Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Europarlament schválil přísnější snižování emisí
05.10.2018
Evropský parlament se ve středu vyslovil pro přísnější snížení emisí oxidu uhličitého u nových aut, než jaké navrhovala Evropská komise. Europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého od roku 2030 nově vyrobená auta budou muset vypouštět o 40 procent CO2 méně, než stanoví norma pro rok 2021.
Evropská komise navrhovala 30 procent. Nynější hlasování určilo postoj europarlamentu pro vyjednávání s členskými státy EU, proto je možné, že konečná podoba limitů kvůli kompromisu ještě dozná změn. Europoslanci se nakonec rozhodli pro variantu, která u osobních aut a lehkých užitkových vozů počítá pro roky 2025 a 2030 ve srovnání s rokem 2021 se snížením o 20, respektive o 40 procent. Návrh Evropský parlament schválil poměrem hlasů 389 proti 239. Podle současných pravidel nesmí nově vyrobené vozidlo v roce 2021 produkovat více než 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr. Tato hodnota ještě bude podle nové metodiky přepočítána, proto návrhy Evropská komise i Evropského parlamentu neuvádějí gramy, ale procenta.
Ekonomika EU v zajetí dilemat
04.10.2018
Evropská unie hledá v hospodářské politice křehkou hranici mezi otevřeností a ochranou. Počínání EU připomíná taktiku fotbalového trenéra při nalézání vyváženosti mezi líbivou ofenzivou a zajištěním obrany tak, aby jeho tým "neumřel na krásu".
Nadto je hledání rovnováhy významně ovlivňováno vnějšími jevy, které mají jak bezpečnostní podtext, tak podobu fatálního rizika změny hospodářské politiky EU od liberálního po národně ochranářské pojetí. Evropa by i nadále měla zůstat nositelem a obráncem liberálních hodnot spojených s prosperitou, konkurencí i vysokou kvalitou života. Měla by též myslet na svá zadní vrátka, aby tyto hodnoty spolehlivě uhájila alespoň pro sebe samu. Řešením onoho dilematu může být důsledné naplňování konceptu evropské přidané hodnoty, kdy patriotismus nestojí zcela v cestě hlubší integraci. Ekonomické propojování zemí EU považujeme právem za poměrně pokročilé, míra politické integrace by se mu měla přizpůsobit. Když nyní naopak shledáváme, že není úplně ten nejlepší čas na utužení politické integrace, neměli bychom příliš tlačit na pilu. Naopak bychom měli dosažený stav konzervovat minimálně na takové úrovni, aby vůbec ještě bylo možné o nějaké integraci hovořit.
Evropské burzy bude zastupovat generální ředitel pražského trhu
03.10.2018
Petr Koblic, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, získal prestižní funkci. V příštích třech letech bude stát v čele Federace evropských burz cenných papírů (FESE − Federation of European Securities Exchanges). Ta sdružuje 36 burz, na kterých se obchoduje s akciemi, dluhopisy, komoditami a termínovými kontrakty.
"Je pro mne čest být zvolen prezidentem FESE a zastupovat evropský burzovní sektor, který je nedílnou součástí evropského hospodářství," řekl Koblic ke svému zvolení. "Vzhledem ke geopolitickým výzvám musíme nyní více než kdy jindy společně pracovat na zlepšování evropských kapitálových trhů a zajišťovat financování a řízení rizik evropského hospodářství," dodal.
Federace evropských burz je mimo jiné důležitým účastníkem rozhovorů s EU o budoucnosti kapitálového trhu v Evropě. "Státní i nadnárodní orgány rády jednají s někým, kdo reprezentuje hlas všech. To federace burz splňuje," uvedl Koblic, jehož volbu jednomyslně schválilo valné shromáždění FESE.
V Itálii zavedou základní příjem pro miliony lidí
02.10.2018
Základní příjem pro chudé Italy bude postupně zaveden od ledna ve formě předplacené nákupní karty, řekl v pondělí vicepremiér Luigi Di Maio. Informovala o tom agentura Reuters. Základní příjem pro chudé je ústředním bodem programu protestního hnutí pěti hvězd, jemuž Di Maio šéfuje a které od června vládne s protiimigrantskou stranou Liga. Zároveň se jedná o klíčovou položku italského rozpočtu s vysokým deficitem, který Řím nastínil minulý týden a jenž vyvolal obavy mimo jiné i na pondělním jednání ministrů financí zemí platících eurem.
Italský rozpočet počítá s tím, že na tuto položku vyhradí 10 miliard eur (258,25 miliardy korun). Chudí Italové by měli dostávat až 780 eur měsíčně (20 143 korun), Di Maio tak chce "odstranit chudobu" ve třetí největší ekonomice eurozóny. "(Suma) bude poukázána na elektronickou kartu, kterou půjde platit v italských obchodech," řekl dnes šéf M5S. Posílí to podle něj soukromou spotřebu, hospodářský růst a příjmy z daní z prodeje. "Tímto způsobem náš hrubý domácí produkt poroste více, než se očekává," rozvedl Di Maio. Na základní příjem pro chudé budou mít nárok jen Italové, kteří v zemi žijí nejméně deset let. Peníze budou nejprve v lednu zprostředkovány důchodcům a o několik měsíců nato postupně i ostatním lidem žijícím pod hranici chudoby, uvedli představitelé vlády. Příjemci peněz budou muset, s výjimkou penzistů, vykonat osm hodin veřejně prospěšné práce týdně, prokázat, že hledají zaměstnání a přijmout jednu ze třech prvních pracovních nabídek.