Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Český plán na zkrocení rostoucího dluhu je nejhorší v EU
15.10.2021
Jeden z nejdůležitějších úkolů, který před nově vznikající vládou stojí, je zastavit zběsilé tempo zadlužování státu. Současný plán dokonce počítá, že zadlužení v budoucnu ještě poroste. „Česko je mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí,“ tvrdí ve své aktuální studii zástupci Národní rozpočtové rady. Analýza mimo jiné zkoumá, jak se jednotlivé státy staví k úkolu dát v příštích třech letech veřejné rozpočty do pořádku. Česko ze srovnání vychází nejhůře.
Na opačném konci žebříčku stojí Řekové, kteří do roku 2024 hodlají svůj současný dluh v poměru k HDP snížit ze současných 209 procent o 40 procentních bodů. Současná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) naopak počítá s tím, že celkový veřejný dluh v poměru k HDP stoupne do tří let ze současných 43,5 procenta na téměř 52 procent.
V
Evropská unie vydala první zelené dluhopisy na obnovu po pandemii
13.10.2021
První zelené dluhopisy, které v úterý vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur (304,4 miliardy korun), zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. Nabídka tak byla rekordní jak z pohledu velikosti emise, tak podle výše poptávky po zelených dluhopisech. EU tak učinila první krok k tomu, aby se stala největším emitentem dluhopisů, které budou financovat aktivity přátelské k životnímu prostředí.
Z dluhopisů mají být financovány ekologické projekty v rámci fondu na obnovu unie po pandemii nemoci covid-19. Budou financovat až 30 procent programu EU pro obnovu po covidu-19, který má poskytovat granty a půjčky členským zemím až do konce roku 2026, a k dispozici má mít až 800 miliard eur. Celkem by tak EU mohla vydat zelené dluhopisy až za 250 miliard eur, což by z EU udělalo největšího emitenta zelených dluhopisů na světě. Analytici BofA Securities očekávají, že EU by ročně mohla vydat zelené dluhopisy za 35 až 45 miliard eur. To odpovídá tomu, co vydali všichni evropští státní a nadnárodní dlužníci v roce 2020.
V
Poláci demonstrují na podporu Evropské unie
11.10.2021
Lidé v Polsku se v neděli v podvečer sešli, aby ve městech po celé zemi demonstrovali na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům Evropské unie, informují polská média.
V nálezu ústavních soudců, které nominovala vládní strana Právo a spravedlnost, vidí kritici poměrů předzvěst takzvaného polexitu, tedy odchodu Polska z EU. Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství.
K protestům vyzval bývalý premiér a předseda Evropské rady Donald Tusk, který teď stojí v čele nejsilnější opoziční strany v zemi. "Musíme zachránit Polsko, nikdo jiný to neudělá," prohlásil podle agentury AP Tusk.
Varšavská radnice, ovládaná opozicí, odhadla počet demonstrantů v metropoli na 80 000 až 100 000. Agentury Reuters a AFP uvedly, že se demonstrací ve stovce měst zúčastnily desetitisíce Poláků. "Rozsáhlý protest napříč Polskem ukázal podporu pro EU," napsala agentura AP.
V
Británie chce geneticky upravovat rostliny
06.10.2021
Britská vláda chce uvolnit podmínky pro pěstování geneticky upravených užitkových rostlin. Usnadnit vědcům práci s geny jí umožnil odchod z Evropské unie, která má v této oblasti velmi přísné podmínky. Britové tak už teď zkouší například zablokovat tvorbu aminokyseliny asparagin v pšenici, která se při pečení přetváří na člověku škodlivý karcinogen.
„Genetická úprava umožňuje používat genetické zdroje, které poskytla příroda. Je to nástroj, který nám může pomoci vypořádat se s některými z největších výzev, jimž čelíme,“ řekl pro BBC ministr životního prostředí George Eustice. Ten chce úzce spolupracovat se zemědělci a přírodovědci, aby pěstovali rostliny, které jsou silnější a odolnější vůči změnám klimatu.
V