Evropská ekonomika začala letošní rok mírným zlepšením
07.05.2024
Evropská ekonomika v 1. čtvrtletí zaznamenala mírný růst o 0,3 % ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2023. Tento nárůst je přičítán mírnému uvolnění inflačního tlaku na spotřebitele a stagnaci německé ekonomiky, přičemž největší kontinent začíná ukazovat skromné známky oživení.
Eurozóna, tvořená 20 zeměmi, zaznamenala svůj nejsilnější ekonomický výkon od třetího čtvrtletí roku 2022, přičemž se zlepšila o 0,1 % v každém z posledních dvou čtvrtletí roku 2023, podle údajů zveřejněných statistickým úřadem Eurostat. Informuje agentura AP.
Růst ekonomiky byl brzděn vysokou inflací, která snížila kupní sílu spotřebitelů, a prudkým nárůstem cen energií v důsledku omezení dodávek zemního plynu ze strany Ruska. Tyto nepříznivé faktory se však mírně zmírnily, protože ceny energií klesly a inflace v dubnu klesla na 2,4 %. Nicméně vysoké úrokové sazby Evropské centrální banky, zaměřené na snížení inflace, představují další překážku tím, že zvyšují náklady na úvěry pro podniky i spotřebitele. S blížícím se dosažením cíle 2% inflace stanoveného Evropskou centrální bankou se začíná spekulovat o možnosti, že v červnu může banka pro eurozónu snížit svou referenční sazbu z aktuálního rekordního maxima 4 %.
Německo se v prvním čtvrtletí zotavilo o 0,2 % po loňském poklesu o 0,5 %, což je vítáno, ale neřeší dlouhodobé strukturální problémy jako je byrokracie, nedostatek kvalifikovaných pracovníků a nedostatečné investice do infrastruktury. Francie zaznamenala růst o 0,2 % a Španělsko o 0,7 %. Eurozóna jako celek byla posílena 1,1% ziskem v Irsku, což však odráží především nadnárodní korporace.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nejvíce firem od Čechů kupují Slováci a Ukrajinci
28.02.2018
V minulém roce bylo prodáno téměř 3500 českých firem zahraničním podnikatelům. Nejčastěji je kupovali Slováci, Ukrajinci, Poláci, Rumuni a Rusové. Vyplývá to z informací, které v úterý zveřejnila poradenská společnost Bisnode.
Novými majiteli českých firem se téměř ve čtvrtině případů stali slovenští podnikatelé. S odstupem následovali Ukrajinci (16 procent), Poláci (osm procent), Rumuni (sedm procent) a Rusové (šest procent). "Jde o země s geografickou blízkostí k České republice a historickými ekonomickými vazbami," uvedla analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová. Více než polovina firem z těch, které byly v roce 2017 prodány zahraničním vlastníkům, nebyla starší tří let. Zpravidla to byly takzvané ready-made společnosti, tedy firmy, které nikdy nepodnikaly a byly založeny kvůli následnému prodeji. Jak dodala, jde o nejrychlejší a nejpohodlnější způsob, jak začít během 24 hodin podnikat. "To dokládá i fakt, že přes 70 procent českých firem prodaných zahraničním podnikatelům mělo registrované sídlo v Praze," uzavřela Štěpánová.
Extrémní mrazy v Evropě pomáhají ruskému Gazpromu
26.02.2018
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom trhala minulý týden díky mrazivému počasí v Evropě exportní rekordy. Jen v sobotu putovalo do západní Evropy 655,2 milionu kubických metrů plynu, uvedla ruská média. Podle agentury DPA s vysokou poptávkou roste i cena dodávek, hodnota 1000 kubických metrů plynu u rakouského Baumgartenu v pondělí činí 290 eur (zhruba 7300 korun). Ještě na začátku měsíce to přitom bylo 187 eur (asi 4700 korun).
