Na Lampedusu dorazilo za pár dní 10 tisíc migrantů
15.09.2023
Úřady na ostrově Lampedusa vyhlásily ve středu večer stav nouze poté, co tam dorazilo za tři dny skoro 10 tisíc migrantů. To je více, než má tento ostrov obyvatel. Migrační středisko, které má kapacitu jen 400 osob, je chronicky přeplněné. Sicilský farář situaci přirovnává k apokalypse.
"Vyhlásili jsme nouzový stav. Žádáme totéž, co už několik měsíců, aby ostrov chránily lodě s radary, a také pomoc pro náš ostrov, který je pod velkým tlakem," řekl novinářům starosta Lampedusy Filippo Mannino. Vyhlášení nouzového stavu má přispět k získání pomoci od vlády v Římě, uvedla agentura EFE.
Lampedusa, která leží asi 140 kilometrů od tuniského pobřeží a má šest tisíc obyvatel, se s přílivem migrantů potýká dlouhodobě. Letos je ale migrační vlna nebývale veliká. Od začátku roku dorazilo přes moře do Itálie podle středečních údajů ministerstva vnitra přes 123 tisíc migrantů, což je skoro dvojnásobek oproti stejnému období loni, kdy to bylo 65 tisíc, a trojnásobek ve srovnání s rokem 2021.
Většina běženců připlouvá do Itálie na Sicílii, pod kterou spadá i Lampedusa. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připlulo letos k 10. září do Itálie 115 tisíc migrantů, z toho 97 tisíc na Sicílii. V pondělí na Lampedusu dorazilo téměř dva tisíce lidí, v úterý připlulo 110 lodí, které vezly přes pět tisíc migrantů. Ve středu zatím úřady napočítaly 29 dalších člunů, ve kterých dorazilo 1290 osob.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči.
Lampedusa je častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Středisko pro migranty na ostrově má kapacitu pro 400 osob a je chronicky přeplněné. Situaci označil za "tragickou, dramatickou a apokalyptickou" i farář Don Carmelo Rizzo ze sicilské provincie Agrigento, pod níž Lampedusa administrativně spadá, informovala tisková agentura ANSA.
Tajani vyzval k pomoci zejména další evropské země. "Ursula von der Leyenová řekla, že jsme blízko (migrační) dohody. Ale my už nemáme čas, musíme aplikovat dohody, které platí," řekl italský ministr zahraničí ke středečnímu projevu šéfky Evropské komise. Tajani rovněž označil za zastaralý takzvaný dublinský pakt, podle něhož musí žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupí.
Dublinská pravidla kladou velkou zátěž na země, jako je Itálie, Španělsko a Řecko. Letos se ale s největším přílivem migrantů potýká právě Itálie, kam připlulo podle UNHCR letos na 115 tisíc běženců, zatímco do Španělsko jich dorazilo od začátku roku asi 23 tisíc a do Řecka necelých 23 tisíc.
Některé země EU loni slíbily pomoci s běženci státům, které čelí největší migrační vlně. Například Německo nabídlo, že přijme až 3500 lidí. Dosud jich na základě tohoto dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Ve středu Berlín oznámil, že naplňování dohody přerušil, protože Řím podle německé vlády nerespektuje závazky vyplývající z dublinských pravidel.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena plynu pro evropský trh se vrátila k poklesu
21.10.2022
Cena plynu pro evropský trh se po čtvrtečním růstu vrátila k poklesu. Krátce před polednem vykazoval termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku pokles přibližně o deset procent na 114 eur (2800 korun) za megawatthodinu. Cena ale zůstává výrazně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za megawatthodinu.
Ve čtvrtek se cena kontraktu zvýšila, zatímco po většinu týdne klesala. Za poklesem stojí teplé počasí, vysoká úroveň zásob a dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Ke snížení ceny přispívají podle obchodníků také pokračující jednání Evropské unie ohledně intervence na trhu.
V
Německý parlament schválil až 200 miliard eur na regulaci cen energií
21.10.2022
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Německo chce fond pro financování úlev používat od letošního roku až do roku 2024. Na to kancléř Olaf Scholz opakovaně upozorňuje, když objem fondu před kritiky hájí. Poukazuje také na to, že peníze z fondu pomohou překlenout dopady energetické krize také v těch případech, u nichž se řešení hledalo již dříve a u kterých byly původně plánovány jiné cesty financování.
Německo původně zvažovalo přenést část zvýšených nákladů za nákup plynu na spotřebitele a schválilo kvůli tomu poplatek za obstarání plynu. Tyto peníze měly získat energetické společnosti, kterým by kvůli vysokým cenám plynu a nejistým dodávkám z Ruska hrozil úpadek. Poplatek se však vláda rozhodla zrušit a pomoc financovat z fondu.
V
Výbor zkritizoval ministerstvo financí za přípravu rozpočtu
17.10.2022
Příprava státního rozpočtu na příští rok byla v rozporu s běžným rozpočtovým procesem, protože zahrnuje příjmy, které dosud nejsou zakotveny v současné legislativě. V pondělí to uvedl Výbor pro rozpočtové prognózy, jehož úkolem je posuzovat makroekonomické a rozpočtové odhady ministerstva financí.
Výbor kritizoval započítání výnosu z daně z neočekávaných zisků (takzvaný windfall tax), protože daň ještě nebyla schválena. Podle něj navíc nelze odhadnout, kolik peněz do rozpočtu přinese. Ministerstvo financí počítá s příjmy 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.
"Výbor shledal, že zahrnutí příjmů daně z neočekávaných zisků a ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny v úhrnné výši sto miliard korun mezi příjmy státního rozpočtu nemá oporu v současné legislativě, čímž je v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. Výbor dále konstatuje, že toho času nedisponuje dostatečnými informacemi k hodnocení výše uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení," uvedl jednomyslně výbor ve svém stanovisku.
V
V Německu začala stávka pilotů Eurowings, zrušené spoje se týkají i Prahy
17.10.2022
V Německu začala časně ráno podle plánu druhá stávka pilotů nízkonákladových aerolinek Eurowings za lepší pracovní podmínky. Odborový svaz pilotů Vereinigung Cockpit uvedl, že letecká společnost nepředložila žádnou novou nabídku, proto piloti přistoupili k protestu.
Část letů je zrušena, z pondělních 400 by se jich ale mělo uskutečnit více než 230 a také v úterý a ve středu se počítá s realizací více než poloviny letového plánu. Omezení se dotknou i spojení západoněmeckého Düsseldorfu s Prahou, odřeknuta byla v obou směrech večerní linka.
Obzvláště tvrdě stávka zasáhla letiště v Düsseldorfu. Ještě před jejím oficiálním zahájením bylo zrušeno 102 ze 171 dnešních letů Eurowings. Düsseldorfské letiště na webu upozorňuje cestující, aby se předem informovali, zda jejich spoj nebyl odřeknut. Na letišti v Kolíně nad Rýnem bylo zrušeno 43 spojení, v Berlíně 11 z 20 a ve Stuttgartu 40 vzletů a přistání.
Narušeny jsou i odlety a přílety z Prahy do Německa, stejně jako při minulé stávce se omezení týká spoje mezi Prahou a Düsseldorfem. Zatímco ranní spoj se uskutečnil podle řádu, večerní linka s příletem do české metropole ve 20:00 je podle stránek pražského letiště zrušena. Odřeknut byl i let z Prahy do Düsseldorfu ve 20:40.
V