Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Německo bylo za poslední měsíc třikrát na hraně blackoutu
05.07.2019
Sousední Německo postihl za uplynulý měsíc opakovaně nedostatek elektrického proudu v přenosové soustavě. Operátoři museli celkem třikrát požádat o pomoc sousední země, včetně Česka. Podle tamních expertů problém komplikují spekulativní obchody na energetických trzích. "Exploze cen" se týká hlavně nabídky operativních záloh, což podle odborníků způsobuje v řízení energetické sítě chaos.
"6., 12. a 25. června došlo v německých elektrických sítích k prudkému kolísání," informoval na svém webu německý týdeník Der Spiegel. Provozovatel přenosové sítě Amprion novinářům potvrdil, že v soustavě bylo významně méně elektřiny, než by bylo potřeba. Výpadek se objevil na trhu s takzvanou operativní zálohou, která má za úkol případné neplánované kolapsy jednotlivých zdrojů okamžitě vyrovnávat. Bez této služby by v případě problémů museli být od proudu odříznuti největší odběratelé, obvykle velké průmyslové závody. Velmi napjatá situace byla podle mluvčího německé sítě zvládnuta jen s pomocí evropských partnerů.
Nouzovou pomoc z Česka potvrdila Aktuálně.cz státní společnost ČEPS, která je správcem české přenosové sítě. "ČEPS ve dnech 12. 6., 25. 6. a 26. 6. poskytovala havarijní výpomoc německé společnosti Tennet ve výši až 400 MW a těmito dodávkami pomáhala udržet v Německu vyrovnanou výkonovou bilanci," uvedla pro Aktuálně.cz Kristýna Foubíková z odboru komunikace společnosti.
Česko-ruská válka na nebi
03.07.2019
Česko a Rusko vyeskalovaly svůj dlouhodobý spor ohledně licencí na linky mezi Prahou a Moskvou. Ruské letecké úřady poslední červnový den zrušily předjednanou dohodu týkající se přeletů Sibiře v rámci rozšíření linky ČSA do jihokorejského Soulu. České úřady se na základě toho omezily některé lety ruských společností Aeroflot a Ural Airlines do Prahy. Obě strany se následně dohodly na dočasném týdenním povolení letů a pokračují v jednání.
Podle informací Aktuálně.cz se celá eskalace týkala odvetného opatření české strany. Ruské úřady totiž poslední červnový den zrušily předjednanou dohodu ohledně přeletů Sibiře v rámci rozšíření linky ČSA do jihokorejského Soulu. České úřady se na základě toho rozhodly omezit lety ruských společností do Česka. "Důvodem omezení letů do Česka je nespokojenost české strany podmínkami letů přes Sibiř pro ČSA," řekl moskevskému listu RBK nejmenovaný ruský vládní úředník. Zdroj listu v jedné z leteckých společností vysvětlil, že "ministerstvo dopravy neschválilo lety Czech Airways na trase Moskva - Soul." Zákaz ruské strany platí od 30. června. "S využitím pravidla parity anulovali povolení pro několik letů společností Aeroflot a Uralskije avialinii," uvedla agentura Interfax. Česká strana se vzápětí rozhodla problém odblokovat a dotčené linky po dobu následujícího týdne Rusům povolila. "Aktuální situace v letecké dopravě mezi ČR a RF je výsledkem nedosažení dohody mezi leteckými úřady obou stran," uvedlo v dopoledním prohlášení české ministerstvo dopravy.
Evropská unie a jihoamerické země se po téměř dvaceti letech dohodly
01.07.2019
Zástupci Evropské unie a jihoamerického obchodního bloku Mercosur se dohodli na podobě smlouvy o volném obchodu, na které pracují už téměř dvě desetiletí. Dosažení dohody oznámil na Twitteru předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, jde podle něj o historický okamžik. Mercosur tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. Dohoda by měla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, uvedla agentura DPA.
Jednání o smlouvě začala v roce 2000. Na intenzitě nabrala, když v důsledku zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem zamrzly obchodní rozhovory mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Ta následně obrátila pozornost na další velké ekonomiky a už se jí podařilo uzavřít obchodní dohody s Japonskem či Mexikem. "Obchodní dohoda s Mercosurem je hotova! Je to historický okamžik. Uprostřed mezinárodního obchodního napětí vysíláme jasný signál, že podporujeme obchod, který stojí na pravidlech," napsal Juncker na svém twitterovém účtu. Dodal, že jde o největší obchodní dohodu, jaké kdy EU dosáhla.
Jak ušetřit na placení v cizině
28.06.2019
To, že se lidem nechce zbytečně tratit peníze při nákupu cizích měn a při placení kartou v zahraničí, je pochopitelné. Prostudovat kurzovní lístek však obvykle nestačí. Každá banka si totiž volí svůj vlastní kurz a jsou mezi nimi rozdíly. V případě výběru peněz z bankomatu může navíc nepříjemně překvapit vysoký poplatek. Vzhledem k tomu, že Češi stále častěji cestují a více nakupují na internetu, objevily se i banky či fintechové společnosti, které výhodný směnný kurz používají jako marketingový nástroj. Ve velkém srovnání Aktuálně.cz se podívejte, jak drahá je vaše banka a na co si dát při placení na cestách pozor.
Pokud hodláte v zahraničí platit kartou, přepočítává banka útratu kurzem devizy prodej. Ten se v současnosti pohybuje v oslovených bankách od 25,40 do 26,50 korun za euro. Každý den se však kurz mění, i když většinou jen o haléře. U některých bank ovšem platí, že i když se podíváte na aktuální kurz hned po nákupu, nemusí se nakonec částka z vaše účtu strhnout podle něj.
Oproti platbě kartou je výběr hotovosti ze zahraničního bankomatu o něco nevýhodnější, a to hlavně kvůli poplatkům. Přepočet se počítá podle kurzu valuty prodej. Ten může být u některých bank stejný jako v případě kurzu devizy prodej, někde jsou ale částky o něco málo vyšší. A zatímco někde máte výběr v zahraničí zdarma, jinde platíte i 150 korun - ať vyberete deset eur, nebo dvě stovky.
A vézt si hotovost z domova? Také varianta, pokud najdete výhodnou směnárnu. V bankách se moc "nechytnete", buď směnárenskou činnost vůbec neposkytovaly, nebo ji před pár týdny ukončily. A to kvůli novele zákona, která v rámci boje proti nepoctivým směnárníkům zavedla přísná pravidla pro storna nebo reklamace transakcí a rozšířila náležitosti pokladních dokladů. V posledních dnech se v několika směnárnách dala nakoupit eura za 25,75 až 25,90.