Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Rusko zaplatilo úroky z dluhopisů, vyhnulo se platební neschopnosti
21.03.2022
Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů, a vyhnula se tak platební neschopnosti. Ruské ministerstvo financí v pátek oznámilo, že navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Celkem šlo o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun).
Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Lhůta pro splatnost úroků byla ve středu, a kdyby peníze Moskva v termínu neodeslala, podle zvyklostí by ještě měla 30denní lhůtu na nápravu.
Ruská vojska 24. února zahájila invazi na Ukrajinu, což vyvolalo ostrou reakci Západu. Sankce, které demokratická část světa začala proti Moskvě zavádět, v Rusku způsobily nejhorší ekonomickou krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Rusko má také omezen přístup ke globálnímu platebnímu systému SWIFT, který zaručuje hladké zpracování zahraničních plateb.
Rusko už mělo potíže se splácením dluhů v roce 1998, kdy centrální banka přistoupila k devalvaci rublu a země neuhradila závazky z dluhopisů. Tehdy ale šlo o dluhopisy v domácí měně, nikoliv o zahraniční dluh jako nyní.
V
Němci kvůli možnému porušení zákazu vývozu vyšetřují firmu Bosch
21.03.2022
Německé ministerstvo hospodářství vyšetřuje kvůli možnému porušení zákazu vývozu firmu Bosch. Vyvezené zboží mohlo totiž sloužit civilním i vojenským účelům, napsal dnes týdeník Der Spiegel. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba už dříve řekl, že Ukrajina, která čelí ruské invazi, našla součástky od firmy Bosch v ruských ozbrojených vozidlech.
"Před několika dny naše armáda zabavila ruská pěchotní vozidla - a my jsme se podívali do jednoho z těchto vozidel a viděli jsme, že jednu z hlavních součástí, které to vozidlo pohánějí, skutečně dodala společnost Bosch," řekl Kuleba německé moderátorce Anne Willové v jejím nedělním politickém pořadu na kanálu ARD. "Není správné, že Německo mělo v posledních letech rozsáhlou obrannou spolupráci s Ruskem," dodal ministr.
Případ souvisí se sankcemi Evropské unie, které od ruské anexe Krymu z roku 2014 omezily vývoz zboží dvojího užití. Bosch uvedl, že jej ukrajinské ministerstvo ve věci kontaktovalo, a potvrdil, že šlo skutečně o jeho výrobek. Tvrdí ale, že ho nedodal přímo výrobci zmíněných vozidel.
V
Intel postaví v Německu obří továrnu na čipy
18.03.2022
Americká společnost Intel nyní oznámila, že v Evropě postaví novou továrnu na čipy za 17 miliard eur (více než 422 miliard Kč). Závod vybuduje v německém Magdeburgu. Do deseti let by pak evropské investice Intelu do čipů měly přesáhnout 80 miliard eur.
Zpráva vyvolala pozitivní ohlasy na trhu, který čelí současnému čipovému hladomoru vyvolanému pandemií koronaviru a přerušením výroby polovodičů, hlavně v Asii. Ani oznámená obří investice však celosvětový problém neřeší.
V
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent
18.03.2022
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 korun) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.
V pátek krátce před 10:00 SEČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu pohybovala kolem 108 eur (2680 korun) za MWh, a vykazovala tak proti předchozímu dni nárůst asi o tři procenta. Na podobné úrovni byly i ceny kontraktů na dodání plynu v dalších měsících až do června.
V