Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německo spasí penězi daňových poplatníků Lufthansu
27.05.2020
Kolem pětadevadesáti procent svých letů musela 19. března kvůli šířící se pandemii zastavit německá Lufthansa Group, jedna z největších leteckých společností nejen v Evropě, ale na celém světě.
Významný hráč na dopravním nebi, mající ve znaku jeřába, byl kvůli existenční hrozbě nucen požádat stát o finanční injekci. Lufthansa by jinak by musela odstavit stovky strojů, odřeknout nákupy nových letadel a propustit desítky tisíc lidí. Spolková vláda jí podle dohody poskytne celkem devět miliard eur (v přepočtu kolem 245 miliard korun), což Lufthanse umožní obnovit během června provoz na části linek a zachovat pracovní místa.
"Šetrná čtyřka" představila vlastní plán na záchranu ekonomiky EU
25.05.2020
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem. Jeho základem by mělo být poskytování výhodných úvěrů, a to nanejvýš po dobu dvou let. Itálie, která patří k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou pandemií, návrh označila za nepřiměřený.
Plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) představili začátkem týdne německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček. Skupina označovaná jako "šetrná čtyřka" ve zveřejněném protinávrhu prosazuje, aby byly peníze distribuovány jednotlivým zemím pouze ve formě výhodných úvěrů, nikoliv přímých dotací. Pomoc státům a odvětvím má být adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k "zelené ekonomice". Konkrétní objem prostředků v zamýšleném fondu alternativní plán neobsahuje.
Německá ekonomika se propadla nejvíce od finanční krize v roce 2009
25.05.2020
Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to v pondělí uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou.
Propad hrubého domácího produktu (HDP) je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990. V prvních třech měsících roku se snížila především soukromá spotřeba, která klesla o 3,2 procenta. Vývoz klesl o 3,1 procenta. Firmy výrazně méně investovaly do strojů, vybavení a vozidel, kde pokles činí 6,9 procenta. Většímu poklesu zabránily výraznější stavební investice a vládní výdaje. Kvůli šíření nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, se v Německu musely v březnu uzavřít školy, obchody, kanceláře, restaurace i velká část výrobních provozů. S výraznějším propadem statistici počítají ve druhém čtvrtletí, kdy se naplno projeví dopady přijatých opatření.
Evropská komise chce zemědělství bez chemie
22.05.2020
Evropská komise (EK) plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Počítá s tím zemědělská strategie, kterou EK ve středu zveřejnila.
V rámci strategie se má do roku 2030 používat jen polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci. "Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní, a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil ve středu místopředseda komise Frans Timmermans. Ten je zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.