Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Nová kryptoměna Facebooku získala významné partnery
18.06.2019
Digitální měnu Libra, kterou chystá společnost Facebook, finančně podpoří řada velkých společností, jako jsou Visa, Mastercard, PayPal a Uber Technologies.
Přes deset subjektů z oblasti financí, internetového obchodu a telekomunikací, ale také investiční firmy vloží po 19 milionech dolarů do konsorcia Libra Association, které bude měnu spravovat. Facebook plánuje měnu představit příští týden a spustit příští rok. Vázaná má být na koš státních měn, aby se vyhnula divokým výkyvům, které potkaly jiné kryptoměny. Určená má být nejen k nákupu na Facebooku, ale i na celém internetu.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Soukromým firmám tečou z eurodotací stovky milionů
17.06.2019
Holding Agrofert není zdaleka jediný, kdo přijímá obří sumy v podobě eurodotací či slev na dani. V aktuálním programovém období 2014-2020 může Česko z evropských dotací čerpat až 23,9 miliardy eur, tedy v přepočtu asi 617 miliard korun.
Do konce letošního dubna přitom Brusel stačil Česku proplatit už 164,8 miliardy korun. Zatím bylo v tomto programu podpořeno asi 36 tisíc projektů a příjemci mají již uzavřeny smlouvy za celkem 424 miliardy korun. Podívejte se, kterým soukromým společnostem byly v aktuálním programu přiklepnuty nejvyšší eurodotace.
Minimální mzda se zvýšila v celé Evropě i u nás
14.06.2019
Minimální mzda a její výše jsou živé téma. Řeší je ministerstvo práce, podnikatelé a odbory. A přou se o další zvýšení od příštího roku. Poroste, nebo zůstane na současné úrovni, jaké dopady má a jak si stojíme ve srovnání s ostatními státy EU?
Od letošního ledna se minimální mzda zvýšila na 13 350 korun. Odbory i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová usilují o to, aby se dál zvyšovala a v roce 2021 se přiblížila úrovni 16 tisíc korun. Zástupci podnikatelů ale nesouhlasí, protože podle nich jde o další zatížení firem vyššími náklady. Důsledkem zvyšování minimální mzdy totiž nejsou jen vyšší mzdy u lidí, kteří za minimum pracují, ale má dopad na řadu důležitých limitů rozhodných pro daňové a jiné odvodové povinnosti. Zároveň se s nejnižším výdělkem upravuje i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje v rozmezí od 13 350 do 26 700 korun. "Úroveň minimální mzdy je stále velmi nízká, proto bude paní ministryně Maláčová nadále usilovat o její zvyšování. Navrhla zavedení automatického valorizačního mechanismu, který by nastavil pravidla tak, aby minimální mzda rostla pravidelně, předvídatelně, nikoliv nárazově v závislosti na politickém rozhodnutí. Zaměstnavatelé a zástupci zaměstnanců se však neshodli, podle jakého koeficientu by se měla minimální mzda zvyšovat, aktuálně tedy hledáme jinou cestu k řešení," uvedl Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Čína se s 15 společnostmi přepracovala mezi 100 nejdražších firem
13.06.2019
Prvenství si po 12 letech nedrží Apple nebo Google, ale internetový obchod Amazon s ohodnocením 315,5 miliardy dolarů, čím se stal nejdražší značkou světa.
Letos patří společnosti Apple druhá příčka (309,5 miliardy dolarů) a Googlu třetí (309 miliard dolarů). V seznamu 100 nejhodnotnějších značek světa je 15 čínských, z kterých se letos on-line prodejce Alibaba dostal do TOP 10, konkrétně na 7. místo se ziskem 131,2 miliardy dolarů. Pro porovnání, v roce 2005 byla v seznamu 100 nejdražších firem jenom jedna čínská.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)