Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Británie představila nový celní režim
20.05.2020
Británie v úterý oznámila nový celní režim, který bude po brexitu uplatňovat vůči zbytku světa. Zachová v něm desetiprocentní clo na dovoz aut, sníží ale sazby na dovoz položek za desítky miliard dolarů, které tvoří součást dodavatelských řetězců. Uvedla to agentura Reuters.
Po desetiletích, kdy se Británie řídila společnou obchodní politikou EU, se teď Londýn soustředí na vyjednávání dohod o volném obchodu s každou zemí světa zvlášť. Cílem je mít do tří let dojednány smlouvy, které pokryjí 80 procent britského obchodu. Nový obchodní režim dostal název UK Global Tariff (UKGT) a podle vlády bude jednodušší než unijní režim nazývaný EU Common External Tariff. Vztahovat se bude na země, s nimiž Británie nemá žádnou obchodní smlouvu, a odstraní všechny sazby do dvou procent.
Evropský trh s auty padl na dno, prodeje klesly o 80 procent
20.05.2020
Větší propad tu dosud nebyl. Automobilky v dubnu v celé Evropské unii prodaly jen něco málo přes čtvrt milionu vozů, meziročně téměř o osmdesát procent méně.
Přestože se díky postupnému uvolňování opatření proti šíření koronaviru prodeje aut v EU v květnu opět rozbíhají, jejich výrobci nemají vyhráno. Stále větší obavy mají z toho, že lidé a firmy začnou šetřit a přestanou si nové vozy pořizovat.
Koronavirus přestavěl energetiku
18.05.2020
V polovině dubna poklesla spotřeba elektřiny v Česku kvůli koronakrizi zhruba o 15 procent. Podobně tomu bylo po celé Evropě. Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie. Aktuálně.cz připravilo spolu s projektem Česko v datech přehled vývoje spotřeby a energetického mixu napříč zeměmi kontinentu.
Česko, Německo i další státy Evropy zaznamenaly v březnu a dubnu prudké snížení spotřeby elektřiny. Stojí za tím hlavně opatření, která jednotlivé země přijaly proti šíření koronaviru. Největší spotřebitel - průmyslové podniky, totiž přestaly vyrábět. A jelikož se elektřina nedá skladovat, musely okamžitě zareagovat i elektrárny a omezit výrobu. Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie, které jsou v rámci výroby flexibilnější. Následující infografika zpracovaná podle dat projektu Česko v datech ukazuje, jaké zdroje se podílejí na výrobě elektřiny v jednotlivých zemích v den nejvyšší spotřeby v roce.
Slovenská ekonomika se propadla nejvíce od krize v roce 2009
15.05.2020
Slovenská ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla proti předchozímu kvartálu o 5,4 procenta. V meziročním srovnání se hrubý domácí produktu (HDP) snížil o 3,9 procenta, a zaznamenal tak první propad od globální ekonomické krize v roce 2009.
Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnil slovenský statistický úřad. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla mírněji, meziročně o 2,2 procenta a proti předchozím třem měsícům o 3,6 procenta.