Evropa úspěšně plní zásobníky plynem
08.08.2022
Zásobníky plynu v Evropě se přes výrazné snížení dodávek z Ruska plní. Za naplnění zásobníků ale evropské plynárenské firmy tvrdě platí. Do začátku listopadu mají být zásobníky podle dohodnutých plánů EU naplněné na 80 procent, začátkem tohoto týdne byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) na 70,54 procenta. Výdaje na nákup plynu do zásobníků jsou rekordní a podle odhadu analytiků překročí 55 miliard eur, tedy v přepočtu 1,35 bilionu korun. To je desetkrát více než v době, kdy trh fungoval normálně.
„EU už začátkem července překonala prozatímní cíl naplnění k 1. září a je stále na cestě k dosažení cíle k 1. listopadu,“ uvedl analytik firmy Aurora Energy Research Jacob Mandel.
Celkové náklady na plyn do zásobníků od letošního června odhadl Mandel na 19,8 miliardy eur – pokud by se nakupovaly podle spotových cen v nizozemském plynovém uzlu TTF. Další náklady čeká ve výši 35,5 miliardy eur, čímž celková částka na plyn přesáhne již zmíněných 55 miliard eur. Dalších 300 milionů až 600 milionů eur budou činit náklady spojené s využíváním zásobníků. Analytik institutu Bruegel Simone Tagliapietra odhaduje, že Evropa bude muset utratit ještě 26 miliard eur, aby naplnila zásobníky ze současné úrovně na 80 procent.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
01.10.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK).
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.
Evropští celníci loni zabavili zboží za 15 miliard korun
28.09.2018
Celní úřady jednotlivých členských zemí zabavily loni na hranicích Evropské unie 31 milionů padělků v odhadované hodnotě přes 580 milionů eur (téměř 15 miliard korun). Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnila Evropská komise (EK)
Proti roku 2016, kdy celníci zajistili o deset milionů padělků více, je to sice pokles, zároveň ale vzrostl počet falešného zboží pro každodenní použití, které by mohlo být nebezpečné. To se týká například různých zdravotních potřeb, léků, hraček a elektroniky. Padělky z této kategorie představovaly 43 procent všech zabavených věcí, uvedla komise. Největší podíl zabaveného zboží, a to 24 procent, tvořily potraviny. Následovaly hračky (11 procent), cigarety (devět procent) a oblečení (sedm procent). Téměř dvě třetiny padělaného zboží se na hranice Evropské unie dostaly po moři, 14 procent pak letecky. Kurýrními službami a poštou dorazilo 11 procent falešného zboží, především přes internet objednaného oblečení, kabelek a hodinek. Zemí, odkud pocházela většina padělků zajištěných na unijních hranicích, zůstává Čína. V Turecku byla vyrobena většina padělaného oblečení. Falešné a potenciálně nebezpečné léky pocházely nejčastěji z Indie.
Češi jsou nejbohatší z celé východní Evropy
27.09.2018
Češi jsou nejbohatší z celé východní Evropy. Jejich čistá finanční aktiva jsou dvaapůlkrát vyšší, než mají Slováci. Ve světovém žebříčku si proti předchozímu roku o dvě místa polepšili na 26. místo. Vyplývá to z mezinárodní studie o světovém bohatství, kterou zveřejnila skupina Allianz. Ta analyzovala úspory a dluhy v 53 zemích světa. Čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.
Růst finančních aktiv českých domácností v roce 2017 dosáhl 4,4 procenta proti 6,8 procenta v roce 2016. Průměrné čisté bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 15 290 eur, tedy podle aktuálního kurzu zhruba 390 000 korun. Předloni to bylo 12 360 eur neboli 330 000 korun podle tehdejšího kurzu. Na Slovensku loni průměrné bohatství na člověka dělalo asi 2,5krát méně než v ČR (158 000 korun). Bohatství průměrného Poláka pak v roce 2017 činilo 211 000 korun. Rozdíl mezi bývalou západní a východní Evropou je stále značný, německy mluvící sousedé jsou na tom finančně asi 3,5krát lépe než Češi. Průměrný Němec loni vlastnil čistou hodnotu 1,33 milionu korun. Ještě lépe na tom byl Rakušan se zhruba 1,38 milionu korun. Allianz dlouhodobě sleduje také celosvětový vývoj finanční střední třídy, ke které podle ní koncem roku 2017 patřila 1,1 miliardy lidí. Ještě na přelomu tisíciletí to bylo méně než 500 milionů osob.
Češi jsou v utrácení za knihy nad světovým průměrem
26.09.2018
Češi utratí za knihy včetně e-knih a audioknih průměrně 719 korun za rok. Celosvětově se průměr pohybuje v přepočtu na hranici 450 korun.
Čeští čtenáři dají ročně za knihy méně než například Turci (v přepočtu 771 Kč) a více než Poláci (585 Kč). Vyplývá to z údajů knihkupectví Kanzelsberger. Nejvíc za četbu v přepočtu na koruny vydají podle údajů Bookmap.org Němci, Norové, Američani a Britové. Průměrná ceny knihy se mezi roky 2014 a 2016 zvýšila z 252 na 261 korun, vyplývá z údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů. "Češi byli, jsou a myslím, že i budou, národem čtenářů. Kniha u nás dlouhodobě stojí jako deset piv, není drahá," uvedl majitel zmíněné sítě knihkupectví Jan Kanzelsberger. Česko výrazně zaostává ve výdajích za Německem, USA či Británií. V drtivé většině ale jde o země, kde je průměrná mzda výrazně vyšší než v Česku. V Německu utratí lidí v přepočtu na koruny za knihy 3112 korun, v Norsku 2979 a v Spojených státech 2899 korun ročně.