Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Potraviny jsou nejdražší za pět let
13.01.2020
Světové ceny potravin se v prosinci třetí měsíc za sebou zvýšily a ocitly se nejvýše za pět let. Hlavním důvodem jsou dražší rostlinné oleje, cukr a mléko, ale i fakt, že se zotavily ceny obilovin. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, vzrostl proti předchozími měsíci o 2,5 procenta na 181,7 bodu. To je nejvyšší hodnota od prosince 2014. Za celý rok průměrná hodnota indexu činila 171,5 bodu. Proti roku 2018 se zvýšila o 1,8 procenta, zatím však zůstává hluboko pod vrcholem z roku 2011, který činil 230 bodů. Index cen obilovin se zvýšil o 1,4 procenta. Způsobil to hlavně růst cen pšenice kvůli vysoké poptávce z Číny a logistickým problémům vlivem stávek ve Francii. Ceny rostlinného oleje se zvýšily o 9,4 procenta. Ceny mléčných produktů pak vzrostly o 3,3 procenta, a to kvůli zdražení sýrů a sušeného odstředěného mléka, které překonalo pokles cen másla a sušeného plnotučného mléka. Cena cukru vzrostla o 4,8 procenta vlivem zvýšené poptávky po etanolu po růstu cen ropy.
Amazon zvažuje, že v Německu otevře kamenné obchody
07.01.2020
Americký internetový prodejce Amazon.com zvažuje, že otevře v Německu kamenné obchody. Řekl to šéf německých operací Amazonu Ralf Kleber v rozhovoru s listem Welt am Sonntag, žádné další detaily však neposkytl. Německo je po Spojených státech druhým největším trhem Amazonu.
Amazon má v současnosti kamenné obchody v USA a v Británii. Jsou mezi nimi řetězec supermarketů pod značkou Whole Foods a obchody s potravinami bez pokladen Amazon Go. Firma také oznámila, že v USA plánuje nový řetězec supermarketů, napsaly agentury Bloomberg a Reuters. "Faktem je, že víme, že zákazníci nakupují offline a mají rádi rozmanitost," řekl Kleber. Zatím se však nechtěl vyjádřit ke konkrétním cílům ani termínu, kdy by mohl být otevřen první obchod. V Německu zatím Amazon v kamenných obchodech působil jen formou tzv. pop-up obchodů, otevíraných jen na určité časové období. Kleber v rozhovoru také kategoricky odmítl spolupráci s odborovou organizací Ver.di při jednání o mzdách a pracovních podmínkách. "Je potřeba se zbavit myšlenky, že je možné být sociálně spravedlivým zaměstnavatelem, jen když patříte k určitému sdružení," prohlásil Kleber.
Německo vyklízí pozice v žebříčku nejdražších firem světa
02.01.2020
O titul nejdražší společnosti světa, veřejně obchodované na burze, soupeřily letos americké technologické koncerny Apple a Microsoft. Do začátku prosince těsně vedl Apple s tržní kapitalizací 1,12 bilionu eur.
Pak ale obě firmy překonal největší ropný koncern světa Saudi Aramco, který investorům poprvé veřejně nabídl půldruhého procenta akcií. Pozice naopak vyklízejí společnosti z Německa.
Evropa testuje záporné úrokové sazby
27.12.2019
Když český turista přiletí poprvé do Dánska a jede autem z mezinárodního letiště Kastrup do centra Kodaně, může být překvapený pohledem, který z domova nezná: předměstí hlavního města je jedno velké staveniště.
Asi desetikilometrovou cestu lemují jeřáby, stavební zátarasy a skelety rodících se bytových domů a kancelářských projektů. V Dánsku, déle než kdekoli jinde na světě, totiž kralují záporné úrokové sazby a levné peníze tečou do nemovitostí a pohánějí stavební boom. Vítejte v zemi, ve které už několik let probíhá jeden z nejzásadnějších ekonomických experimentů současnosti.