Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Shell a British Airways postaví továrnu na palivo z odpadu
26.08.2019
Ropná společnost Shell, letecký přepravce British Airways a firma Velocys plánují postavit první evropskou továrnu pro masovou výrobu leteckého paliva z domácího a průmyslového odpadu. Pohonné hmoty z této továrny by letadla mohla začít využívat od roku 2024, napsala agentura Reuters.
Stavba továrny na severu Anglie by mohla začít v roce 2021. Firmy zatím do projektu investovaly 7,3 milionu liber (přes 200 milionů Kč), téměř půl milionem liber přispěla rovněž britská vláda. Konečné náklady na výstavbu továrny, která by mohla vytvořit kolem 130 pracovních míst, se podle Reuters odhadují na stovky milionů liber. Využívání biopaliv by se mohlo stát důležitým prvkem ve snaze leteckého průmyslu o omezování emisí skleníkových plynů. Podíl letecké přepravy na globálních emisích oxidu uhličitého se v současnosti pohybuje kolem 2,5 procenta. Podle společnosti Velocys bude biopalivo vyráběné v nové továrně uvolňovat o zhruba 70 procent méně skleníkových plynů než fosilní paliva.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropa zaspala. Do výroby baterií bude muset investovat miliardy
22.08.2019
Přes 70 procent baterií se nyní vyrábí v Asii, další pak v USA. Evropské firmy proto chystají obří investice, které by měly trh s články pro elektromobily dostat více na starý kontinent. "Nyní jsou evropské automobilky rukojmím asijských firem," varuje Martin Cmíral, zakladatel poradenské a investiční společnosti LEEF Technologies, která se zabývá "čistými" projekty v energetice a dopravě.
Největšími světovými výrobci baterií jsou firmy Panasonic, LG Chem nebo Samsung SDI. V prvním případě jde o japonskou společnost, ve dvou následujících pak o korejské. Zásadní roli hrají i čínské společnosti BAK Group a BYD. Starý kontinent tak zatím má na trhu s bateriemi pro elektromobily jen minimální podíl. "Evropa bohužel zaspala. Naprostá většina výroby je dnes v Asii, zhruba 20 procent pak ve Spojených státech. Nejde jen o výrobní kapacity, ale zejména o know-how, které drží a dále vyvíjí především japonské a korejské firmy," říká Martin Cmíral.
Inflace v eurozóně zpomalila na jedno procento
20.08.2019
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zpomalilo na 1,0 z červnových 1,3 procenta. Ve své konečné zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. Upravil tak svůj dřívější rychlý odhad, ve kterém pro eurozónu uváděl tempo růstu 1,1 procenta. V celé Evropské unii míra inflace klesla na 1,4 procenta z 1,6 procenta.
Zveřejněná čísla potvrzují, že inflace se výrazně vzdálila cíli Evropské centrální banky (ECB), která ji chce mít těsně pod dvěma procenty. Loni v červenci míra inflace v zemích platících eurem i v celé EU činila 2,2 procenta. V Portugalsku ceny letos v červenci klesly o 0,7 procenta, nejslabší růst pak vykázal Kypr, kde inflace činila 0,1 procenta, a Itálie s růstem o 0,3 procenta. Na opačném konci je Rumunsko (4,1 procenta), Maďarsko (3,3 procenta) a Lotyšsko se Slovenskem (obě 3,0 procenta). V České republice činil růst 2,6 procenta.
Německo je na pokraji recese, ekonomika klesla o desetinu procenta
18.08.2019
Statistické údaje o stavu německém ekonomiky ve druhém čtvrtletí ukazují, že Německo je zatím největší obětí americko-čínské obchodní války. Německé HDP ve druhém kvartálu kleslo o 0,1 procenta, poté co v prvních třech měsících roku rostlo o 0,4 procenta.
"Německá ekonomika je silně závislá na objemu celosvětového obchodu, který v poslední době klesá kvůli obchodním válkám i hrozbě tvrdého brexitu," vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Německé hospodářství, které je silně orientované na vývoz, se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. Mezičtvrtletní pokles německého HDP byl v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta. Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.