Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Dodávky ruského zemního plynu do Evropy zůstávají stabilní
25.07.2022
Dodávky ruského plynu do Evropy zůstávají tento pátek ve srovnání s předchozím dnem převážně stabilní. Fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 do Německa je zhruba na stejné úrovni, tok plynovodem Jamal směrem z Německa do Polska se mírně snížil. S odvoláním na údaje operátorů to uvedla agentura Reuters.
Podle internetových stránek společnosti Nord Stream AG fyzický tok plynovodem Nord Stream 1 ráno činil 29,2 milionu kilowatthodin za hodinu. Předchozí den to bylo kolem 29 milionů kilowatthodin za hodinu. Plynovod zajišťuje více než třetinu ruského vývozu plynu do Evropské unie, plynovod obnovil svůj provoz ve čtvrtek po desetidenní odstávce.
Dodávky plynovodem Nord Stream 1 ale zůstávají na 40 procentech kapacity, na této úrovni byly kvůli technickým problémům už před zahájením údržby. Nadále také přetrvávají obavy ze zastavení dodávek ruského plynu kvůli geopolitickému napětí.
V
Evropská komise zahájila právní kroky vůči Maďarsku
18.07.2022
Evropská komise zahájila právní kroky vůči Maďarsku, vadí jí diskriminační ceny pohonných hmot pro vozidla se zahraniční poznávací značkou. Podle pátečního oznámení Evropské komise je opatření Maďarska v rozporu s pravidly vnitřního trhu, komise proto zahájila vůči Maďarsku řízení o porušení povinností.
Nařízení v Maďarsku stanoví, že majitelé vozidel se zahraniční poznávací značkou nemohou využívat státní dotace. U čerpacích stanic tak tito občané jiných zemí Evropské unie platí vyšší ceny. Podle komise platí majitelé vozů s maďarskou poznávací značkou za palivo o 60 až 70 procent méně. Vláda premiéra Viktora Orbána zavedla slevu v souvislosti s vysokými cenami energií.
Komise vyzvala Maďarsko, aby dodržovalo pravidla volného pohybu zboží a osob v rámci EU, včetně dopravních služeb. Zejména v současné situaci je podle EK důležité, aby vnitřní trh fungoval a zmírnil dopad války na Ukrajině na ekonomiku. Individuální opatření na vnitrostátní úrovni a diskriminační pravidla nejsou podle komise řešením.
V
Evropa se stala největším odběratelem ropy z USA
18.07.2022
Evropa po šesti letech překonala Asii a stala se největším odběratelem americké ropy. Od ledna do května letošního roku odebrala v průměru 213,1 milionu barelů ropy, zatímco Asie 191,1 milionu barelů. Vyplývá to z nejnovějších statistických údajů, na které upozornila agentura Bloomberg. Naposledy byl dovoz americké ropy do Asie nižší než do Evropy v roce 2016, kdy Spojené státy zrušily zákaz vývozu.
Posun v obchodu s ropou zdůrazňuje, jak významně invaze ruských vojsk na Ukrajinu přesměrovala dodávky energií. Ve snaze přerušit financování "Putinovy války" uvalily USA a další země sankce na ruskou ropu. Výsledkem toho je, že více evropských zemí začalo dovážet ropu z USA, zatímco Rusko nabízí svoji ropu s výraznou slevou zemím, jako je Indie a Čína, které žádné zákazy nezavedly.
Vzhledem k tomu, že Evropa se snaží snížit závislost na ruských energiích a přeorientovat se na takzvanou sladší ropu, která má nahradit ropu z Ruska, je pravděpodobné, že dosavadní trend v obchodování s ropou vydrží, uvedl analytik společnosti Energy Aspects Christopher Haines.
V
Inflace v Maďarsku vystoupila na 11,7 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny
11.07.2022
Míra inflace v Maďarsku v červnu vystoupila na 11,7 procenta, což je o procentní bod více než v květnu. Informoval o tom maďarský statistický úřad, růst překonal odhady analytiků. Nejvíce se zvyšovaly ceny potravin, dražší je ale i zboží dlouhodobé spotřeby. Jen za červen se ceny v průměru zvýšily o 1,5 procenta.
Ekonomové s dalším růstem cen v Maďarsku počítali. V průměru však odhadovali, že inflace vystoupí na 10,9 procenta.
Maďarsko začalo už koncem loňského roku využívat zastropování cen pohonných hmot a letos platnost tohoto opatření prodloužilo. Teď má nejnižší inflaci z Visegrádské skupiny, jejíž součástí je i Česká republika, Polsko a Slovensko. Na začátku února maďarská vláda také snížila ceny základních potravin, například vepřového masa, oleje a mouky, na úroveň z poloviny loňského října.
V