Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Porsche postaví nový závod na Slovensku za 250 milionů eur
17.08.2020
Německý výrobce sportovních aut Porsche, který stejně jako česká Škoda Auto patří do skupiny Volkswagen, postaví na Slovensku novou továrnu na karoserie. Informoval o tom v pátek slovenský list Denník N, který to označuje za "největší koronakrizové překvapení". Automobilka má již v současnosti v zemi jeden závod a staví zde vývojové centrum.
Podle listu automobilka předložila projekt úřadům a požádala o povolení ke stavbě. Nový závod se má nacházet v regionu Pováží. Porsche plánuje v závodě vytvořit 1200 pracovních míst a investice má činit 250 milionů eur (6,5 miliardy Kč). Výroba má začít v roce 2027.
Daimler zaplatí za podvody s emisemi v USA 1,5 miliardy dolarů
14.08.2020
Německá automobilka Daimler se ve Spojených státech dohodla na urovnání vyšetřování kvůli podezření, že ve svých vozech s naftovým motorem používala nelegální software umožňující podvody při emisních testech. Výrobce vozů Mercedes-Benz podle čtvrtečního prohlášení zaplatí v rámci urovnání s americkými úřady 1,5 miliardy dolarů (33,2 miliardy korun), dalších 700 milionů dolarů ho bude stát urovnání žaloby od majitelů vozů.
Urovnání s úřady zahrnuje Agenturu na ochranu životního prostředí, ministerstvo spravedlnosti, kalifornský úřad pro čistotu ovzduší CARB a kancelář kalifornského hlavního prokurátora. Dotýká se celkem 250.000 osobních vozů a dodávek s naftovým vozem. Daimler dodal, že počítá, že na splnění všech požadavků souvisejících s urovnáním bude muset vydat dalších zhruba 500 milionů eur (13,1 miliardy korun).
Pandemie tlačí miliony Evropanů do dluhové krize
12.08.2020
Evropu čekají další hospodářské otřesy, protože plány na ukončování bezprecedentní podpory zaměstnanců zavedené během koronavirové pandemie by mohly uvrhnout miliony domácností do dluhové pasti. Píše o tom agentura Bloomberg.
Organizace, jež pomáhají jednotlivcům řešit jejich finanční problémy, varují před prudkým nárůstem počtu domácností, které nedokážou platit své účty. Dokonce i v zemích s vysokou úrovní úspor, jakou jsou Německo a Rakousko, začínají mít obyvatelé obavy, píše Bloomberg.
"V některých oblastech již ve srovnání s loňským rokem registrujeme výrazný nárůst lidí žádajících o radu," uvedla Maria Kemmetmüllerová z rakouské organizace zastřešující dluhové poradce. "Na podzim očekáváme celoplošný nárůst poradenství až o 40 procent," dodala.
Evropská ekonomika počítá s pozvolným růstem
03.08.2020
To, že pandemie vyvolaná záhadným koronavirem bude pro hospodářství velký problém, se vědělo krátce poté, co se začala v polovině března výrazně projevovat i v Evropě. Statistická čísla zveřejněná tento týden však překonala snad i ty nejpesimističtější předpovědi. Vypovídají o dramatickém, až hrozivém propadu hospodářského růstu. V Německu nastala nejhorší poválečná recese, v USA nejprudší propad nejméně od roku 1947, ze kterého jsou první porovnatelná data.
Podle předběžné zprávy spolkových statistiků klesl hrubý domácí produkt Německa, klíčového partnera českých firem, za letošní druhé čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 10,1 procenta. Jde o nejhlubší propad od roku 1970, kdy se začala kvartální čísla zveřejňovat. Velikost německé ekonomiky se tak dostala na úroveň před deseti lety.