Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Německo je na pokraji recese, ekonomika klesla o desetinu procenta
18.08.2019
Statistické údaje o stavu německém ekonomiky ve druhém čtvrtletí ukazují, že Německo je zatím největší obětí americko-čínské obchodní války. Německé HDP ve druhém kvartálu kleslo o 0,1 procenta, poté co v prvních třech měsících roku rostlo o 0,4 procenta.
"Německá ekonomika je silně závislá na objemu celosvětového obchodu, který v poslední době klesá kvůli obchodním válkám i hrozbě tvrdého brexitu," vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Německé hospodářství, které je silně orientované na vývoz, se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. Mezičtvrtletní pokles německého HDP byl v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta. Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.
Celní války a hrozba brexitu táhnou německou ekonomiku do recese
16.08.2019
Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 0,1 procenta oproti prvnímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnil spolkový statistický úřad. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka. Tuzemská ekonomika na rozdíl od německé zatím pouze zpomalila svůj růst, ve druhém čtvrtletí podle odhadů rostla ve srovnání s prvním čtvrtletím o 0,6 procenta.
Německé hospodářství se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K potížím německé ekonomiky přispívá obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie. Mezičtvrtletní pokles německého HDP byl v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters. V meziročním srovnání se HDP zvýšil o 0,4 procenta. Tempo meziročního růstu tak zpomalilo z 0,9 procenta v prvním čtvrtletí. Překonalo však očekávání analytiků, kteří ho odhadovali pouze na 0,1 procenta. Německá vláda předpokládá, že v celém letošním roce tempo hospodářského růstu v Německu zpomalí na pouhých 0,5 procenta z loňských 1,4 procenta.
Německo se připravuje na horší časy
14.08.2019
Důvěra investorů v německou ekonomiku v srpnu opět klesla, dostala se tak na nejnižší úroveň od konce roku 2011. Vyplývá to z průzkumu institutu ZEW. Hospodářské vyhlídky Německa podle institutu podkopává eskalace obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou i rostoucí pravděpodobnost odchodu Británie z Evropské unie bez dohody.
Index důvěry v srpnu klesl na minus 44,1 bodu z červencových minus 24,5 bodu. Dostal se tak nejníže od prosince 2011. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali mnohem mírnější pokles, a to na minus 28,5 bodu. "Ukazatel ekonomické nálady signalizuje výrazné zhoršení vyhlídek německé ekonomiky," uvedl prezident institutu Achim Wambach. Německý statistický úřad ve středu zveřejní údaje o vývoji německé ekonomiky ve druhém čtvrtletí. V prvním kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýšil 0,4 procenta, ve druhém čtvrtletí však řada ekonomů počítá s poklesem.
Evropská komise podezřívá T-Mobile, O2 a CETIN z monopolu
12.08.2019
Evropská komise (EK) podezřívá české mobilní operátory T-Mobile a O2 a provozovatele telekomunikační infrastruktury CETIN z porušování antimonopolních předpisů Evropské unie. Podle předběžných závěrů jejich dohoda o sdílení sítí omezuje konkurenci, uvádí se v prohlášení EK. Operátoři s takovým hodnocením nesouhlasí, sdílení podle nich přináší zákazníkům výhody.
Komise zatím firmám zaslala prohlášení o námitkách, které je mezistupněm při vyšetřování a neznamená ještě obvinění. EK v něm firmám oznamuje své podezření, k němuž se mají vyjádřit. Pokud další vyšetřování zjistí protiprávní jednání, mohou společnosti dostat pokutu ve výši až deseti procent svého celkového ročního obratu. Český telekomunikační úřad, který je tuzemským regulátorem, uvítal, že Evropská komise po třech letech vydala předběžné stanovisko. "Bude však třeba počkat na finální zhodnocení, když některé skutečnosti, o něž se vyjádření opírá, se v průběhu času vyvíjely, například odsouhlasená akvizice Vodafone a UPC," řekl mluvčí Martin Drtina. Vodafone se sdílení sítí neúčastní. Společnosti kritizované EK zahájily spolupráci v roce 2011 a neustále ji rozšiřují. Dohoda o sdílení sítí je přitom běžnou praxí, která umožňuje operátorům snížit náklady a usnadnit rozvoj sítí. Většinou je prospěšná pro spotřebitele, protože přináší rychlejší rozvoj sítí, úspory nákladů a pokrytí venkovských oblastí. Může mít ale i negativní dopad na hospodářskou soutěž.