Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Plán zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje je pro Rakousko nepřijatelný
05.01.2022
Plán Evropské komise zařadit za určitých podmínek jádro a zemní plyn mezi zelené investice je pro Rakousko nepřijatelný. Uvedla to dnes rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová, která již dříve v této věci pohrozila žalobou. Vídeň podle ní na evropské úrovni počítá s podporou Berlína a Madridu, informovala dnes agentura APA.
Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze. Podle návrhu komise by investice do nových jaderných elektráren měly být označovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro nakládání s vysoce radioaktivním odpadem nejpozději po roce 2050. Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045. Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické.
Ministryně za Zelené Gewesslerová o víkendu uvedla, že Rakousko chystá proti plánu Bruselu právní kroky, pokud bude přijat za současných podmínek. Nyní sdělila, že chce odpor proti záměru komise koordinovat s Německem a Španělskem a vytvořit tak v této otázce širší spojenectví. Vlády v Berlíně i Madridu již oznámily, že plán nepodpoří.
V
Brusel dává za pravdu ekologům
31.12.2021
Celkem šedesát stránek dotazů a připomínek zaslala Evropská komise české straně k jejímu návrhu zemědělského plánu. Na jeho základě se má mezi domácí farmáře rozdělit během příštích pěti let 140 miliard korun z EU. Nejasnosti se podle reakce Bruselu týkají především oblasti ochrany přírody, podpory ekologického zemědělství nebo opatření na zmírnění dopadů klimatické změny.
Návrh takzvaného strategického plánu Společné zemědělské politiky připravený ministerstvem zemědělství za vlády Andreje Babiše (ANO) kritizovaly již dříve ekologické organizace i Asociace soukromého zemědělství zastupující spíše menší farmáře. S jeho podobou jsou naopak spokojené Agrární komora nebo Zemědělský svaz, jejichž členy jsou i nejvlivnější zemědělci v zemi.
V
EU se pře o podporu jádra jako zelené investice
17.12.2021
Otázka zařazení jádra mezi klimaticky šetrné zdroje energie dnes rozděluje prezidenty a premiéry zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Rakouský kancléř Karl Nehammer podporovaný několika dalšími zeměmi se však postavil proti a shoda zatím není.
Lídři jsou rozděleni i v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požaduje zejména Polsko a Česko. Debata se proto přesunula k dalším tématům a k energiím by se měla vrátit později. Šéfové států se týden před dlouho očekávaným rozhodnutím komise přou o to, jakými dostupnými zdroji budou moci členské země nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí, jehož se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat. "Odmítáme, aby jádro zůstalo v investiční nevýhodě," uvedl slovenský premiér Eduard Heger, podle něhož skupina států vyzvala komisi, aby do Vánoc jádro na seznam zařadila. Spolu s Českem, Polskem a několika dalšími zeměmi chtějí tento závazek prosadit do závěrů vrcholné schůzky. Rakouský kancléř byl však rázně proti. "Jsme proti označování jaderné energie za zelenou," prohlásil při příchodu na svůj první summit a podle diplomatického zdroje to zopakoval i přímo v jednacím sále. Jeho postoj podporuje například Lucembursko, větší skupina zemí včetně vlivné Francie však prosazuje jádro.
V
ECB ukončí nouzový pandemický program nákupů dluhopisů
17.12.2021
Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu korun). Banka ve čtvrtek oznámila, že v prvním čtvrtletí bude podle očekávání nákupy postupně utlumovat, v průběhu roku ale bude ekonomiku dál podporovat jinými nástroji, i když program PEPP už skončí. ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.
Centrální banka tak naznačila, že jakýkoli odchod z léta trvající uvolněné měnové politiky bude jen pozvolný. ECB se prostřednictvím uvolněné měnové politiky snažila podporovat oživování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupala na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Nacházela se také vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
Centrální banka také uvedla, že nákupy aktiv v rámci jejího staršího programu APP se počínaje druhým čtvrtletím zvýší na 40 miliard eur měsíčně. Ve třetím kvartálu pak budou činit 30 miliard eur za měsíc a od října zůstanou na 20 miliardách eur – a to tak dlouho, jak to bude nutné.
Nákupy dluhopisů pomáhají státům i firmám. Za situace, kdy je centrální banka velkým kupcem na trhu, nemusí za své cenné papíry nabízet tak vysoké úrokové sazby. ECB nakoupila v rámci programu PEPP hlavně státní dluhopisy, na což vynaložila zhruba 1,6 bilionu eur.
V