Ministři 15 zemí EU včetně Česka žádají nová řešení pro boj s nelegální migrací
17.05.2024
Ministři 15 členských zemí EU včetně Česka žádají v dopise Evropskou komisi, aby společně se státy navrhla nové způsoby a řešení, jak zabránit nelegální migraci do Evropy. Koalici zemí, které chtějí jít dál než současný migrační pakt, dalo dohromady Česko spolu s Dánskem a Rakouskem. Dopis, který podepsalo 15 ministrů vnitra, byl ve středu večer doručen do Bruselu. Unijní exekutiva se podle ní nyní bude zabývat jeho obsahem, nicméně vedle toho bude řešit i uvedení do praxe těch předpisů, které jsou obsaženy v nedávno přijatém migračním balíčku.
"Níže podepsaní ministři sdílejí přesvědčení, že Evropská unie musí pokračovat v práci na vytvoření spravedlivějšího, více humánního, udržitelnějšího a účinnějšího azylového systému na celém světě," uvádí se na úvod dopisu. Jak text dodává, tento systém by měl být zaměřený na prevenci a řešení nelegální migrace, jak jejích kořenů, tak i migračních tras, ale zároveň i poskytovat adekvátní ochranu a přístřeší těm, kteří to potřebují, a rovněž posilovat návratovou politiku. "Od tohoto cíle jsme bohužel daleko," dodávají ministři vnitra Česka, Bulharska, Dánska, Estonska, Řecka, Itálie, Kypru, Lotyšska, Litvy, Malty, Nizozemska, Rakouska, Polska, Rumunska a Finska. Jak dále stojí v dopise, současné výzvy týkající se azylového a migračního systému Evropské unie, včetně prudkého nárůstu nelegálních příchodů, jsou neudržitelné. "Naší hlavní odpovědností a závazkem je podporovat stabilitu a sociální soudržnost a vyhýbat se riziku polarizace v evropských společnostech a ztráty jednoty v rodině členských států unie," uvádějí ministři, mezi kterými je i český zástupce Vít Rakušan.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Slovensko čeká obměna vlády, možná i předčasné volby
12.03.2018
Politická krize na Slovensku vrcholí. Tisíce lidí vyšly koncem týdne do ulic a ve více než 40 městech požadovaly důsledné vyšetření vraždy novináře Jána Kuciaka. Během masivních demonstrací zaznělo volání po demisi koaliční vlády vedené premiérem Robertem Ficem.
Ten se v sobotu v bratislavském vládním hotelu Bôrik sešel s Bélou Bugárem, předsedou strany Most-Híd, jež je jedním ze dvou koaličních partnerů Ficova Směru. Setkání nepřineslo žádné konkrétní výsledky. Ani Fico, ani Bugár, který se krátce předtím vrátil ze zahraniční dovolené, před novináře nepředstoupili. Bugár pouze vzkázal, že dokud probíhají jednání, nebude poskytovat médiím žádné informace. Republiková rada strany Most-Híd by se měla sejít v úterý. Očekává se, že se poradí a oznámí, zda zůstane i dále v třístranné koalici s Ficovým Směrem a Slovenskou národní stranou. Vládní strana Most-Híd žádá odchod ministra vnitra Roberta Kaliňáka (Směr). Během víkendu se na slovenských zpravodajských serverech objevily spekulace, že Kaliňák odstoupí už v pondělí. Ani to však není záruka, že Most-Híd, který má podporu pěti až sedmi procent voličů, zůstane ve vládní koalici. Předseda Bugár má údajně pro partnery v koalici připraveny další návrhy, o jejichž obsahu zatím není známo nic bližšího.
Služby v EU a souhrnné hlášení
09.03.2018
Základní pravidlo pro určení místa plnění Při stanovení místa plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani se vychází z čl. 44 směrnice o DPH, podle něhož je místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani, které jedná jako taková, místo, kde má tato osoba sídlo ekonomické činnosti, případně bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.
Ve vazbě na to je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani místo, kde má tato osoba své sídlo. Pokud je služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. Toto vymezení prakticky znamená přenesení místa plnění na stranu příjemce služby, je-li osobou povinnou k dani z jiného členského státu či ze třetí země.
Ruský plynárenský koncern Gazprom vypoví všechny smlouvy s Ukrajinou
07.03.2018
Obě polostátní společnosti mezi sebou vedly od roku 2014 spor ohledně dodávek plynu a především jeho ceny. Loni v prosinci stockholmská arbitráž rozhodla, že Naftogaz musí zaplatit dvě miliardy dolarů za plyn odebraný v letech 2014-2015.
Zamítl ale požadavek Gazpromu na zaplacení 56 miliard dolarů za neodebraný plyn podle principu take or pay. Tehdy Moskva veřejně neprotestovala, výsledek byl očekávaný. Princip take or pay zrušila arbitráž již v přelomovém sporu společnosti RWE s Gazpromem ohledně dodávek do Česka v roce 2012. Gazprom se s Naftogazem předběžně domluvil na pokračovaní dodávek s platbou předem.
Bulharsko by mohlo koupit tamní dceřinou společnost ČE
02.03.2018
V prodeji bulharské dceřinky ČEZ je opět vše jinak. Konečným kupujícím by nakonec mohl být tamní stát. Po jednání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem to oznámila Ginka Varbakovová, jejíž firma Inercom v pátek s ČEZ podepsala kupní smlouvu.
Podle bulharského ministra financí Vladislava Goranova je nyní nutný ještě souhlas prodávajícího, tedy mateřské firmy ČEZ. Mluvčí české firmy to nicméně zatím nechtěla komentovat s tím, že o rozhodnutí nemají zatím žádné oficiální informace. Varbakovová prý souhlasila s připuštěním státu do svého obchodu kvůli bezpečnosti dodávek zákazníkům. "Stále ale budu mít na obchodu podíl," řekla. Podíly zatím nejsou jasné. ČEZ vlastní v bulharské distribuční společnosti 67 procent, zbytek se obchoduje na burze. Podle serveru Capital.bg požadoval Borisov po Varbakovové celých 67 procent, spokojil by se ale prý i s 34 procenty ve firmě. To by mu zajistilo potřebnou kontrolu nad firmou. Zároveň by ale musel nabídnout odkup veřejně obchodovaných akcií.