Společnost minulý týden zaznamenala exportní rekordy hned čtyřikrát, v sobotu se přitom objem dodávek oproti předešlému dni zvýšil o 2,4 milionu kubických metrů. Výsledky podle agentury Interfax překvapily i vedení firmy. "Nového rekordu jsme dosáhli v sobotu, tedy o víkendu, kdy poptávka zahraničních odběratelů dosahuje zpravidla týdenního minima,"cituje Interfax prohlášení Gazpromu. Vysoká poptávka po ruském plynu je způsobena mrazivým počasím a snížením podzemích zásob plynu. S rekordními výsledky tak počítá vedení Gazpromu i tento týden, kdy teploty mají v západní Evropě i nadále klesat. S vysokou poptávkou po ruském plynu roste přitom i jeho cena. Podle listu Kommersant ceny za plyn v porovnání se začátkem měsíce, kdy prodával Gazprom do Evropy 1000 kubických metrů plynu přibližně za 200 eur (asi 5000 korun), vyrostly zhruba o 30 procent. Spotová cena plynu britského dodavatele NBP nyní činí 336 eur (zhruba 8500 korun), nizozemského TTF 330 eur.
Češi by z EU nevystoupili, jsou ale největšími euroskeptiky ve střední Evropě
22.02.2018
Češi by z Evropské unie nevystoupili, ve střední Evropě jsou však největšími euroskeptiky, ukázal průzkum, který ve středu novinářům představil think-tank Europeum.
Pro setrvání v EU by podle studie hlasovalo 54 procent Čechů. Nejsilnější podporu má členství u důchodců a mladých lidí. Výzkum také zjišťoval, jak lidé vnímají působení EU například v ochraně lidských práv a demokracie nebo migrační politice. Na stejnou sadu otázek odpovídali také Maďaři, Rakušané, Slovinci a Slováci. Respondentům ve vybraných zemích výzkumníci položili stejnou otázku, na kterou odpovídali v referendu o vystoupení z EU Britové. V Česku se 54 procent vyjádřilo pro členství, 34 proti a 12 procent lidí se nevyjádřilo. "Nejvíce euroskeptická skupina byli lidé ve věku 36-50 let," poznamenal ředitel think-tanku Vladimír Bartovic. "V této skupině bylo 44 procent pro odchod a 42 procent pro setrvání v EU," dodal. Pozitivně se k českému členství v EU staví mladí lidé a důchodci, přesné vysvětlení budou experti zjišťovat. "U starší generace je to zřejmě historická zkušenost," odhadl Bartovic. Mladší ročníky jsou podle něj patrně ovlivněny tím, že mohou naplno užívat výhod, jako jsou například studijní pobyty v zahraničí. Na reprezentativním vzorku více než 500 lidí experti zjišťovali, jak veřejnost vnímá vykreslování EU od politiků. Téměř tři čtvrtiny Čechů odpověděly, že Evropská unie je popisována příliš pozitivně. Na druhé straně však průzkum ukázal, že podle 82 procent Čechů politici často využívají EU jako obětního beránka.
Rakouské úřady vyšetřují největší bitcoinový podvod Evropy
20.02.2018
Rakouské úřady šetří největší bitcoinový podvod Evropy. Dvojice pachatelů v něm podle policie obrala asi 10 tisíc důvěřivých investorů z Rakouska, Německa a Balkánu až o 12 tisíc bitcoinů, což je podle aktuálního kurzu asi 2,4 miliardy korun.
Dán Lucas M. a Lotyš Alex P., které nyní hledá Interpol, mají stát za bitcoinovým fondem Optioment, který nabízel pohádkové zbohatnutí. Od lidí si bral digitální měnu bitcoin, jejíž kurz v posledním roce trhá rekordy, a proto láká i méně zkušené investory. Každému z nich fond sliboval až čtyřprocentní zhodnocení jeho peněz, k němuž mělo docházet každý týden. o pyramidový podvod, který jednou musí prasknout. Právě to se stalo loni v listopadu. Webová stránka fondu tehdy zmizela, peníze přestaly lidem chodit a bitcoiny, jež Optiomentu svěřili, se ztratily neznámo kde. Tisíce podvedených se proto začaly obracet na policii a také na média. Ta zdokumentovala, že Optioment fungoval jako sekta. Fond hledal investory na seminářích, které po Evropě pořádala trojice Rakušanů. Dva bratři ze Štýrska a jejich společník z Horních Rakous si přezdívali Tři mušketýři a lidi lákali na meditační cvičení. "Měli jsme se zvednout a zavřít oči. Pak nám řekli: 'Cítíte to? Ten pocit, který skrz vás prochází?' Mezi řečí přitom zmínili, abychom do fondu vložili peněžní zálohu," řekla německému listu Die Zeit jedna z poškozených, která nakonec přišla o bitcoiny v hodnotě asi 250 tisíc korun.