Podmínky pro euro splnilo Česko za 20 let členství v EU šestkrát
07.03.2024
Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok ovšem stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen.
Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II. Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát.
Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Německo se chce s pomocí Francie a Itálie bránit čínským investicím
16.02.2017
Německo, Franice a Itálie chtějí po Evropské komisi, aby jim pomohla bránit se zahraničním investorům přicházejícím z nečlenských zemí, kteří chtějí koupit strategické či jinak důležité podniky. Ministři hospodářství Německa a Francie společně s italským ministrem průmyslu napsali žádost evropské komisařce pro obchod Cecilii Malmströmové. Tři velké ekonomiky chtějí mít větší prostor pro vyšetřování zahraničních investic, a pokud by bylo třeba, chtějí mít možnost zablokovat převzetí evropských společností zahraničními investory.
Hlavní motivací jsou nedávné nákupy či pokusy o nákup německých společností čínskými firmami. Čína totiž sama blokuje investice do svých domácích podniků. Evropané se zároveň obávají, že prodejem zejména vyspělých technologických společností dají všanc investorům z Číny své know-how. Německo, které je nejoblíbenějším cílem čínských investic v Evropě, se už loni na podzim obrátilo na Evropskou unii s žádostí na právo blokovat zahraniční investice. Věří, že větší šanci na úspěch má nyní, když se k žádosti přidala Francie a Itálie. Tedy druhá a třetí největší ekonomika EU. Podle expertů jsou ale omezeni tím, že se vlády zavázaly k volnému obchodu. Čínské zahraniční investice loni stouply na rekordních 180 miliard euro. Jen v Evropské unii Číňané investovali přes 35 miliard eur, z toho 11 miliard v samotném Německu. Evropské investice v Číně loni činily jen osm miliard. Hlavně Němci se obávají, že by v čínských rukou mohly skončit některé klíčové firmy podnikající v pokročilých technologiích. Tyto obavy vzrostly s plánem na převzetí německé společnosti Kuka, která se zabývá výrobou průmyslových robotů, za 4,5 miliardu čínskou společnosti Midea. Země unie se také mohou bránit zahraničním investicím, ale jen pokud směřují do obranného průmyslu nebo do informačních technologií, které zpracovávají dokumenty zabývající se státními záležitosti. Po Bruselu nyní žádají, aby měly možnost zabránit jakékoliv akvizici.
zdroj: ihned.cz
Růst spotřebitelské ceny v eurozóně i v Česku zrychluje
14.02.2017
Evropští centrální bankéři mohou být spokojeni. Inflace v eurozóně se v posledních dvou měsících vydala zejména díky rostoucí ceně ropy vzhůru a zhruba po čtyřech letech míří k dvouprocentní hranici. Tato úroveň růstu inflace bývá obecně ekonomy spojována se zdravým hospodářským růstem. V případě Česka je dokonce růst inflace ještě rychlejší, když v lednu podle údajů Českého statistického úřadu meziročně vzrostla o 2,2 procenta.
V eurozóně podle předběžného odhadu z konce ledna dosáhla lednová inflace 1,8 procenta, a byla tedy nadále pod dvouprocentní úrovní, kterou si stanovila Evropská centrální banka (ECB). Kritické hlasy se ale začaly ozývat z Německa. Tam vzhledem k letošním parlamentním volbám začíná být měnová politika ECB a růst spotřebitelských cen jedním z důležitých politických témat, zvláště když vzhledem k měnové politice nenesou bankovní účty spořivým Němcům žádný výnos, a dochází tak ke znehodnocování jejich úspor. Ještě v listopadu rostla německá inflace meziročně jen o 0,7 procenta, v prosinci však už povyskočila na 1,7 procenta. Bundesbank, německá centrální banka, předpovídá, že na dvě procenta se inflace dostala už během ledna. A tak pouhé dva měsíce poté, co ECB prodloužila svůj program nákupu státních dluhopisů, který má pomoci růstu hospodářství a inflace, se začaly objevovat spekulace o jeho možném omezení, či dokonce ukončení (exitu). Kromě příznivého růstu inflace tomu totiž nahrává i pozitivní ekonomický vývoj.
