Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala
26.02.2020
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí po růstu o 0,1 procenta v předchozím kvartálu podle očekávání stagnoval. Ve své konečné zprávě to v úterý uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Hlavní podíl měl na výsledku pokles vývozu.
Export v období od října do prosince klesl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 procenta. To znamená, že čistý obchod ubral z hospodářského výkonu země, která je na vývozu závislá, 0,6 procentního bodu. Podnikové investice se snížily o 0,2 procenta a stagnovaly výdaje domácností. Za celý loňský rok se HDP největší evropské ekonomiky zvýšil o 0,6 procenta. To je výrazně méně než v předchozích dvou letech a nejhorší celoroční výsledek od roku 2013.
Schůzka lídrů EU o rozpočtu skončila nezdarem
24.02.2020
Mělo jít o velké evropské setkání a obnovu evropského projektu po brexitu, o novou mobilizaci a potvrzení schopnosti udržet si pozici na světové scéně. Místo toho ale vyvstal rozkol a projevila se naprostá neschopnost dohodnout se na rozpočtu Evropské unie, napsal k mimořádnému summitu EU francouzský deník Le Monde.
Francouzský list Le Point nezdar označil za kruté zpochybnění smyslu Evropské unie. "Prokazuje se, že se její ambice neshodují s možnostmi," napsal autor článku. Jak list píše, otázka rozpočtu na období 2021-2027 zcela chyběla v evropské kampani a řešila se v době, kdy už byly rozděleny nejvyšší unijní posty a občané se vrátili ke svým záležitostem. Server belgického listu La Libre napsal, že se Evropa postupně dál tříští a že jejím politikům nestačilo ani 28 hodin, aby se dohodli na rozpočtu.
USA zvyšuje tlak na Evropu
21.02.2020
Americká vláda zvýší clo na letadla dovezená z Evropské unie na 15 procent z dosavadních deseti procent. Vyšší cla mají vstoupit v platnost 18. března. V noci na sobotu to oznámil Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). USA tak zvyšují tlak na EU v rámci 16 let trvajícího transatlantického sporu kvůli subvencím pro výrobce letadel. Cla na další zboží však USA zatím zvyšovat nebudou.
USTR dodal, že je nadále otevřen jednání o urovnání tohoto sporu s EU. Mohl by však revidovat své kroky, pokud by EU uvalila vlastní cla v souvislosti se vzájemným sporem. USTR také hodlá učinit úpravy u cla 25 procent uvaleného na další zboží, které nesouvisí s výrobou letadel. Některé zboží, na které se vztahuje clo, se tak změní, sazbu ale zatím USA nezvýší. Světová obchodní organizace (WTO) loni v říjnu oficiálně povolila Spojeným státům uvalit cla na dovoz zboží z EU v hodnotě 7,5 miliardy USD (172,2 miliardy korun) ročně. Cla jsou reakcí na nezákonné subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Washington uvalil clo deset procent na evropská letadla a 25 procent na některé potravinářské a další zboží, jako francouzské víno, skotská a irská whisky nebo sýry. Cla jsou zaměřena na zboží ze zemí, ve kterých se vyrábějí letadla Airbus, tedy Británii, Francii, Německo a Španělsko.
USA zvyšuje tlak na Evropu. Od března zvýší cla na letadl
17.02.2020
Americká vláda zvýší clo na letadla dovezená z Evropské unie na 15 procent z dosavadních deseti procent. Vyšší cla mají vstoupit v platnost 18. března. V noci na sobotu to oznámil Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR). USA tak zvyšují tlak na EU v rámci 16 let trvajícího transatlantického sporu kvůli subvencím pro výrobce letadel. Cla na další zboží však USA zatím zvyšovat nebudou.
USTR dodal, že je nadále otevřen jednání o urovnání tohoto sporu s EU. Mohl by však revidovat své kroky, pokud by EU uvalila vlastní cla v souvislosti se vzájemným sporem. USTR také hodlá učinit úpravy u cla 25 procent uvaleného na další zboží, které nesouvisí s výrobou letadel. Některé zboží, na které se vztahuje clo, se tak změní, sazbu ale zatím USA nezvýší. Světová obchodní organizace (WTO) loni v říjnu oficiálně povolila Spojeným státům uvalit cla na dovoz zboží z EU v hodnotě 7,5 miliardy USD (172,2 miliardy korun) ročně. Cla jsou reakcí na nezákonné subvencování evropského výrobce letadel Airbus. Washington uvalil clo deset procent na evropská letadla a 25 procent na některé potravinářské a další zboží, jako francouzské víno, skotská a irská whisky nebo sýry. Cla jsou zaměřena na zboží ze zemí, ve kterých se vyrábějí letadla Airbus, tedy Británii, Francii, Německo a Španělsko.