Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zásilky z čínských e-shopů zdraží až od července
26.10.2020
Malé zásilky z čínských e-shopů a dalších zemí mimo Evropskou unii (EU) čeká zdanění až v červenci příštího roku. Výjimka, která pro ně dosud platila, a nepodléhaly tak 21procentní sazbě DPH, měla být přitom zrušena ke konci letošního roku. Evropská komise ale rozhodnutí kvůli pandemii koronaviru odložila. Sdělil to expert na celní problematiku, společnost Gerlach.
Balíčky mohou podle generálního ředitele firmy Gerlach Luďka Procházky od července až několikanásobně zdražit. "Pokud si dnes český zákazník koupí v čínském e-shopu například bezdrátová sluchátka za čtyři stovky, ušetří minimálně stokoruny, jelikož nemusí hradit ani poplatky za předložení zásilky celnímu úřadu a vyhotovení celního prohlášení," řekl. Clo a DPH se nyní platí u zásilek nad 150 eur (asi 4085 Kč), levnější objednávky budou podle něj i po 30. červnu příštího roku bez cla, ale s daní 21 procent. Evropské firmy kvůli současné výjimce podle Procházky mohou cenou jen těžko konkurovat čínským obchodníkům. "V případě českého zákazníka by musel unijní výrobce nabídnout o 21 procent nižší cenu než jeho čínský konkurent, aby byla konečná cena pro zákazníka v ČR srovnatelná, což se neděje. Proto řada zákazníků dává nyní přednost čínským e-shopům," vysvětlil manažer daňového oddělení poradenské společnosti BDO Petr Vondraš.
V
Agrobaroni už na zemědělské dotace z EU nedosáhnou
26.10.2020
Po několikadenním hlasování o stovkách pozměňovacích návrhů v pátek Evropský parlament schválil svůj postoj k novým pravidlům rozdělování zemědělských dotací v Evropské unii. Poslanci mimo jiné chtějí, aby třetina z přímých dotací šla na podporu ekologického hospodaření. Shodli se také na zastropování dotací pro velké podniky, ačkoli by mělo být při splnění určitých podmínek pro státy dobrovolné.
Kompromis schválený největšími parlamentními skupinami kritizovaly ekologické organizace jako málo ambiciózní. EP nyní začne o svém návrhu vyjednávat s členskými státy, jejichž představy se v mnohém liší. Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v rámci příštích sedmi let jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Evropská komise se reformou SZP snaží nasměrovat unii k ekologičtějšímu hospodaření a zároveň podpořit malé farmáře, pro něž by mohla klimaticky šetrná opatření znamenat existenční zátěž.
V
ČEZ se v Rumunsku zbavuje sedmi firem, ponechá si jen dvě
23.10.2020
Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu. V pátek to řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cenu firmy neuvedly.
Prodej podle Horákové zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.
V
V Německu sílí odpor proti odstavení jaderných elektráren
16.10.2020
Německo nejpozději koncem příštího roku odpojí své poslední jaderné elektrárny. Tento termín v létě roku 2011 stanovila spolková vláda, jež současně zavelela k rozsáhlé přeměně energetiky tak, aby se v budoucnu opírala o obnovitelné zdroje.
V poslední době se ale v zemi aktivizují zastánci jádra. Na svých protestních shromážděních před branami jaderných elektráren požadují, aby vláda jádro zachovala. Argumentují, že bez něj není možné dosáhnout cílů v ochraně klimatu.
V