Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Brusel prošetří další možné střety zájmů v Česku
28.04.2021
Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila členka komise zodpovědná za oblast právního státu Věra Jourová. Pokud by nyní zjistila, že Česko má s dodržováním pravidla o střetu zájmů systémový problém, mohla by ČR podle deníku přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.
Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Dosud se EK zabývala právě jen tímto případem. "Evropská komise bude zkoumat, zda kauza Andreje Babiše a Agrofertu je individuální případ, nebo zda v České republice dochází k systémovému selhání ve vztahu ke konfliktu zájmů," sdělila HN Jourová. Komise může proti Česku použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Platí od letošního roku. Bude se jím řídit vyplácení peněz z rozpočtu na období 2021 až 2027, stejně jako z mimořádného fondu pokrizové obnovy. Má například zabránit tomu, aby peníze z unijní pokladny směřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či právě střetu zájmů.
V
Evropští dopravci plánují velký návrat nočních vlaků
26.04.2021
Přijít večer na nádraží, ulehnout do kupé a ráno se probudit v Bruselu, Amsterdamu či Haagu už brzy bude opět realitou. Železniční dopravci plánují v příštích letech velký návrat nočních spojení. Kdysi oblíbený způsob přepravy v minulých letech kvůli konkurenci letadel přišel o část cestujících.
Společnosti ukazují, že byznys nočních vlaků může fungovat i dnes, jen se musí dělat jinak. A zatímco český RegioJet plánuje ve spolupráci s nizozemským start-upem European Sleeper noční vlak z Prahy do Bruselu, z Německa má jezdit zase přímý vlak třeba do Paříže.
V
Europoslanci a státy potvrdili zelené cíle
23.04.2021
Státy Evropské unie se vracejí k tlaku na ekologičtější provoz svých ekonomik, který utlumila pandemie koronaviru a odchod USA od mezinárodní klimatické dohody. S ústupem pandemie a „zelenou otočkou“ nového amerického prezidenta Joea Bidena zrychlili tempo tímto směrem i Evropané. Před čtvrtečním virtuálním klimatickým summitem se Spojenými státy, který inicioval Biden, se tak EU stane prvním velkým znečišťovatelem na světě, který si hodlá klimatickou neutralitu vtělit do své legislativy.
Zástupci členských států EU a Evropského parlamentu se ve středu nad ránem dohodli na základních parametrech nového klimatického zákona. Ten bude páteřní normou pro to, aby země sedmadvacítky dospěly v roce 2050 do stadia, kdy budou vypouštět do ovzduší jen tolik oxidu uhličitého, kolik ho zachytí technologiemi nebo pohltí lesy.
V
Na podporu výzkumu z evropských dotací zbylo pro firmy 4,5 miliardy
16.04.2021
České firmy mají letos poslední větší možnost získat evropské dotace na svůj výzkum a vývoj. V původně 80miliardovém průmyslovém programu OPPIK, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), zbylo 4,5 miliardy z předchozích nedokončených nebo levněji realizovaných projektů. Ministerstvo nyní tyto peníze ještě hodlá na poslední chvíli využít, aby se nemusely vracet do Bruselu.
„Na květen máme naplánovanou výzvu v programu Aplikace, kde je vůbec nejvyšší alokace 2,5 miliardy korun, po miliardě potom zbylo pro programy Inovace a Potenciál,“ potvrdil HN Marian Piecha, náměstek na MPO pro evropské fondy. Pokud si firmy podají projekty, mohou mít podle Piechy jistotu o tom, zda dotaci získaly, během října.
Kromě těchto prostředků už letos MPO na podporu výzkumu a vývoje bude mít pouze 300 milionů korun pro digitalizaci podniků.
V