Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Čechů pracujících na kratší úvazek výrazně přibylo
03.08.2018
V porovnání s EU je jich ale stále málo. Podíl lidí s kratšími úvazky sice roste, v mezinárodním srovnání ale zůstává nízký. Loni byl v celé Evropské unii 20,3 procenta, v Česku 7,3 procenta.
Podíl lidí zaměstnaných na kratší úvazek v letošním druhém čtvrtletí vzrostl na 7,6 procenta ze všech zaměstnanců. Meziročně jich přibylo zhruba 20 300, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Celkem bylo v České republice na konci června přibližně 5,29 milionu zaměstnaných. Nezaměstnanost činila 2,9 procenta.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Koncern Volkswagen dosáhl rekordního provozního zisku 9,8 miliardy eur
02.08.2018
Německý automobilový koncern Volkswagen v prvním pololetí meziročně zvýšil provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek téměř o deset procent na rekordních 9,8 miliardy eur (zhruba 251 miliard korun). Oznámila to ve středu firma, jejíž součástí je i mladoboleslavská Škoda Auto. Na výsledky koncernu však stále mají negativní dopad náklady na řešení emisního skandálu. Firma navíc varovala, že její zisky by mohl zasáhnout přechod na nový systém testování emisí WLTP. Poukázala i na rizika spojená s rostoucím protekcionismem v mezinárodním obchodě.
V samotném druhém čtvrtletí se provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek zvýšil dokonce o 23 procent na 5,58 miliardy eur. Překonal tak očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 4,98 miliardy eur. Automobilka nicméně upozornila, že ve druhém čtvrtletí zaúčtovala mimořádné náklady 1,6 miliardy eur související s řešením emisního skandálu. Po zahrnutí mimořádných nákladů provozní zisk ve čtvrtletí klesl o 13 procent na 3,95 miliardy eur. Koncern v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Prokuratura v německém Braunschweigu v červnu Volkswagenu kvůli této aféře vyměřila pokutu ve výši jedné miliardy eur (téměř 26 miliard korun). Tržby skupiny Volkswagen v prvním pololetí vzrostly o 3,5 procenta na rekordních 119,4 miliardy eur. V celém letošním roce firma počítá s jejich nárůstem až o pět procent. Koncern již dříve oznámil, že v prvním pololetí poprvé dodal zákazníkům více než 5,5 milionu vozů.
Tesla jedná o výstavbě své první továrny na baterky i automobily v Evropě
31.07.2018
Americký výrobce elektromobilů Tesla jedná s úřady v Německu a Nizozemsku o výstavbě své první evropské továrny, kterou označuje termínem "gigafactory". Pod jednou střechou tam chce vyrábět jak baterie, tak celé automobily. V pondělí to uvedl list The Wall Street Journal.
Jednání je podle něho v počáteční fázi a dohoda není jistá. Nicméně šéf Tesly Elon Musk v červnu řekl, že preferuje Německo, kde jedná s úřady dvou států. "Možná dává smysl německo-francouzská hranice poblíž zemí Beneluxu," napsal na twitteru. Automobilka už v této oblasti má strojírenskou divizi ve městě Prüm. V Nizozemsku má Tesla evropskou centrálu včetně zařízení, kde dokončuje vozy montované v Kalifornii pro trhy evropských zemí. V současné době Tesla vyrábí většinu svých vozidel ve své kalifornské továrně ve Fremontu a baterie v Nevadě u města Reno. Posílit chce svou pozici v Číně a Evropě, které jsou dvěma největšími trhy automobilů na elektrický pohon.
Do Česka v pololetí přiteklo z EU o 10 miliard korun více, než do ní vložilo.
28.07.2018
Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 10,4 miliardy korun více, než do něj odvedla. Vyplývá to z informací zveřejněných v pátek ministerstvem financí na internetu. Loni v pololetí tzv. čistá pozice Česka činila 16,7 miliardy korun.
Čistá pozice za první pololetí je letos nejnižší od prvního pololetí 2012, kdy byla 6,6 miliardy korun. Naopak nejvyšší byla v prvním pololetí 2015, a to 126,8 miliardy korun. Pokles čisté pozice ve srovnání s předchozími roky je podle MF způsoben hlavně pomalým tempem realizace projektů spolufinancovaných z fondů politiky soudržnosti v první polovině letošního roku. "Přes tento cyklický výkyv z odhadů vyplývá, že Česko do konce tohoto roku vyčerpá přidělené prostředky politiky soudržnosti tak, aby nedošlo ke ztrátě," uvedlo MF. Česko v pololetí obdrželo z unijního rozpočtu 32,9 miliardy korun a odvedla do něj 22,5 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Na politiku soudržnosti Česko v pololetí získalo 8,1 miliardy korun. Příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 24,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb byl 20,7 miliardy korun.