Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská ekonomika zrychlila, klesla i nezaměstnanost
02.05.2019
Tempo růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí zrychlilo ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 procentního bodu. Růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny činil 0,4 procenta, v celé EU pak 0,5 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
V meziročním srovnání růst HDP v 19 zemích platících eurem činil 1,2 procenta a v celé unii 1,5 procenta. Stejným tempem ekonomika rostla také v posledních třech měsících loňského roku. Údaje o růstu ekonomiky eurozóny překonaly očekávání analytiků v anketě agentury Reuters. Ti v průměru očekávali, že HDP se proti předchozím třem měsícům zvýší o 0,3 procenta a meziročně o 1,1 procenta. Evropská centrální banka (ECB) čekala, že v prvním čtvrtletí se HDP zvýší o 0,2 procenta a že ve druhém kvartálu růst zrychlí na 0,3 procenta. ECB kvůli trvale nízké inflaci na konci loňského roku odsunula zpřísňování měnové politiky. Eurostat upozornil, že předběžný odhad vychází z údajů od 17 členských zemí, které mají na HDP eurozóny podíl 93 procent a na HDP celé EU pak 90 procent. Eurostat ve svém rychlém odhadu neuvádí žádné další podrobnosti. Zpřesňující zprávu zveřejní 15. května.
Česko za 15 let členství v EU vydělalo 1306 miliard
29.04.2019
Psal se 1. květen 2004 a Česko právě vstoupilo do Evropské unie. Lidé slavili na pražském Staroměstském náměstí, členství vnímali jako stvrzení toho, že se země definitivně zařadila mezi západní demokracie. Tehdejší prezident Václav Klaus ale okamžik vstupu symbolicky vítal na mytické hoře Blaník, odkud podle pověsti přijde Čechům pomoc, až jim bude nejhůř. Už tehdy jasně vystoupil do popředí rozporuplný vztah, který Češi k unii mají.
Tuto středu uplyne od vstupu Česka do EU přesně 15 let. A patrné jsou dva trendy. Na jednu stranu země na členství ekonomicky vydělává. Zároveň ale Češi v rámci EU patří k vůbec největším nespokojencům: o fungování unie se příliš nezajímají a jsou přesvědčeni, že Česko v ní má jen minimální vliv. Česko za posledních 15 let zbohatlo. Při srovnání reálné životní úrovně v jednotlivých zemích se Češi nyní dostali na 89 procent průměru EU. Před vstupem byli na 74 procentech. Při dohánění vyspělejších zemí by Česko samozřejmě rostlo i bez členství v EU. "Ale šlo by o mnohem nižší růst. Členství v jednotném trhu představuje zásadní benefit," shrnuje v exkluzivním rozhovoru pro HN předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Projekt eura je ještě staveniště
25.04.2019
V otázce, zda má Česká republika brzy přijmout euro, či s přechodem na společnou evropskou měnu dál vyčkávat, podpořil v tomto měsíci druhou variantu i rakouský ekonom Richard Zundritsch. Česko by podle něj nemělo se vstupem do eurozóny pospíchat, dokud si členské země nevyřeší problémy s narůstajícím zadlužením, reformou bank a zápornými úrokovými sazbami.
Zundritsch je prasynovcem nositele Nobelovy ceny za ekonomii F. A. von Hayeka a působí mimo jiné ve výkonných výborech Austrian Economic Center a Hayek Institut. Tyto dva think-tanky propagují myšlenky liberálních ekonomů takzvané rakouské školy. "Kdyby bylo na mně, počkal bych, co se s eurem stane, než bych do eurozóny vstoupil," řekl ekonom v rozhovoru pro HN. "Projekt eura je rozhodně stále ještě staveniště, rozhodně potřebuje reformu. Proto říkám: Počkejte."
Volkswagen plánuje na Slovensku zrušit pětinu míst
23.04.2019
Slovenská divize německé automobilky Volkswagen loni zvýšila výrobu aut, letos plánuje v rámci zvyšování produktivity snížit zaměstnanost o 3000 pracovníků. Nepůjde ale o náhlé propouštění, odchody se mají týkat zejména zaměstnanců, kteří firmu přirozeně opustí. Proti minulému roku se počet pracovníků sníží celkem asi o pětinu, firma také očekává pomalejší růst mezd.
Volkswagen na Slovensku v tomto roce snižuje počet zaměstnanců průběžně. "Měníme v našem závodě směny. Ze čtyřsměnného provozu přecházíme na třísměnný u SUV vozidel a u malých městských vozidel se přechází z dvousměnného na jednosměnný model," uvedla pro HN mluvčí Volkswagen Slovakia Lucia Kovarovič Makayová. "Neznamená to propouštění a už vůbec ne hromadné propouštění. Počítáme s přirozenou fluktuací zaměstnanců, které už nebudeme nahrazovat," řekla Makayová. Dodala také, že část zaměstnanců přesunula firma zpět do jiných závodů. To se týká například pěti set pracovníků z Maďarska, kteří se už vrátili zpět do maďarské továrny. Snížení počtu pracovníků se má dotknout jak kmenových tak agenturních zaměstnanců. Těch chce podle mluvčí firma do budoucna využívat v menším počtu.