Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Rozhovor Česko euro potřebuje, aby získalo společnou měnu s Německem
29.08.2018
Česká vláda by měla začít připravovat přechod na euro tím, že by dala korunu do dvouletého směnného mechanismu ERM II, který eurozóna vyžaduje coby test stability měny. V rozhovoru pro HN to řekl Jan Švejnar, ekonom a profesor působící v USA na prestižní Kolumbijské univerzitě.
"Pro Českou republiku je dobré být v kterékoli měnové unii, ve které je Německo, protože s ním tato země tolik obchoduje," řekl Švejnar. Podle něj sice problémy Itálie ohrožují jednotu eurozóny a Česko proto nemusí se vstupem pospíchat, mělo by ale být na vstup připravené. "Můžeme postupně vstoupit do systému ERM II a po dvou letech se definitivně rozhodnout. Mělo by se mluvit o tom, že je pro nás výhodnější být v eurozóně, ve které je Německo, než nebýt. Také jsme de facto už silně euroizovaná ekonomika. Většina transakcí u velkých společností se už odehrává v euru," řekl Švejnar. Česko by už letos mělo podle ministerstva financí splnit hlavní maastrichtská kritéria - tedy držet pod kontrolou inflaci, veřejné finance a dluh a mít úrokové sazby blízko sazbám v eurozóně. Další podmínkou jsou úspěšně udržet dva roky tuzemskou měnu v jakémsi "předpokoji eura" - mechanismu směnných kurzů ERM II. To znamená, že koruna se v tomto období nevychýlí o více než 15 procent nad nebo pod stanovený středový kurz. Smyslem tohoto dvouletého testu je prokázat, že měna je dostatečně stabilní.
Sucho způsobilo škody až za 11 miliard
27.08.2018
Sucho letos způsobilo škody v českém zemědělství za devět až 11 miliard Kč, řekl v pátek na tiskové konferenci na agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.
Zemědělci budou chtít od státu odškodnění dvě až 2,5 miliardy korun, aby pomoc byla ekvivalentní kompenzacím v Německu. Největší škody budou na obilovinách, u cukrové řepy, chmele i na krmných plodinách, řekl. Zemědělci by chtěli odškodnění do konce roku. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven se zemědělci jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je odškodnění na Tomanovi, ale musí být objektivní. "Uvažujeme o vyplácení náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné a jednoduché metodiky ve spolupráci například s Českým hydrometeorologickým ústavem na úrovni jednotlivých katastrů tak, aby pomoc byla co nejrychlejší," řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír. "Musí to být samozřejmě objektivní, to je na panu ministrovi," řekl k možnému odškodnění Babiš. "My musíme vymyslet dlouhodobou strategii ohledně vody, má to za úkol pan (ministr životního prostředí z ANO Richard) Brabec a pan Toman," doplnil premiér. Ze zprávy vědeckého týmu InterSucho vyplývá, že suchem bylo ve středu postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. Na 70 procentech území je sucho výjimečné či extrémní.
Německo bude mít opět nejvyšší přebytek běžného účtu
22.08.2018
Německo zřejmě bude mít letos již třetí rok za sebou největší přebytek běžného účtu platební bilance na světě. Měl by dosáhnout 299 miliard dolarů (6,7 bilionu korun), zatímco druhé Japonsko bude mít přebytek 200 miliard dolarů. Vyplývá to z prognózy německého ekonomického institutu Ifo. Zpráva zřejmě obnoví kritiku ekonomické a fiskální politiky největší evropské ekonomiky od obchodních partnerů i mezinárodních institucí.
Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu, sleduje tok zboží a služeb a také investic do země a ven. Na třetí místo by se letos mělo dostat Nizozemsko s přebytkem 110 miliard dolarů. Naopak Čína mezi třemi státy s největším přebytkem nebude, a to kvůli růstu dovozu a nižší návratnosti kapitálu v zahraničí. Naopak Spojené státy zůstanou zemí s největším schodkem. Ten má podle ekonoma Ifo Christiana Grimmeho činit 420 miliard dolarů. Ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP) by se měl přebytek bilance běžného účtu Německa snížit letos na 7,8 procenta z loňských 7,9 procenta HDP. Od roku 2011 je přebytek trvale nad takzvanou indikativní prahovou hodnotou Evropské komise (EK), která činí šest procent HDP. Pokud je tato hodnota trvale překračována, může to mít za následek politická doporučení. Evropská komise formálně identifikovala makroekonomickou nerovnováhu v Německu poprvé v roce 2014. Od té doby tuto kritiku každým rokem potvrzuje. Ve svém doporučení komise uvádí, že Německo by mělo své přebytky používat ke zvýšení státních investic a vytvořit příznivé podmínky pro vyšší růst reálných mezd. Podobné doporučení poslal Berlínu i Mezinárodní měnový fond (MMF).
Záchrana Řecka končí, do státní kasy nateklo 300 miliard eur
20.08.2018
Dnešním dnem dokape záchranná infuze, díky níž do řecké státní pokladny přiteklo bezmála 300 miliard eur. Poslední balíček mezinárodní finanční pomoci, která měla odvrátit státní bankrot, končí a helénská republika se teď musí postavit na vlastní nohy. Čeká ji návrat na finanční trhy, který znamená, že Řecko bude po letech spoléhání se na někoho jiného financovat svoje hospodaření prodejem dluhopisů na trhu stejně jako kterákoli jiná země.
Vyhráno ale nejzadluženější země Evropské unie rozhodně nemá. Finanční krize měla na životy Řeků drtivý dopad a jizvy po ní zůstaly hluboké. "Do České republiky jsem se přestěhoval, protože zde mám práci v oboru a za lepší peníze. V Řecku je většina volných pracovních míst přístupná jenom v Aténách a zaměstnavatelé hledají lidi se zkušenostmi. Pokud jste krátce po škole, nemáte šanci," popisuje Geórgios Vogiatzis, šestadvacetiletý absolvent počítačového inženýrství z Krétské technické univerzity. Jeho příběh dobře ilustruje situaci, ve které se Řecko dnes nachází. Ekonomika se sice pomalu zotavuje, v letošním roce by měla růst tempem 1,9 procenta, ale země zůstává po hospodářské krizi v hlubokých potížích. Řecko musí plnit podmínky stanovené věřiteli, kterými jsou členské země eurozóny, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.