Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Míra inflace v EU v dubnu vystoupila na dvě procenta
21.05.2021
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na dvě procenta, a po více než dvou letech je tak nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V březnu činila 1,7 procenta. Nejvýraznější cenový vzestup je patrný v zemích Visegrádské skupiny (V4), včetně České republiky. Ve své konečné zprávě to ve středu oznámil statistický úřad Eurostat. Zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 1,6 procenta z březnové hodnoty 1,3 procenta.
Před rokem, kdy už se Evropa i zbytek světa potýkaly s šířením koronavirové infekce, byla míra inflace v eurozóně 0,3 procenta a v celé EU činila 0,7 procenta.
Nejvýraznější inflaci mělo v dubnu Maďarsko, a to 5,2 procenta. Následuje Polsko s inflací 5,1 procenta a za ním je Lucembursko, kde míra inflace činila 3,3 procenta. V České republice inflace vystoupila na 3,1 procenta. Do visegrádské čtyřky patří vedle Maďarska, Polska a České republiky ještě Slovensko, které je jako jediné z V4 členem eurozóny, a používá tedy jednotnou evropskou měnu euro. Míra inflace na Slovensku v dubnu vystoupila na 1,7 procenta.
V
Část Polska nemá nárok na zelené miliardy z EU, zní z Bruselu
21.05.2021
Oblast polské Bogatynie, která leží nedaleko českých hranic a kde se nachází hnědouhelný důl a elektrárna Turów, měla být jedním z míst, kam v příštích letech potečou evropské miliardy. Skoro 77 miliard korun určených Varšavě tam mělo pomoct s přechodem od uhlí k zeleným zdrojům energie a k podpoře místních lidí. Jak ale Aktuálně.cz potvrdila Evropská komise, Bogatynia na peníze nemá nárok.
Důvodem je rozhodnutí polské vlády v Turówě těžit a spalovat uhlí dál. "Region Bogatynia (v Dolním Slezsku) nemá nárok na podporu z Fondu spravedlivé transformace (…) kvůli prodloužení těžby hnědého uhlí i po roce 2030 a otevření nové jednotky spalující hnědé uhlí v turówské elektrárně," vysvětluje Veronica Favalliová z tiskového oddělení Evropské komise.
Proti pokračování těžby ve zdejším dole se v minulosti ohradily české i německé úřady. Namítají, že těžba způsobuje pokles hladiny spodní vody a vyprazdňuje studny místním obyvatelům, na německé straně pak hrozí propady půdy. Varšava přesto minulý měsíc udělila státnímu těžařskému koncernu PGE povolení uhlí dolovat až do roku 2044. Před několika týdny se pak rozšířila i kapacita elektrárny. Česká vláda po krachu vzájemných vyjednávání podala v únoru na Polsko žalobu u Soudního dvora EU.
V
Europoslanci chystají tvrdý odsudek Babiše
19.05.2021
Poslanci Evropského parlamentu plánují dosud nejostřejší kritiku českého premiéra. V připravované rezoluci o Andreji Babišovi (ANO) opouštějí rámec čistě střetu zájmů týkající se dotací pro Agrofert a hodnotí celkový Babišův vliv na nezávislé instituce v zemi.
Hned několik frakcí zpochybňuje, jestli v Česku ještě funguje právní stát. Jako aktuální příčinu pochybností uvádějí rezignaci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana minulý týden; ten coby důvod svého odstoupení z funkce uvedl „politické tlaky“ na svoji osobu. Europoslanci proto žádají, aby bylo Česko vystaveno přezkumu ze strany Evropské komise, zda tuzemské úřady dokážou vymáhat platné zákony. Pokud se ukáže, že nedokážou, mají být zemi zastaveny veškeré dotace z Bruselu jakožto ochrana unijního rozpočtu.
V
Evropská komise zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 4,2 procenta
14.05.2021
Ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se původně čekalo. Ve své jarní makroekonomické předpovědi to ve středu uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 4,2 procenta.
Příští rok by měla ekonomika EU, která loni kvůli pandemii zažila rekordní propad, vykázat růst o 4,4 procenta. Předchozí odhad komise přitom v únoru počítal s letošním růstem o 3,7 procenta a příští rok o 3,9 procenta. Unijní exekutiva vidí důvod k optimističtější předpovědi zejména v rychlejším tempu očkování, které dovoluje řadě států svižnější návrat k běžnému provozu, než se čekalo v zimě. Odhady zlepšila komise i pro země eurozóny, u nichž letos očekává růst o 4,3 procenta a příští rok ještě o desetinu procentního bodu vyšší. V zimě předpovídala na letošní i příští rok shodný růst HDP o 3,8 procenta.
V