Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Volkswagen vyčlenil továrny pouze pro elektromobily
16.11.2018
Německá automobilka Volkswagen hodlá začít vyrábět elektromobily ve třech svých německých závodech. Firma ve středu oznámila, že kromě továrny v saském Cvikově (Zwickau) k výrobě elektromobilů vyčlenila rovněž závody v Emdenu a Hannoveru.
Automobilka již dříve uvedla, že ve Cvikově hodlá zahájit produkci elektromobilů v příštím roce. Výroba elektromobilů v Emdenu a Hannoveru by podle středeční zprávy měla začít v roce 2022. "Společně s Cvikovem vytvoří (Emden a Hannover) největší síť pro výrobu elektromobilů v Evropě," uvedl člen představenstva Volkswagenu Gunnar Kilian. Automobilka zaměstnancům továren v Emdenu a Hannoveru zaručila jejich pracovní místa do roku 2028. Upozornila však, že ve finále bude v těchto závodech potřebovat nižší počet zaměstnanců. Výroba elektromobilů je totiž méně náročná na práci než produkce automobilů s tradičním pohonem.
Volkswagen se chystá na elektromobily ve velkém
14.11.2018
Masová výroba elektromobilů, které už na silnicích přestávají být raritou, získává velmi konkrétní obrysy. S novou vizí přichází Volkswagen, který chce oproti konkurenční Tesle či BMW nabídnout vůz pohaněný elektřinou za poloviční cenu. Výkonný ředitel Herbert Diess se v pondělí představil novou strategii německého koncernu. Vedle investic do baterií, stavby nové továrny či spolupráce s Fordem se změny mohou týkat i výroby v Česku.
"Koupili jsme baterie pro 50 milionů vozidel," uvedl Diess pro německý list Automobilwoche. Na nákup, který by měl zajistit produkci nových modelů poháněných elektřinou na několik dalších let, vyčlenila 50 miliard eur (1,3 bilionu korun). Koncern zároveň začal budovat elektromobilovou továrnu v Číně. Přesný časový úsek, za který by mělo 50 milionů nových elektromobilů sjet z výrobní linky, Volkswagen neuvedl.
Banky chtějí z Londýna do Frankfurtu přesunout aktiva v hodnotě 283 miliard dolarů
13.11.2018
Obavy z tvrdého brexitu rostou, britská libra i společná evropská měna vůči dolaru během pondělí výrazně ztrácely. Agentura Bloomberg navíc uvádí, že hlavní americké investiční banky plánují z Londýna odsunout přibližně 283 miliard dolarů do německého Frankfurtu.
Konečný objem odsunutých aktiv se může změnit v závislosti na výsledcích vyjednávání o plánovaném odchodu Velké Británie z Evropské unie v březnu 2019. Bankovní instituce se snaží na brexit připravit, stále však nejsou známé klíčové aspekty vyjednávání. Problém by mohl nastat v případě tzv. tvrdého brexitu, kdy by Británie z evropského bloku vystoupila okamžitě a bez uzavření dohody o podmínkách odchodu. Pokud bankám nezůstanou dosavadní práva v rámci trhu EU, jakýkoli finanční přesun bude velmi znatelný. V posledních dnech probíhají jednání zástupců vlád 27 zemí Evropské unie. Šéf vyjednávacího týmu Michel Barnier dal už dříve najevo, že je domluveno přes 90 procent textu "rozvodové dohody", která se týká mimo jiné přechodného období do konce roku 2020, finančního vyrovnání britských závazků vůči EU či potřeby zachovat po brexitu práva občanů jiných zemí EU v Británii na stejné úrovni jako nyní. Evropská sedmadvacítka preferuje uzavření dohody a spořádané britské vystoupení z EU oproti tvrdému brexitu. Obavy z toho, že nakonec k domluvě nedojde jsou ale stále značné a nervozita je viditelná i na trzích.
Evropa bude chránit evropské hranolky
12.11.2018
Belgie může počítat s podporou Evropské komise ve sporu o cla, která na dovoz jejích hranolek uvalila jihoamerická Kolumbie. Po dnešním jednání ministrů zemí EU odpovědných za otázky mezinárodního obchodu to potvrdila komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. O pomoc EU v pátek na bruselské schůzce žádal belgický ministr zahraničí Didier Reynders.
"O této věci jsme dnes mluvili a Evropa bude chránit evropské hranolky," zdůraznila komisařka. Spor se podle ní fakticky vleče už několik let a ani skoro dvě desítky jednání s kolumbijskou stranou nepřinesly výsledky. Kolumbie na počátku listopadu uvalila cla na dovoz zmrazených hranolek z Belgie, Německa a Nizozemska s odůvodněním, že jde o antidumpingové opatření, které má chránit tamní zemědělce. "Pro nás je to skutečný problém a je pro nás zásadní, abychom našli nějaké řešení," zdůraznil belgický ministr Reynders. "Měli jsme ke kolumbijské straně velmi pozitivní přístup a snažili se věc vyřešit, naše schůzky ale dosud žádný efekt nepřinesly," poznamenal. Belgie podle něj obecně exportuje mnoho zemědělských výrobků a hranolky, které mají v zemi dlouhou tradici a loni se staly součástí světového dědictví UNESCO, jsou pro její výrobce důležité. "Vyvážíme je do celého světa. Je to významné hlavně pro mnoho malých a středních firem, také proto je podpora komise důležitá," vysvětlil Reynders.