítě chaos.
"6., 12. a 25. června došlo v německých elektrických sítích k prudkému kolísání," informoval na svém webu německý týdeník Der Spiegel. Provozovatel přenosové sítě Amprion novinářům potvrdil, že v soustavě bylo významně méně elektřiny, než by bylo potřeba. Výpadek se objevil na trhu s takzvanou operativní zálohou, která má za úkol případné neplánované kolapsy jednotlivých zdrojů okamžitě vyrovnávat. Bez této služby by v případě problémů museli být od proudu odříznuti největší odběratelé, obvykle velké průmyslové závody. Velmi napjatá situace byla podle mluvčího německé sítě zvládnuta jen s pomocí evropských partnerů.
Nouzovou pomoc z Česka potvrdila Aktuálně.cz státní společnost ČEPS, která je správcem české přenosové sítě. "ČEPS ve dnech 12. 6., 25. 6. a 26. 6. poskytovala havarijní výpomoc německé společnosti Tennet ve výši až 400 MW a těmito dodávkami pomáhala udržet v Německu vyrovnanou výkonovou bilanci," uvedla pro Aktuálně.cz Kristýna Foubíková z odboru komunikace společnosti.