Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Pakt stability a růstu EU platí jen za příznivých ekonomických podmínek
04.06.2021
Mnohé státy v Evropské unii si půjčují peníze za záporné úrokové sazby. Jejich motivace splácet dluhy je tedy velice nízká. Nově se nemusí ohlížet ani na pravidla Paktu stability a růstu EU, která byla v rámci řešení pandemie pozastavena o další rok.
Pravidla týkající se zadlužování v zemích unie zůstanou v roce 2022 pozastavena, jak oznámila Evropská komise. Odložení nutnosti zavádět úsporná opatření v jednotlivých státech unie má vést k nastartování ekonomického růstu po pandemii. K opětovné aktivaci pravidel pro odpovědné hospodaření dojde nejdříve v roce 2023.
V
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów, nařídil soud EU
24.05.2021
Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česko. Rozhodl o tom v pátek Soudní dvůr EU, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Proti rozhodnutí se ohradili polský premiér Mateusz Morawiecki i společnost PGE, která důl vlastní.
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu do roku 2044. Podle soudu byla žádost Prahy o preventivní zastavení těžby oprávněná, neboť nelze předem vyloučit, že Polsko pravidla o ochraně životního prostředí skutečně porušuje. Je také "dostatečně pravděpodobné, že pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení konečného rozsudku by mohlo mít negativní dopad na hladinu podzemních vod nacházejících se na českém území", konstatoval soud.
V
Míra inflace v EU v dubnu vystoupila na dvě procenta
21.05.2021
Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na dvě procenta, a po více než dvou letech je tak nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V březnu činila 1,7 procenta. Nejvýraznější cenový vzestup je patrný v zemích Visegrádské skupiny (V4), včetně České republiky. Ve své konečné zprávě to ve středu oznámil statistický úřad Eurostat. Zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 1,6 procenta z březnové hodnoty 1,3 procenta.
Před rokem, kdy už se Evropa i zbytek světa potýkaly s šířením koronavirové infekce, byla míra inflace v eurozóně 0,3 procenta a v celé EU činila 0,7 procenta.
Nejvýraznější inflaci mělo v dubnu Maďarsko, a to 5,2 procenta. Následuje Polsko s inflací 5,1 procenta a za ním je Lucembursko, kde míra inflace činila 3,3 procenta. V České republice inflace vystoupila na 3,1 procenta. Do visegrádské čtyřky patří vedle Maďarska, Polska a České republiky ještě Slovensko, které je jako jediné z V4 členem eurozóny, a používá tedy jednotnou evropskou měnu euro. Míra inflace na Slovensku v dubnu vystoupila na 1,7 procenta.
V
Část Polska nemá nárok na zelené miliardy z EU, zní z Bruselu
21.05.2021
Oblast polské Bogatynie, která leží nedaleko českých hranic a kde se nachází hnědouhelný důl a elektrárna Turów, měla být jedním z míst, kam v příštích letech potečou evropské miliardy. Skoro 77 miliard korun určených Varšavě tam mělo pomoct s přechodem od uhlí k zeleným zdrojům energie a k podpoře místních lidí. Jak ale Aktuálně.cz potvrdila Evropská komise, Bogatynia na peníze nemá nárok.
Důvodem je rozhodnutí polské vlády v Turówě těžit a spalovat uhlí dál. "Region Bogatynia (v Dolním Slezsku) nemá nárok na podporu z Fondu spravedlivé transformace (…) kvůli prodloužení těžby hnědého uhlí i po roce 2030 a otevření nové jednotky spalující hnědé uhlí v turówské elektrárně," vysvětluje Veronica Favalliová z tiskového oddělení Evropské komise.
Proti pokračování těžby ve zdejším dole se v minulosti ohradily české i německé úřady. Namítají, že těžba způsobuje pokles hladiny spodní vody a vyprazdňuje studny místním obyvatelům, na německé straně pak hrozí propady půdy. Varšava přesto minulý měsíc udělila státnímu těžařskému koncernu PGE povolení uhlí dolovat až do roku 2044. Před několika týdny se pak rozšířila i kapacita elektrárny. Česká vláda po krachu vzájemných vyjednávání podala v únoru na Polsko žalobu u Soudního dvora EU.
V