Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Rusko blokuje přístavy, miliony tun ukrajinského obilí poputují přes EU
13.05.2022
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise (EK) dnes představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin.
Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.
Nejen evropské, ale zejména africké či blízkovýchodní země spoléhají na dodávky z Ukrajiny, která před válkou vyvážela po moři 4,5 milionu tun zemědělské produkce měsíčně. Zajišťovala 12 procent světového exportu pšenice, 15 procent kukuřice a 50 procent slunečnicového oleje.
V
Česká pošta chce expandovat v EU
06.05.2022
Česká pošta chce se svými doručovacími službami expandovat do Evropy. V Moravskoslezském kraji buduje velké třídicí centrum, kam budou putovat zásilky především z Asie, a tyto balíky pak pošta rozveze po celé Evropě. Stavba logistického centra, které od září poběží ve zkušebním provozu, je nejvyšší investicí v moderní historii České pošty.
V plném provozu začne logistické centrum, které vyroste v Mošnově v blízkosti ostravského letiště, fungovat v první polovině příštího roku. Hala samotná vznikla již v minulých letech, třídící centrum se staví od loňska. Česká pošta do něj investuje stovky milionů korun.
"Česká pošta chce vybudováním logistického centra začít s masivní expanzí nejen do Evropy, ale i dalších světových lokalit," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí pošty Matyáš Vitík.
V
Německo podporuje unijní embargo na dovoz ruské ropy, Maďarsko je proti
02.05.2022
Německo v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu podporuje možnost společného embarga Evropské unie na dovoz ropy z Ruska. V nočním pořadu televize ARD to prohlásila ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Německý ministr hospodářství Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se už teď dokázalo bez ruské ropy obejít. Naopak Maďarsko v pondělí zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje.
"V Evropské unii podporujeme to, abychom se v šestém sankčním balíku EU společně rozhodli pro zastavení (dovozu ruské) ropy," řekla Baerbocková o možném zablokování dodávek ropy z Ruska. Zdůraznila, že přípravy na provoz bez ruské ropy jsou v plném proudu, a dodala, že odvolávání sankcí proti Moskvě bude myslitelné teprve po úplném stažení ruských vojáků z Ukrajiny.
Německý ministr hospodářství minulý týden v úterý prohlásil, že možné zastavení dodávek ropy z Ruska by už pro Německo nebylo katastrofou, neboť podíl této ropy na spotřebě suroviny v Německu se během několika týdnů podařilo snížit z 35 na 12 procent. Ministr ale upozornil, že odmítnout ruskou ropu by mohlo vést ke zdražování.
V
Putin se přes plyn snaží vydírat Evropu
29.04.2022
Ruský prezident Vladimir Putin opět použil plynovou kartu. Zastavil dodávky do Polska a Bulharska a tlakem na platby za plyn v rublech se snaží rozklížit Evropskou unii. Zatím ale neúspěšně. EU nyní podle informací HN naopak urychlí přípravu nových sankcí, jejichž součástí by mohlo být embargo na dovoz ruské ropy.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila zastavení plynu do dvou zemí EU za další příklad „vydírání Evropy“. „Počítali jsme s tím a jsme připraveni,“ řekla von der Leyenová. Plyn do Polska a také Bulharska podle ní nyní teče od sousedů. „Požadavky Ruska na platby v rublech jsou jednostranným rozhodnutím a odporují uzavřeným kontraktům,“ uvedla také.
V