Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí citelně zpomalila růst
06.09.2019
Růst ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí citelně zpomalil, v obou případech činil 0,2 procenta. Ve své konečné zprávě to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje. V prvních třech měsících roku se hrubý domácí produkt (HDP) zemí eurozóny zvýšil o 0,4 procenta, v celé EU pak o 0,5 procenta.
Zaměstnanost v eurozóně pak proti prvnímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 procenta, v celé EU o 0,3 procenta. V meziročním srovnání se HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 1,2 procenta, zatímco předchozí údaje hovořily o růstu o desetinu procentního bodu nižším. Zpřesněný údaj je shodný s růstem v prvním kvartálu. V celé EU meziroční růst zpomalil na 1,4 procenta z 1,6 procenta před rokem. Vedení Evropské centrální banky (ECB) kvůli očekávanému zpomalování hospodářského růstu hodlá podpořit ekonomiku eurozóny dalšími podpůrnými opatřeními. ECB v srpnu uvedla, že nový soubor opatření by mohl přinést další snížení úroků či nové nákupy dluhopisů. Tomuto postupu se nebrání ani Christine Lagardeová, která by se šéfkou centrální banky měla stát od listopadu.
Evropská komise chystá finanční pomoc pro případ tvrdého brexitu
04.09.2019
Podnikatelé a zemědělci ze zemí Evropské unie v případě britského odchodu z evropského bloku bez dohody budou moci využívat pomoc z rezervních evropských fondů. Rozhodla o tom ve středu Evropská komise v rámci dalšího balíčku svých doporučení pro případ neuspořádaného odchodu Británie z Evropské unie. Podle mluvčí komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu.
Komise ve středu přišla již se šestou sérií opatření a doporučení, v jejímž rámci nabídla využití Evropského fondu solidarity pro státy, podniky či obyvatele, kterých se odchod Británie dotkne nejvíce. Pro zmírnění dopadů brexitu například na zaměstnance, kteří ztratí práci, by měl být rovněž k dispozici Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. "Návrhy jsou v souladu s našimi předchozími kroky. Nepřejeme si neřízený odchod Británie, ale chceme být plně připraveni na jeho možný dopad," řekla novinářům mluvčí komise Mina Andreevová. Využití zmíněných fondů, které jsou jinak rezervou pro případ živelních pohrom a pro tlumení dopadů globalizace na zaměstnance, musí ještě schválit Evropský parlament a členské země.
MENU HLEDAT Inflace v Německu v srpnu zpomalila na jedno procento
02.09.2019
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v srpnu zpomalil na 1,0 procenta z červencových 1,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve čtvrtek zveřejnil německý statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters naopak předpovídali zrychlení inflace, a to na 1,2 procenta.
Německo je největší ekonomikou, která používá jednotnou evropskou měnu euro. Čtvrteční údaje o inflaci podporují očekávání, že Evropská centrální banka příští měsíc podpoří ekonomiku eurozóny uvolněním měnové politiky. Banka usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. V Německu je inflace pod cílovou úrovní evropské centrální banky už čtvrtý měsíc za sebou.
Inflace v Německu v srpnu zpomalila na jedno procento
30.08.2019
Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v srpnu zpomalil na 1,0 procenta z červencových 1,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které ve čtvrtek zveřejnil německý statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters naopak předpovídali zrychlení inflace, a to na 1,2 procenta.
Německo je největší ekonomikou, která používá jednotnou evropskou měnu euro. Čtvrteční údaje o inflaci podporují očekávání, že Evropská centrální banka příští měsíc podpoří ekonomiku eurozóny uvolněním měnové politiky. Banka usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. V Německu je inflace pod cílovou úrovní evropské centrální banky už čtvrtý měsíc za sebou.