Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Firmy narážejí na evropský limit covidové pomoci
18.01.2021
Zakladatel firmy na výrobu a prodej sportovního oblečení Alpine Pro Václav Hrbek si prohlíží nové modely lyžařského oblečení na příští sezonu. I když je schválí, neví, zda je má objednávat, či se zabývat spíše propouštěním lidí a omezováním výroby.
Jedním z důvodů nejisté budoucnosti přední české oděvní společnosti je to, že podobně jako jiné velké firmy dosáhla na strop vládní podpory a na další zatím nemá nárok. Strop platí − kvůli rovným podmínkám hospodářské soutěže − pro celou Evropskou unii a činí 800 tisíc eur, tedy asi 21 milionů korun. V Česku s ním mohou mít potíže desítky až stovky firem.
Evropě hrozil v pátek masivní výpadek elektřiny
13.01.2021
Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek elektřiny, takzvaný blackout. S odkazem na dodavatele energie Wien Energie a EVN to uvedla agentura APA. Ke stabilizaci sítě musely rakouské elektrárny okamžitě dodat energii. Podle EVN pomohla Rakousku zvládnout situaci i elektřina z jaderných a uhelných elektráren v sousedních zemích.
"Stejně jako hasiči jsou naše elektrárny 24 hodin denně v pohotovosti a pomáhají, když v naší elektrické síti hoří," uvedl ředitel společnosti Wien Energie Michael Strebl. Tato firma je největším dodavatelem elektrické energie v Rakousku. Takové "požární zásahy", jaké musely dodávkou energie do sítě v pátek učinit energetici z Wien Energie, jsou podle Strebla ale dlouhodobě neudržitelné. Problémem je podle ředitele Wien Energie rozvoj obnovitelné energie, s nímž souvisí kolísání ve výrobě elektřiny v závislosti na slunečním svitu či na větru. "Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát," řekl Strebl. Pro jeho firmu jsou pro stabilizaci zásadní elektrárny na zemní plyn.
V
Rozbíhá se budování továren na výrobu baterií do elektroaut
13.01.2021
V Evropě se loni prodalo přes půl milionu aut na plně elektrický pohon, poprvé to bylo víc než v Číně. Ta ale zůstává supervelmocí ve výrobě klíčového komponentu − baterie.
Starý kontinent je v novém oboru zcela na chvostu a je extrémně závislý na dovozu z Asie. To by se mělo během několika let zásadně změnit. Jinak zůstanou ambiciózní plány na rozvíjení elektromobility, které předestřely Evropská komise i jednotlivé automobilky, jenom na papíře. A s nimi i záměry v ochraně klimatu.
V
Roky vyjednávaná dohoda mezi EU a Pekingem má řadu úskalí
05.01.2021
Po sedmi letech tvrdých debat se vyjednavači Evropské unie a Číny shodli na pravidlech, která by měla výrazně usnadnit přístup evropských firem na čínský trh.
Není ale zdaleka jisté, že dohoda začne skutečně platit. V Evropském parlamentu, který ji stejně jako členské státy musí schválit, se už proti ní nyní formuje opozice. Europoslancům vadí mimo jiné to, že vyjednávání nebylo transparentní a ani po konci jednání nejsou zřejmé všechny závazky, které z úmluvy pro EU vyplývají.
V