Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německé dálnice ještě rok a tři čtvrtě zdarma
04.01.2019
Řidiči, včetně těch českých, musí počítat s tím, že v Německu budou platit dálniční poplatky i za osobní auta od října příštího roku. O termínu informoval spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU). Původně chtělo Německo bouřlivě probírané mýtné zavést už letos.
"(Rok) 2019 začíná dobrou zprávou - mýtné pro osobní auta může odstartovat v říjnu 2020," napsal na twitteru Scheuer, podle něhož systém povede k větší spravedlnosti na německých silnicích, protože za jejich použití budou nově platit i cizinci. Radost z nového systému ale rozhodně nesdílí všichni. Bývalý český premiér Bohuslav Sobotka ho dříve označil za diskriminační a Rakousko kvůli němu spolkovou republiku dokonce zažalovalo. Důvodem je to, že mýtné budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o tuto částku sníží daň z motorových vozidel, kterou už nyní přispívají na rozvoj zdejší dopravní infrastruktury. Německo počítá s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (64 až 644 Kč), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (180 až 1287 Kč). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3347 Kč). Českého řidiče vlastnícího vůz Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, roční mýtné vyjde na 100 eur (2576 korun).
Řecko láká investory na evropské zlaté vízum
02.01.2019
Obliba Řecka mezi zahraničními turisty roste a do výstavby luxusních rekreačních nemovitostí přitékají miliardy eur ze zahraničí. Profitují z toho jak investoři či noví majitelé, tak ekonomika země v recesi.
Podle předběžného odhadu aténského ministerstva cestovního ruchu zavítalo loni do země nejméně 30 milionů návštěvníků z ciziny, meziročně asi o 15 procent víc. Turistický boom skýtá velké šance zahraničním investorům. Například na Krétě během uplynulých dvou let přibylo 11 pětihvězdičkových hotelů a 33 čtyřhvězdičkových turistických zařízení. Na ostrově Kos se v současné době staví 16 hotelů a na Rhodosu 15, vypočítává německý list Handelsblatt. Řecká vláda si zahraničních investorů považuje. Cizinci pocházející ze zemí mimo Evropskou unii, kteří do rekreačních nemovitostí vloží alespoň 250 tisíc eur (v přepočtu kolem 6,5 milionu korun), mohou pro sebe a svoji rodinu získat oprávnění ke vstupu do schengenského prostoru. Toto "zlaté vízum" láká majitele a kupce nemovitostí hlavně z Číny a Ruska, přibývá i Turků. Vydávají ho členské země EU podle zvláštních vládních programů, jejichž cílem je přilákat zahraniční kapitál. Činí tak například Španělsko, Portugalsko, Kypr nebo Irsko.
Příštím šéfem Evropské centrální banky bude zřejmě Fin Liikanen
01.01.2019
Nejpravděpodobnějším kandidátem na příštího šéfa Evropské centrální banky (ECB) je bývalý guvernér finské centrální banky Erkki Liikanen. Vyplývá to z průzkumu listu Financial Times mezi ekonomy. Anketa nicméně ukázala, že ekonomové by jako nástupce nynějšího šéfa ECB Maria Draghiho preferovali spíše Benoita Coeurého, který je v současnosti členem Výkonné rady ECB.
Draghi by měl po osmi letech strávených ve funkci odejít z čela ECB na konci října příštího roku. Podle Financial Times je Draghi všeobecně oceňován za to, že zabránil kolapsu eurozóny. Jeho nástupce bude muset rozhodnout o tom, jak rychle eurozóna opustí mimořádně uvolněnou měnovou politiku. Liikanena za nejpravděpodobnějšího kandidáta na nejvyšší post v ECB označilo osm z 24 dotazovaných ekonomů. Pouze tři respondenti ho však považují za preferovaného kandidáta. Coeurého preferuje sedm respondentů, jeho jmenování však očekává pouze jeden, píše Financial Times. Druhým nejpravděpodobnějším kandidátem na příštího šéfa ECB je podle průzkumu guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau, jehož jmenování očekává šest respondentů. ECB tento měsíc ohlásila ukončení programu nákupů dluhopisů, kterým po několik let podporovala inflaci a hospodářský růst v eurozóně. Zopakovala však, že její úrokové sazby by měly přinejmenším do léta příštího roku zůstat na nynějších rekordních minimech. Základní úroková sazba ECB v současnosti činí nula procent.
Evropské akcie jsou nejníže za poslední dva roky
29.12.2018
Evropské akcie ve čtvrtek sestoupily nejníže za více než dva roky kvůli přetrvávajícím obavám investorů ze zpomalování růstu světové ekonomiky a z obchodních sporů mezi Spojenými státy a Čínou. Dolů po středečním prudkém růstu zamířily rovněž akciové trhy ve Spojených státech. Nakonec ale ztráty smazaly a skončily v plusu.
Panevropský akciový index STOXX 600 se ve čtvrtek dostal na nejnižší úroveň od listopadu 2016. Obchodování uzavřel s poklesem o 1,69 procenta na 329,58 bodu. Od začátku letošního roku již ztrácí více než 15 procent. Je tak na cestě k nejhoršímu celoročnímu výkonu od roku 2008, napsala agentura Reuters. Náladu na akciových burzách ovlivnila zpráva, že zisky čínských průmyslových společností v listopadu zaznamenaly první pokles za téměř tři roky. To posílilo obavy ohledně vývoje světové ekonomiky. Americké akcie v závěru čtvrtečního obchodování smazaly předchozí výrazné ztráty a opět posílily. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, tak vzrostl o 1,14 procenta na 23 138,82 bodu. Během dne přitom index sestoupil až na 22 267,42 bodu. Ve středu vzrostl o téměř pět procent na 22 878,45 bodu a poprvé v historii si během jednoho dne připsal více než tisíc bodů. Širší index S&P 500 ve čtvrtek díky oživení v závěru obchodní seance stoupl o 0,86 procenta na 2488,83 bodu a index technologického trhu Nasdaq Composite se zvýšil o 0,38 procenta na 6579,49 bodu.