Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
ČNB zvýšila sazby, jsou už druhé nejvyšší v Evropské unii
05.11.2018
Bankovní rada České národní banky nepolevuje v tempu zvyšování úrokových sazeb a v reakci na přehřívání ekonomiky a vývoj kurzu koruny zvyšuje o 0,25 procentního bodu základní úrokovou míru.
Sazbu ČNB zvedá už na čtvrtém měnověpolitickém jednání v řadě. Celkově jde o páté zvýšení základní úrokové sazby v tomto roce. Naposledy rostly sazby ČNB podobným tempem na jaře 1996. Pro zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, řekl na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok. Pokud devizový trh pod vlivem globálních nejistot dále oslabí korunu, nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb v tomto roce, upozornil guvernér. Jinak s dalším zvýšením sazeb letos nepočítá. Banka také zhoršila výhled výkonu české ekonomiky o 0,1 procentního bodu, podle banky by česká ekonomika měla letos růst o 3,1 procenta a příští rok 3,3 procenta. Zároveň banka počítá, že do roku 2020 koruna posílí až na 24,2 koruny za euro.
Dohoda o brexitu by mohla být do 21. listopadu
02.11.2018
Dohoda o brexitu je již na dohled a mohla by být dokončena do 21. listopadu. V dopise jednomu z britských zákonodárců to naznačil ministr pro brexit Dominic Raab, informovala dnes agentura Reuters. Británie a Evropská unie již vyřešily většinu sporných témat, stále však zbývá dořešit složitý problém celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, uvedl Raab v dopise datovaném 24. října, který zaslal předsedovi parlamentního výboru pro brexit.
"Rád bych se objevil před výborem, až bude dohoda hotová, a očekávám, že by to mohlo být možné 21. listopadu," napsal Raab poslanci Hilarymu Bennovi. Mluvčí britské premiérky ale toto datum nepotvrdil. "Nemohu nic jiného než opět jako již mnohokrát předtím zopakovat, že smlouvu chceme dokončit, co nejdříve to bude možné," řekl pouze na dotaz ohledně Raabova dopisu. ministerstvo pro brexit odmítlo, že by existovalo nějaké datum pro ukončení rozhovorů, a 21. listopad je podle něj pouze datem, které zákonodárci navrhli pro vystoupení Raaba před výborem pro brexit. Na zprávu ale zareagovala britská libra. Její kurz k dolaru vzrostl až o jedno procento na 1,2831 USD, než část zisku odevzdala a vrátila se zhruba na 1,28 USD. Výhledově jde o dobrou zprávu, uvedla v reakci na dopis banka Nomura ve vzkazu svým klientům. Nejde nicméně podle ní "o spolehlivou známku toho, že dohoda je blízko".
Británie nově zdaní internetové giganty
31.10.2018
Británie hodlá od dubna 2020 zavést daň z tržeb velkých internetových podniků, jako je Google, Facebook nebo Amazon. Chce tak zajistit jejich spravedlivější zdanění. V pravidelné podzimní zprávě o vývoji rozpočtu o tom informoval britský ministr financí Philip Hammond. Firmy jako je Facebook či Amazon čelí kritice kvůli nízkým daním, které v Británii platí ze svých zisků, upozorňuje server BBC.
"Není udržitelné ani poctivé, že digitální platformy mohou v Británii vytvářet značné hodnoty, aniž by tady platily daně," uvedl Hammond. Nová daň bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Bude se týkat pouze ziskových firem s globálními tržbami ve výši nejméně 500 milionů liber ročně. Toto omezení má zajistit, že daň dolehne spíše na "zavedené technologické giganty" než na začínající podniky. Podle Hammonda se předpokládá, že nová daň vynese ročně přes 400 milionů liber (11,6 miliardy Kč). O zavedení podobné daně nyní jedná také Evropská unie, kterou Británie v březnu příštího roku hodlá opustit. Evropská komise (EK) v březnu představila návrh na zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků jako je Google či Facebook, které čelí obvinění, že v rámci EU přesměrovávají své zisky do zemí s nižší daňovou zátěží.
Konec klecových chovů v EU?
29.10.2018
Někteří králíci, slepice, prasata nebo křepelky žijí téměř celý život ve stísněných podmínkách v chovných klecích. Na evropské úrovni teď ale vznikla občanská iniciativa, která chce pro zvířata lepší životní podmínky.
Její organizátoři, mezinárodní organizace Soucit ve světovém zemědělství (CIWF), spustili letos v září sběr podpisů v Evropském parlamentu v Bruselu. Petice potrvá rok a má za cíl nasbírat jeden milion podpisů z alespoň sedmi členských států EU, aby se návrhem mohla zabývat Evropská komise. K iniciativě se připojili i čeští europoslanci Jiří Pospíšil (TOP 09), který je zároveň členem pracovní skupiny na podporu ukončení klecových velkochovů, a Pavel Poc (ČSSD) z evropského výboru pro životní prostředí. V Česku kampaň odstartovala na začátku října v Praze. Při té příležitosti petici podpořili i herci Sandra Pogodová nebo Jiří Langmajer. Podle české zástupkyně CIWF se očekává, že v ČR se nasbírá 50 tisíc podpisů. Kdokoliv může iniciativu podpořit na webu KonecDobyKlecové.cz.