Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná sazba hypoték v červnu stoupla na 2,13 procenta
26.07.2021
Průměrná úroková sazba hypoték v červnu stoupla na 2,13 procenta z květnových 2,06 procenta.
Sazba stoupla počtvrté v řadě, předtím 11 měsíců v řadě klesala. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky za první pololetí sjednaly 72.198 hypoték za rekordních 224 miliardy korun. V samotném červnu pak banky sjednaly 14.069 hypotečních úvěrů za 44,5 miliardy korun.
S
Podnikatelská aktivita v eurozóně se v červenci zvyšuje nejrychleji za více než 20 let
26.07.2021
Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila organizace IHS Markit. Ke zlepšení přispělo další uvolnění restrikcí původně zavedených proti šíření nového koronaviru. Těží z toho zejména sektor služeb, na který pandemie kvůli uzávěrám dolehla zdaleka nejvíce.
V Německu je situace ještě příznivější, naopak Francie si vede hůř. Důvěru v další vývoj zároveň kazí obavy z nové vlny nákazy. Souhrnný index nákupních manažerů pro eurozónu za červenec podle rychlého odhadu IHS Markit vystoupil na 60,6 bodu z červnové hodnoty 59,5 bodu, a dostal se tak nejvýše od července roku 2000. Souhrnný index měří aktivitu jak v průmyslu, tak ve službách. Údaj za červen je po zpřesnění dat lepší, odhad před měsícem uváděl 59,2 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru uváděli, že index v červenci vystoupí na 60 bodů. Pokud je index nad 50 body, signalizuje to růst, cokoliv pod touto hranicí znamená pokles aktivity.
S
Berlínská iniciativa: bytovou krizi vyřeší vyvlastnění
22.07.2021
Berlínská iniciativa Deutsche Wohnen & Co. Enteignen, která bojuje za dostupnější bydlení v německé metropoli, přišla s poměrně radikálním návrhem, jak bytovou krizi řešit. Chce vyvlastnit majitele největších soukromých realitních společností, pod které v Berlíně spadá více než 240 tisíc bytů. Iniciativa hodlá o vyvlastnění nemovitostí uspořádat referendum, pro které už sehnala dostatek podpisů.
Iniciativu Deutsche Wohnen & Co. Enteignen (v překladu "Vyvlastnit Deutsche Wohnen & Co.") založilo Sdružení berlínských nájemníků. Do názvu záměrně použilo jméno největšího hráče na tamním nájemním trhu, tedy Deutsche Wohnen. Autoři návrhu, kteří chtějí vyvlastnit přes 240 tisíc bytů, argumentují článkem 15 německé ústavy. Ten hovoří o tom, že pozemky, půda, přírodní bohatství a také výrobní prostředky mohou být za odškodnění převedeny do obecného vlastnictví nebo jiné formy společného hospodaření. Na úhradu odškodnění by si vzala úvěr nezisková společnost, pod niž by přešel bytový fond. A právě pod něj by zase přešly vyvlastněné nemovitosti, plánuje iniciativa.
V
Stejná minimální mzda v celé EU
19.07.2021
Minimální mzda v Česku je nyní 15 200 korun, měla by však být 17 500 až 18 tisíc. Takové je doporučení evropské směrnice. Cílem je srovnat velké rozdíly v minimálních mzdách unijních zemí, aby byly přiměřeně srovnatelné a zamezilo se tak chudobě. S dosud nejradikálnějším zvýšením nejnižší mzdy proto počítá i současný návrh ministerstva práce a sociálních věcí. Pro jsou odbory, proti podnikatelé.
Ministerský návrh počítá se zvýšením minimální mzdy od ledna příštího roku o 2800 korun na 18 tisíc měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je výraznější navýšení nutné. Šéfka resortu podotýká, že česká minimální mzda patří k nejnižším v unii. Podle údajů Eurostatu má Česko šestou nejnižší minimální mzdu v EU, po Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Lotyšsku a Chorvatsku (viz obrázek).
Její návrh tak odpovídá doporučení evropské směrnice, podle něhož by nejnižší výdělek měl dosahovat poloviny průměrné mzdy nebo 60 procent mediánové mzdy. Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují. Průměrná mzda v 1. čtvrtletí letošního roku v Česku činila 35 285 korun. Medián byl letos v prvním čtvrtletí 29 867 korun.
V