Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vzestup německého hospodářství skončil
05.04.2019
Německá ekonomika letos poroste jen o 0,8 procenta. Ukazuje to poslední zpráva, kterou společně vypracovaly přední německé ekonomické instituty. Ty přitom ještě loni na podzim odhadovaly růst na necelá dvě procenta.
"Dlouhodobý vzestup německé ekonomiky skončil," uvedl viceprezident institutu IWH Oliver Holtemöller. Zhoršení výhledu je ve zprávě vysvětleno negativními dopady politických rizik, jako je obchodní válka mezi USA a Čínou, na globální ekonomiku. K tomu se přidávají i problémy německého exportu, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a potíže automobilek.
Ryanair je mezi deseti největšími znečišťovateli ovzduší v Evropě
03.04.2019
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair se loni dostaly mezi deset největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě jako první firma, která neprovozuje uhelnou elektrárnu. Vyplývá to z analýzy výzkumné společnosti Transport & Environment, o které informovala agentura Bloomberg.
Zpráva potvrzuje, že roste podíl leteckého průmyslu na emisích tzv. skleníkových plynů, kterým je připisováno poškozování atmosféry. Znečištění od leteckých společností se od roku 2005 zvýšilo o zhruba dvě třetiny a i nadále by mělo růst, protože se lety stávají cenově dostupnější. Letecký průmysl by se tak v příštích třech desetiletích mohl stát největším producentem skleníkových plynů. Ryanair se na seznamu deseti největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě ocitl na devátém místě. Na zbývajících příčkách se umístily energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí, ne
Už přes šest milionů Britů podepsalo petici proti brexitu
01.04.2019
Vláda premiérky Theresy Mayové ale už dříve lidem nesouhlasícím s brexitem vzkázala, že své rozhodnutí vystoupit z EU zpět nevezme a že se cítí být vázána výsledky referenda z června 2016. V tom 17,4 milionu voličů (51,9 procenta) hlasovalo pro odchod z EU, proti se vyslovilo 16,1 milionu lidí.
Petice, které jsou zveřejňovány na oficiálním internetovém portálu britského parlamentu, může podepsat každý britský občan bez ohledu na to, zda je ve vlasti nebo v zahraničí. Poslanci se musejí zabývat e-peticemi, pod něž se podepíše více jak 100 000 lidí. Agentura DPA uvádí, že příslušný výbor odmítl fámy, že petici proti brexitu podepsaly i osoby bez oprávnění. O bezpečnostních opatřeních, jaká proti tomu podniká, ale jeho představitelé mluvit nechtěli. Britský list The Guardian před několika dny upozornil, že e-petice nejsou přesným odrazem nálad ve společnosti. Podle stránky What UK thinks (Co si Spojené království myslí) by setrvání v EU podpořilo 54 procent Britů, 46 by bylo pro rozvod s Bruselem.
Evropa nastavila nová pravidla pro výrobu aut
28.03.2019
Evropská unie během tohoto týdne výrazně změnila směr, jakým se bude v příštích letech ubírat automobilový průmysl. Kromě nových pravidel, podle kterých budou muset výrobci aut výrazně snížit emise u svých vozů, se zákonodárci dohodli na povinnosti montovat do vozů moderní bezpečnostní prvky, které jsou dosud zpravidla součástí nadstandardní výbavy.
Všechny vozy mají být do budoucna vybaveny asistentem rychlosti, který bude řidiče varovat v případě, že překročí doporučenou rychlost. Disponovat budou také asistentem pro udržování v jízdním pruhu či systémem nouzového brzdění. Díky tomu dokáže vůz v krizových situacích sám zastavit. V každém autě se po roce 2022 bude nacházet také černá skříňka, jež zaznamená údaje o případné havárii. "První fáze bezpečnostních opatření začne být do nových modelů instalována nejdříve za tři roky, v případě vyspělých technologií ještě později," říká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Podle posledních dostupných údajů v roce 2017 zemřelo na silnicích Evropské unie 25 300 lidí. Toto číslo se v posledních čtyřech letech nedaří snižovat. Aby se to změnilo, budou muset vozy nově například také během jízdy kontrolovat řidičovu pozornost. Pokud čidla rozpoznají, že člověk za volantem usíná, automobil ho na to upozorní − například výstražným zvukem.