Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Trhy odepisují Česko. Koruna oslabuje k euru nad 27 korun
23.09.2020
Koruna v pondělí prudce oslabila vůči oběma světovým měnám. K euru se vrátila nad 27 koruny za euro, kde byla naposledy koncem května. Aktuálně se obchoduje za 27,05 Kč/EUR, proti pátečnímu závěru je tak o 31 haléřů slabší, za poslední měsíc oslabila o korunu. K dolaru ztratila proti pátečnímu závěru už téměř padesátník a obchoduje se za 23,03 Kč/USD, kde byla před dvěma měsíci.
Vyplývá to z údajů na webu Patria Online. Podle analytika Akcenty Miroslava Nováka koruně nesvědčí prohlubující se nervozita na finančních trzích a akcelerující covidová čísla v Česku i v dalších evropských zemích. "Za aktuálním oslabením koruny nestojí výhradně prudký nárůst aktivních případů nakažených covidem-19 v Česku, ale úplně nejvíce obavy z toho, že v řadě evropských zemích budou zaváděna velmi silná restriktivní opatření na zpomalení pandemie," uvedl. Podle něj nejsou vůbec nereálné úplné "lockdowny", jako tomu bylo na jaře. Kromě Česka je alarmující stav ve Francii a Španělsku.
Za osm měsíců klesl prodej aut v EU téměř o třetinu
21.09.2020
Prodej nových aut v zemích Evropské unie se za osm měsíců letošního roku snížil o 32 procent na více než 6,12 milionu vozů. Z toho v samotném červenci počet registrací nových aut klesl o 5,7 procenta a v srpnu o 18,9 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Propad prodeje v červenci a srpnu výrazně zpomalil proti předchozím měsícům, což naznačuje, že evropský automobilový sektor, který těžce zasáhla koronavirová krize, se pomalu zotavuje. V březnu a květnu se prodej propadl o více než 50 procent a v dubnu dokonce o 76 procent. V červnu již propad zpomalil na 22 procent. Prodej za osm měsíců klesl ve všech zemích EU. Z největších zemí nejvýraznější propad, o 40,6 procenta, zaznamenalo Španělsko. V Itálii se prodej snížil o 38,9 procenta a ve Francii o 32 procent. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, prodej klesl o 28,8 procenta.
Za osm měsíců klesl prodej aut v EU téměř o třetinu
18.09.2020
Prodej nových aut v zemích Evropské unie se za osm měsíců letošního roku snížil o 32 procent na více než 6,12 milionu vozů. Z toho v samotném červenci počet registrací nových aut klesl o 5,7 procenta a v srpnu o 18,9 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA).
Propad prodeje v červenci a srpnu výrazně zpomalil proti předchozím měsícům, což naznačuje, že evropský automobilový sektor, který těžce zasáhla koronavirová krize, se pomalu zotavuje. V březnu a květnu se prodej propadl o více než 50 procent a v dubnu dokonce o 76 procent. V červnu již propad zpomalil na 22 procent. Prodej za osm měsíců klesl ve všech zemích EU. Z největších zemí nejvýraznější propad, o 40,6 procenta, zaznamenalo Španělsko. V Itálii se prodej snížil o 38,9 procenta a ve Francii o 32 procent. V Německu, které je největší evropskou ekonomikou, prodej klesl o 28,8 procenta.
Brusel chce výrazně přitvrdit ve snižování emisí
16.09.2020
Na to, že by Evropská unie slevila z plánů na razantní snižování emisí skleníkových plynů, mohou premiér Andrej Babiš i jeho ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček zapomenout.
Na jaře to přitom byli oni, kdo vyzývali, aby EU kvůli pandemii nového koronaviru od svých záměrů ustoupila. Jenže unijní instituce i velká většina členských zemí tvrdí, že "zelené" investice jsou nutné nejen kvůli ochraně životního prostředí, ale že zároveň "nakopnou" ekonomiku, která vinou pandemie spadla do hluboké krize.