Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Británie dočasně mimořádně zdaní ropné a plynárenské firmy
27.05.2022
Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, oznámil ve čtvrtek v parlamentu ministr financí Rishi Sunak. Sektor teď podle něj dosahuje velmi vysokých zisků kvůli prudkému růstu cen surovin na světových trzích, který je částečně způsoben válkou na Ukrajině. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku, informovala BBC.
„Zavedeme dočasnou a cílenou daň ze zisků energetických firem. Do nové daně jsme zabudovali investiční příspěvek, takže firmy budou mít významnou motivaci k reinvestování svých zisků,“ řekl Sunak.
Daň bude zrušena, až se ceny vrátí na běžnější úroveň, řekl ministr. Čím více budou společnosti investovat, tím nižší daň budou odvádět.
Zhruba osm milionů britských domácností s nejnižšími příjmy dostane jednorázový příspěvek 650 liber (18 800 korun). Domácnosti dosud mohly žádat o půjčku až 200 liber (5800 korun) na úhradu faktur za energie. Půjčky se rozhodnutím vlády změní na granty, které nebude potřeba splácet. Jejich výše stoupne na 400 liber (11 600 korun).
V
Česko má zpoždění se zavedením EU pravidel ochrany autorských práv
21.05.2022
Téměř tři roky uplynuly od chvíle, kdy vstoupila v platnost evropská směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (směrnice DSM – Digital Single Market) a s ní i kontroverzní článek číslo 17. Podle něj mají být poskytovatelé služeb pro online sdílení přísněji odpovědní za obsah vytvořený uživateli. Přísnější standard odpovědnosti vytváří de facto povinnost používat automatické rozpoznávání a filtry obsahu pro velké online služby, typicky YouTube.
Obávaný článek 17 umožňuje poskytovateli vyhnout se odpovědnosti za obsah, který na jeho platformu nahráli uživatelé bez souhlasu autora. Poskytovatel však musí prokázat, že vynaložil veškeré úsilí k získání souhlasu, aby se chráněná díla vůbec nedostala do online prostředí. Zároveň musí uplatnit princip „notice and take down“, tedy jakmile se dozví o odůvodněném porušování práv k autorskému dílu (nebo jiným předmětům ochrany), musí k němu znemožnit přístup a stáhnout ho ze svého webu.
V
Rusko blokuje přístavy, miliony tun ukrajinského obilí poputují přes EU
13.05.2022
Evropské kamiony a vlaky by v nejbližších týdnech mohly převzít značnou část přepravy obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny, jejichž obvyklou cestu po moři blokuje Rusko. Evropská komise (EK) dnes představila soubor doporučení, která mají urychlit složitou pozemní přepravu pro miliony tun ukrajinské pšenice, kukuřice a dalších potravin.
Přepravci by se podle plánu měli produktům z Ukrajiny věnovat přednostně, státy zase maximálně zrychlit procedury na hranicích. Komise chce také v delším horizontu investovat unijní peníze do lepšího dopravního propojení EU se zemí za její východní hranicí.
Nejen evropské, ale zejména africké či blízkovýchodní země spoléhají na dodávky z Ukrajiny, která před válkou vyvážela po moři 4,5 milionu tun zemědělské produkce měsíčně. Zajišťovala 12 procent světového exportu pšenice, 15 procent kukuřice a 50 procent slunečnicového oleje.
V
Česká pošta chce expandovat v EU
06.05.2022
Česká pošta chce se svými doručovacími službami expandovat do Evropy. V Moravskoslezském kraji buduje velké třídicí centrum, kam budou putovat zásilky především z Asie, a tyto balíky pak pošta rozveze po celé Evropě. Stavba logistického centra, které od září poběží ve zkušebním provozu, je nejvyšší investicí v moderní historii České pošty.
V plném provozu začne logistické centrum, které vyroste v Mošnově v blízkosti ostravského letiště, fungovat v první polovině příštího roku. Hala samotná vznikla již v minulých letech, třídící centrum se staví od loňska. Česká pošta do něj investuje stovky milionů korun.
"Česká pošta chce vybudováním logistického centra začít s masivní expanzí nejen do Evropy, ale i dalších světových lokalit," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí pošty Matyáš Vitík.
V