Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Blížící se brexit již teď zasáhl českou ekonomiku
04.03.2019
Brexit už teď negativně zasáhl 28 procent českých firem. Kvůli odchodu Británie z EU bez dohody by tuzemské firmy mohly podle odhadu přijít přibližně o 30 miliard korun.
Další desítky miliard by celá ekonomika ztratila kvůli nižším firemním investicím. V pozitivní dopad brexitu věří jen tři procenta českých firem.
Německý automobilový průmysl neroste
01.03.2019
Německý automobilový průmysl loni už téměř nerostl, i když jak výrobci, tak dodavatelé zaměstnali další tisíce nových lidí. Zjistila to studie poradenské společnosti Ernst & Young (EY). Zatímco počet zaměstnanců v německém automobilovém průmyslu se v roce 2018 zvýšil o 1,7 procenta a je se zhruba 834 tisíci pracovníky na novém rekordu, tržby vzrostly jen o 0,4 procenta na 425 miliard eur (téměř 11 bilionů korun), ač i ony byly rekordní, a vývoz se dokonce poprvé od roku 2013 snížil.
Ještě v roce 2017 přitom firmy z odvětví utržily meziročně o celých pět procent více. Více se přitom loni dařilo dodavatelům - jejich obrat se meziročně zvýšil o 2,1 procenta, zatímco výrobci se museli spokojit s poklesem o 0,2 procenta. Stejně i dodavatelé výrazněji navyšovali počet zaměstnanců. První pololetí charakterizoval ještě výrazný růst, ale ve druhé části roku již byl patrný pokles tržeb způsobený i novou metodikou měření emisí a spotřeby WLTP, uvádí ve studii EY. Export pak loni vykázal nejsilnější pokles od krizového roku 2009 - německý automobilový průmysl vyvezl v roce 2018 o 2,3 procenta méně zboží. Nejdůležitějšími trhy byly Spojené státy a Čína, která loni odsunula z druhého na třetí místo Británii. Na 12. místě za Japonskem se umístila Česká republika, kam v roce 2018 směřovalo 5,8 procenta vývozu německého automobilového průmyslu.
Tvrdý brexit může srazit růst české ekonomiky až pod dvě procenta
27.02.2019
Odchod Velké Británie z EU bez dohody, takzvaný tvrdý brexit, by mohl snížit růst české ekonomiky až pod dvě procenta. Tvrdý brexit by totiž mohl snížit růst tuzemského hospodářství o 0,7 až 1,4 procentního bodu. Vyplývá to z úterního vyjádření člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba na konferenci věnované brexitu. Důvodem snížení růstu by byl podle něj především propad poptávky po českých exportech v eurozóně.
ČNB v nové únorové prognóze, která s tvrdým brexitem nepočítá, odhaduje letos růst ekonomiky o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta. "Tento scénář vyznívá jako argument pro vyšší úrokové sazby. Je to ale typ nejistoty, kdy je lépe počkat na to, jak se ta věc vyvine, a pak zvážit reakci ze strany měnové politiky," uvedl k alternativnímu scénáři Holub. V případě tvrdého brexitu by totiž podle něj protiinflačně působil pokles objemu exportů a ochlazení růstu ekonomiky. Ve prospěch růstu cen by pak působilo oslabení koruny, zavedení cel a přerušení některých globálních výrobních řetězců.
Z Německa zní varovné signály
25.02.2019
Největší obavy z hrozící obchodní války mezi Evropskou unií a Spojenými státy a stejně tak z neuspořádaného odchodu Británie z EU má Německo. Z největších ekonomik na kontinentu je právě ono nejvíce závislé na zahraniční poptávce a volném obchodu. V minulém roce se Německo jen tak tak vyhnulo recesi. Letos do ní může za nepříznivých vnějších okolností spadnout a spolu s Itálií stáhnout dolů celou eurozónu. To nevěstí nic dobrého ani pro Česko, jehož export do Německa loni zvolnil tempo.
Poslední nepříznivou zprávu přináší mnichovský Ústav pro hospodářský výzkum IFO pravidelně sledující pomocí zvláštního indexu náladu v asi 7000 německých firmách. Jeho hodnota v únoru klesla už šestý měsíc za sebou na 98,5 bodu (před rokem to bylo 104,5 bodu). Šéfové firem ve srovnání s předchozími měsíci hodnotí hůř jak současnou situaci, tak obchodní vyhlídky na příštího půl roku. "Hospodářská konjunktura v Německu je chabá," potvrzuje Clemens Fuest, šéf IFO. Hlavní ekonom UniCredit Bank pro Německo Andreas Rees soudí, že s ohledem na pokles uvedeného indexu, nejistotu spojenou s brexitem i riziko obchodního konfliktu s USA je pravděpodobnost nástupu recese v Německu v současné době skoro 40procentní.