Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Pražské hotely jsou nejprázdnější v Evropě
04.08.2021
Více než dva měsíce poté, co vláda umožnila hotelům znovu naplno fungovat, zůstávají dva ze čtyř hotelů sítě Olympik Hotels zavřené. Kvůli malému zájmu se je zatím nevyplatí otevřít.
Z celkových 640 pokojů, které síť nabízí, jich zákazníci v červenci obsadili v průměru jen asi desetinu, teď je jich zadaných zhruba 15 procent. Příklad jedné z největších pražských sítí ukazuje, že hoteliéry nadále trápí útlum turismu nebo služebních cest. S nadějí vzhlížejí k podzimu, zda se do hlavního města vrátí alespoň kongresy.
V
Ekonomická nálada v EU je na rekordu
30.07.2021
Ekonomická nálada v Evropské unii se v červenci vyšplhala na rekord. Její index vzrostl o 0,9 bodu na 118 bodů, nárůst přitom zaznamenal už šestý měsíc za sebou. Oznámila to Evropská komise. V Česku však index ekonomické nálady podle komise naopak klesl, a to na 90,2 bodu z červnové hodnoty 106,1 bodu.
K růstu indexu ekonomické nálady v EU přispěla zejména zlepšená situace v průmyslu a ve službách. Ve stavebnictví a mezi spotřebiteli se však nálada zhoršila, zatímco v maloobchodě zůstala bez výraznějších změn.
V eurozóně se index ekonomické nálady zvýšil o 1,1 bodu na 118 bodů, což je také rekord.
Za zlepšující se ekonomickou náladou stojí uvolňování koronavirových restrikcí, díky kterému se zotavuje podnikatelská aktivita. Komise nicméně upozornila, že nálada se v červenci zlepšila méně výrazně, než v předchozích měsících. "Naznačuje to, že tento ukazatel je v blízkosti svého vrcholu," dodala.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden zlepšil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 4,6 procenta z dříve předpokládaných 4,4 procenta. Loni se podle MMF ekonomika zemí používajících euro kvůli pandemii propadla o 6,5 procenta.
V
Průměrná sazba hypoték v červnu stoupla na 2,13 procenta
26.07.2021
Průměrná úroková sazba hypoték v červnu stoupla na 2,13 procenta z květnových 2,06 procenta.
Sazba stoupla počtvrté v řadě, předtím 11 měsíců v řadě klesala. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky za první pololetí sjednaly 72.198 hypoték za rekordních 224 miliardy korun. V samotném červnu pak banky sjednaly 14.069 hypotečních úvěrů za 44,5 miliardy korun.
S
Podnikatelská aktivita v eurozóně se v červenci zvyšuje nejrychleji za více než 20 let
26.07.2021
Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky zveřejnila organizace IHS Markit. Ke zlepšení přispělo další uvolnění restrikcí původně zavedených proti šíření nového koronaviru. Těží z toho zejména sektor služeb, na který pandemie kvůli uzávěrám dolehla zdaleka nejvíce.
V Německu je situace ještě příznivější, naopak Francie si vede hůř. Důvěru v další vývoj zároveň kazí obavy z nové vlny nákazy. Souhrnný index nákupních manažerů pro eurozónu za červenec podle rychlého odhadu IHS Markit vystoupil na 60,6 bodu z červnové hodnoty 59,5 bodu, a dostal se tak nejvýše od července roku 2000. Souhrnný index měří aktivitu jak v průmyslu, tak ve službách. Údaj za červen je po zpřesnění dat lepší, odhad před měsícem uváděl 59,2 bodu. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru uváděli, že index v červenci vystoupí na 60 bodů. Pokud je index nad 50 body, signalizuje to růst, cokoliv pod touto hranicí znamená pokles aktivity.
S