zdroj: ihned.cz
Evropa čeká rekordní dividendy
10.02.2017
Akcionáři evropských firem se mohou letos těšit na velice slušné dividendy. Chystá se je zvýšit většina podniků, takže celková vyplacená suma by mohla stoupnout na 315 miliard eur ve srovnání s loňskými 302 miliardami. Ve své předpovědi to uvádí německá společnost Allianz Global Investors. Propočet platí pro 1200 firem, jejichž akciové kurzy sleduje burzovní index MSCI Europe.
Štědré budou hlavně firmy v Německu. Největší ekonomika Evropské unie loni vzrostla o 1,9 procenta (nejvíce od roku 2011) a vyvezla zboží za rekordní bilion eur. Navíc má druhou nejnižší nezaměstnanost v EU, hned za Českem. Dividendu za uplynulý účetní rok (do konce září 2016) už schválila například valná hromada průmyslového koncernu Siemens. Na jednu akcii připadá 3,6 eura, tedy o 10 centů více než před rokem. Celkem půjde o 2,9 miliardy eur, což odpovídá 52 procentům čistého zisku. Siemens patří v Evropě k firmám vyplácejícím během posledních deseti let stabilní nebo i vyšší dividendy. Naprázdno vyjdou také podílníci konkurenčního domu Deutsche Bank, který v říjnu 2015 ohlásil úsporný program. Loni opět vykázal čistou ztrátu, tentokrát 1,4 miliardy eur. Naproti tomu italský ústav Intesa Sanpaolo, jemuž se loni podařilo zisk zvýšit, potvrdil svůj záměr vyplatit akcionářům v letech 2014−2017 celkem 10 miliard eur. Finská společnost Outokumpu, největší evropský výrobce nerez oceli, loni poprvé od roku 2007 dosáhla provozního zisku. Může si tedy dovolit obnovit výplatu dividend, kterou zastavila v roce 2010.
zdroj: ihned.cz
Měnový fond se po měsících dohodl s eurozónou, co udělat s Řeckem
10.02.2017
Představitelé eurozóny a Mezinárodního měnového fondu se dohodli na společném postoji, který budou prezentovat Řecku. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj z eurozóny. Dohoda eurozóny a MMF je důležitá pro pokračování záchranného programu pro Řecko.
Setkání mezi věřiteli a představiteli Řecka se má uskutečnit v pátek, oznámil šéf skupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem. Zdroj však upozornil, že výsledek pátečního jednání se zástupci Řecka je stále nejistý a není jasné, zda Atény návrh přijmou. Jednotný postoj mezi vládami eurozóny a MMF představuje průlom, protože obě strany mají již několik měsíců rozdílné názory na velikost přebytku primárního rozpočtu Řecka v roce 2018 a jeho udržení v dalších letech a také v otázce oddlužení. Tyto rozdílné názory brání uvolnění dalších financí Řecku z posledního záchranného programu eurozóny. Řecko, které se už v roce 2010 propadlo do hluboké finanční krize, se předloni v létě dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu, v jehož rámci by mělo v průběhu tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). MMF se do třetího programu nezapojil, což někteří představitelé eurozóny vyžadují. MMF však nemá poskytnout peníze, eurozóna potřebuje, aby program zaštítil svými odbornými znalostmi. Nyní se MMF do programu zapojuje jako neoficiální poradce. MMF svou účast v programu podmiňuje tím, aby eurozóna Aténám výrazně snížila dluhovou zátěž, a tuto potřebu dokládá výpočty o růstu řeckého dluhu v příštích 40 letech. Proti razantnějšímu oddlužení Řecka vystupuje zejména Německo, které nese většinu nákladů na pomoc Aténám.