Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hlavní zastánci brexitu z loňského referenda ztrácejí vliv
18.08.2017
Boris Johnson byl hlavní postavou loňského referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Současný ministr zahraničí se zásadně zasloužil o to, že v hlasování zvítězil brexit. Teď se ale po něm slehla země. V době, kdy se Britové rozhodují, jakým způsobem z unie odejdou, o Johnsonovi není slyšet. A nejen o něm − stejně jsou na tom i další významní zastánci brexitu.
Budoucnost Británie mají v rukou politici, kteří chtěli, aby jejich země v unii zůstala. Je to především ministr financí Philip Hammond. Prosazuje takový brexit, který by měl co nejmenší negativní dopad na britskou ekonomiku. "Prioritou by měla být ochrana pracovních míst, hospodářského růstu a naší prosperity," tvrdí Hammond. V zájmu toho už britská vláda rozhodla, že bude chtít s Evropskou unií vyjednat několikaleté přechodné období. To by mělo začít platit poté, co Spojené království v březnu 2019 z unie vystoupí. Británie chce, aby během přechodného období mohly firmy dál obchodovat se svými evropskými partnery v podstatě beze změny a obě strany mezitím získaly víc času na dojednání smlouvy o budoucích vztazích. Evropská unie to vítá, ale upozorňuje, že Londýn by pak musel dál dodržovat velkou část evropských předpisů a taky platit do evropského rozpočtu. Někteří zastánci odchodu z unie to považují za klamání voličů. "Zrada brexitu se teď stala oficiální vládní politikou," tvrdí bývalý šéf strany UKIP Nigel Farage. Ten ale zůstává radikálem spíše z okraje britské politiky. Nutnost přechodného období mezitím akceptovali i mnohem vlivnější zastánci britského vystoupení z EU, například ministr pro brexit David Davis nebo ministr životního prostředí Michael Gove. Připouští, že pokud by Spojené království z unie vystoupilo bez jakékoliv dohody, ekonomiku by to těžce zasáhlo.
zdroj: ihned.cz
Libra stojí po brexitu méně než třicet korun
16.08.2017
Zatímco ještě na začátku minulého roku stála britská libra více než 36 korun, v současnosti se dá už i ve směnárnách pořídit za méně než třicet. To je příznivá zpráva pro Čechy, kteří se chystají cestovat do Velké Británie, ať už kvůli turistice, nákupům či jazykovým pobytům. Levnější libra také znamená nižší ceny zboží na britských e-shopech.
"Oslabení britské libry je pro české zákazníky určitě lákadlem k nákupům v Británii," říká Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci. Podle něj ale záleží na zákazníkovi, aby si sám vyhodnotil, jaké výrobky se mu vyplatí nakoupit z Británie a které je naopak lepší koupit v Česku. V případě on-line nákupů ze zahraničních obchodů také upozorňuje na některé nevýhody, jako jsou třeba vyšší náklady na dodání či případné reklamace, což může nákupy ve výsledku prodražit. Libra ztrácí vůči koruně hned ze dvou důvodů. "Na jedné straně je to posilování koruny k ostatním měnám po ukončení intervenčního režimu ČNB. A na straně druhé zatím nepříliš příznivý vývoj jednání o uspořádání vztahů Evropské unie s Británií po brexitu," uvádí ekonom České spořitelny Michal Skořepa. S tím souhlasí i ekonom Komerční banky Viktor Zeisel: "Oba dva efekty se mezi sebou násobí, a libra tak proti české koruně výrazně oslabuje." Navíc se podle obou ekonomů bude nejistota související s brexitem nadále negativně projevovat na chuti britských firem i domácností investovat a utrácet. To by mělo vést k dalšímu oslabování libry nejen vůči koruně, ale i dalším měnám. "S nákupem libry tedy není třeba nějak zvlášť spěchat," podotýká Skořepa.
zdroj: ihned.cz
Britská vláda vydá příručku pro brexit
14.08.2017
Vláda premiérky Theresy Mayové plánuje během následujících týdnů vydat zhruba dvanáctistránkovou "příručku", jež bude obsahovat klíčové body její strategie při vyjednávání odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Spolu s tím se Mayová rozhodla zřídit speciální skupinu vyjednavačů složenou z expertů z ministerstev pro brexit a zahraničí. Nový tým bude využívat síť britských velvyslanců v zemích EU ve snaze, aby se strategie brexitu dostala přímo k evropským vládním úředníkům a klíčovým společnostem. Vyjednavači se na druhou stranu postarají o to, aby velvyslanci byli plně informováni o plánech britské vlády. "S tím, jak se dostáváme do další fáze vyjednávání, tedy do diskuse o budoucích vztazích s Evropskou unií po našem odchodu, chceme zrychlit komunikaci a zlepšit celou kampaň. To by mělo umožnit vládě efektivněji sdělovat své plány státům v unii, ale i doma v Británii," řekl serveru Politico mluvčí britského ministerstva pro brexit. Podle vládních úředníků citovaných výše zmíněným serverem nebyla síť britských ambasadorů v zemích EU během dosavadního vyjednávání dostatečně využita. "Velvyslanci vědí, ke komu mluvit a jak s těmi lidmi mluvit. Doposud to byla nevyužitá možnost. Vždyť oni mohou mít mnohem větší vliv než nějaký článek o názorech vlády, který se objeví v novinách," míní nejmenovaný člen vlády.
zdroj: ihned.cz
Německem otřásá další automobilový skandál
27.07.2017
Automobilový průmysl v Německu se dlouho považoval za "ukázkové" odvětví, které se nemalou měrou zasloužilo o prosperitu největší ekonomiky Evropské unie. Jeho pověst těžce poškodila aféra Volkswagenu s podvodným měřením emisí naftových motorů. Aby toho nebylo dost, je tu nový skandál − pětice výrobců je podezřelá z kartelového chování, za které hrozí miliardové pokuty.
Společnosti Audi, BMW, Daimler, Porsche a Volkswagen se měly podle zjištění týdeníku Der Spiegel nejméně dvě desetiletí tajně domlouvat na tom, kdo jim bude dodávat součástky a díly, kolik vyčlení na výzkum a vývoj, i na tom, jak se podělí o trhy. Podezření už prošetřuje Evropská komise i Spolkový úřad na ochranu hospodářské soutěže. "Vyzývám vás, abyste spolupracovali se státem na objasnění celé záležitosti. V sázce je důvěryhodnost německého automobilového průmyslu," obrátila se na výrobce spolková ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová. Pokud se podezření potvrdí, půjde o největší kartel v německé poválečné historii, poznamenává list Handelsblatt. Jako názorný příklad nekalého ujednání uvádí objem nádrže na močovinu − kapalného aditiva s obchodním názvem AdBlue, které se používá k úpravě výfukových plynů (po chemické stránce jde o vysoce čistý roztok syntetické močoviny). Podle mailové pošty, ze které cituje časopis Der Spiegel, se výrobci v roce 2008 dohodli na "standardní" nádrži na osm litrů aditiva. Zákazníkům tak kvůli jejímu malému objemu vznikl problém, neboť museli močovinu doplňovat každých šest tisíc kilometrů. A protože tak mnozí nečinili, vůz vypouštěl do vzduchu mnohem více škodlivin, než určují normy.
zdroj: ihned.cz