Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německo bude mít opět nejvyšší přebytek běžného účtu
22.08.2018
Německo zřejmě bude mít letos již třetí rok za sebou největší přebytek běžného účtu platební bilance na světě. Měl by dosáhnout 299 miliard dolarů (6,7 bilionu korun), zatímco druhé Japonsko bude mít přebytek 200 miliard dolarů. Vyplývá to z prognózy německého ekonomického institutu Ifo. Zpráva zřejmě obnoví kritiku ekonomické a fiskální politiky největší evropské ekonomiky od obchodních partnerů i mezinárodních institucí.
Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu, sleduje tok zboží a služeb a také investic do země a ven. Na třetí místo by se letos mělo dostat Nizozemsko s přebytkem 110 miliard dolarů. Naopak Čína mezi třemi státy s největším přebytkem nebude, a to kvůli růstu dovozu a nižší návratnosti kapitálu v zahraničí. Naopak Spojené státy zůstanou zemí s největším schodkem. Ten má podle ekonoma Ifo Christiana Grimmeho činit 420 miliard dolarů. Ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) by se měl přebytek bilance běžného účtu Německa snížit letos na 7,8 procenta z loňských 7,9 procenta HDP. Od roku 2011 je přebytek trvale nad takzvanou indikativní prahovou hodnotou Evropské komise (EK), která činí šest procent HDP. Pokud je tato hodnota trvale překračována, může to mít za následek politická doporučení. Evropská komise formálně identifikovala makroekonomickou nerovnováhu v Německu poprvé v roce 2014. Od té doby tuto kritiku každým rokem potvrzuje. Ve svém doporučení komise uvádí, že Německo by mělo své přebytky používat ke zvýšení státních investic a vytvořit příznivé podmínky pro vyšší růst reálných mezd. Podobné doporučení poslal Berlínu i Mezinárodní měnový fond (MMF).
Záchrana Řecka končí, do státní kasy nateklo 300 miliard eur
20.08.2018
Dnešním dnem dokape záchranná infuze, díky níž do řecké státní pokladny přiteklo bezmála 300 miliard eur. Poslední balíček mezinárodní finanční pomoci, která měla odvrátit státní bankrot, končí a helénská republika se teď musí postavit na vlastní nohy. Čeká ji návrat na finanční trhy, který znamená, že Řecko bude po letech spoléhání se na někoho jiného financovat svoje hospodaření prodejem dluhopisů na trhu stejně jako kterákoli jiná země.
Vyhráno ale nejzadluženější země Evropské unie rozhodně nemá. Finanční krize měla na životy Řeků drtivý dopad a jizvy po ní zůstaly hluboké. "Do České republiky jsem se přestěhoval, protože zde mám práci v oboru a za lepší peníze. V Řecku je většina volných pracovních míst přístupná jenom v Aténách a zaměstnavatelé hledají lidi se zkušenostmi. Pokud jste krátce po škole, nemáte šanci," popisuje Geórgios Vogiatzis, šestadvacetiletý absolvent počítačového inženýrství z Krétské technické univerzity. Jeho příběh dobře ilustruje situaci, ve které se Řecko dnes nachází. Ekonomika se sice pomalu zotavuje, v letošním roce by měla růst tempem 1,9 procenta, ale země zůstává po hospodářské krizi v hlubokých potížích. Řecko musí plnit podmínky stanovené věřiteli, kterými jsou členské země eurozóny, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.
O střídání letního a zimního času hlasovalo 4,6 milionu lidí
18.08.2018
Přes 4,6 milionu lidí nebo institucí ze všech členských států Evropské unie se zapojilo do veřejné konzultace, kterou na začátku července zahájila Evropská komise (EK) s cílem zjistit, jaký mají občané EU názor na každoroční pravidelný přechod na letní čas. V pátek to oznámila komise. Výsledky ankety, kterou bylo možné na internetu vyplnit do čtvrtka, zatím nejsou známy.
Komise v prohlášení dodala, že odpovědi nyní analyzuje a dotazník vyhodnotí v následujících týdnech. Debata byla jedním z kroků, které mohou vést k zavedení jednotného celoročního času v EU. Letos v únoru Evropský parlament komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. V čele skupiny 80 europoslanců, kteří požadovali změnu současného režimu střídání času, stál český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL). "Evropské hlasování o zrušení střídání letního a zimního času dnes končí a mám velkou radost, že je o něj takový zájem. Server evropských veřejných konzultací totiž už od rána padá," uvedl ve čtvrtek Svoboda na svém twitterovém účtu.
Vládní strategie nefunguje, Česko je čím dál závislejší na exportu do EU
16.08.2018
Vývoz do zemí Evropské unie neustále roste a představuje tak čím dál větší podíl na celkovém českém exportu. V letošním prvním pololetí stoupl podíl unie na celkovém vývozu meziročně o půl procentního bodu na 84,2 procenta. Ještě v letech 2012 a 2013 to bylo 81 procent. Za první pololetí roku se celkový export zvýšil pouze mírně, o 0,2 procenta na 2,15 bilionu korun. Klesá vývoz do Asie a Severní Ameriky. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Vláda přitom již v roce 2012 schválila exportní strategii ČR pro roky 2012 až 2020, jejímž hlavním cílem bylo snížit závislost českého vývozu na EU. Vývoz tuzemských firem mimo EU v pololetí klesl o 2,7 procenta. Do Asie putovalo o devět procent českého zboží méně, do Severní Americky o 2,3 procenta méně. Export do EU naopak vzrostl téměř o procento. Zatímco vývoz do Německa stagnoval, více zboží plynulo například do Rakouska (+1,8 procenta) či Francie (+1,1 pct.). O celou čtvrtinu se zvýšil vývoz do severní Afriky. "Nejvíce se meziročně zvýšil český export do Alžírska, a to o 89 procent na 2,19 miliardy korun. Následují Irsko, Bělorusko, Egypt a Singapur s růstem exportu o více než 30 procent," dodala Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.