Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Zálohy na PET lahve?
04.02.2019
Případné zavedení zálohové systému na PET lahve by podle předsedy maloobchodního družstva CBA Romana Mazáka zvýšilo ekologickou zátěž, ohrozilo fungování vesnických prodejen a výrazně zdražilo zboží v těchto vratných obalech.
"Z pohledu ekologie se jedná o špatné řešení," řekl dnes ČTK Mazák. Družstvo CBA sdružuje téměř tisíc obchodů po celém Česku. Zálohování PET lahví se snaží prosadit skupina Zálohujme, tvořená zástupci Institutu cirkulární ekonomiky, Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerální vod.
Deutsche Bank bojující s problémy je po čtyřech letech v zisku
04.02.2019
Finanční ústav Deutsche Bank je za loňský rok v zisku, poprvé po čtyřech letech. Zatímco ještě v roce 2017 vykázala největší německá banka ztrátu 735 milionů eur (téměř 19 miliard korun), čistý zisk za loňský rok činil 341 milionů eur (8,8 miliardy korun), oznámila v pátek banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.
Za čtvrté čtvrtletí má ale Deutsche Bank čistou ztrátu 409 milionů eur, která dalece přesáhla odhady analytiků. Ti v anketě zveřejněné na webu banky očekávali v průměru čtvrtletní ztrátu 268 milionů eur. Na vině je pokles příjmů z obchodování s dluhopisy a měnami. Deutsche Bank má nové vedení, které zdědilo řadu problémů - od obvinění firmy z praní špinavých peněz přes snížení jejího ratingu až po selhání v zátěžových testech americké centrální banky. V uplynulých 12 měsících se hodnota akcií banky snížila asi o 45 procent. Už nějakou dobu se spekuluje o fúzi Deutsche Bank s menším německým konkurentem Commerzbank. Podle dřívějších informací agentury Bloomberg se ve věci angažuje berlínská vláda, která má v Commerzbank 15procentní podíl. Šéf Deutsche Bank Christian Sewing dnes ovšem uvedl, že ze strany vlády žádný tlak necítí. Dodal, že banka bude pokračovat ve snižování nákladů a letos a v příštích letech "významně" zvýší ziskovost.
Evropa prodloužila kvóty na dovoz oceli z Číny
01.02.2019
Od pondělí se v Evropské unii prodlužují ochranná opatření pro dovoz oceli ze třetích zemí. Evropská komise je provizorně přijala už loni, v lednu jejich platnost prodloužila od 4. února až do roku 2021.
Jde o reakci na krok prezidenta Donalda Trumpa, který v březnu 2018 nařídil zvýšit cla pro import oceli na americký trh na 25 procent. Evropští oceláři se tehdy obávali, že by se do Evropy mohlo dostat kolem 13 milionů tun hutních výrobků, které by jinak putovaly do USA.
Řecko se po ukončení záchrany vrací na finanční trh
30.01.2019
Kabinet premiéra Alexise Tsiprase se chystá vydat emisi pětiletých dluhopisů. Podle agentury Reuters půjde o první pokus Řecka opatřit si peníze na finančních trzích od loňského srpna, kdy Atény opustily třetí mezinárodní záchranný program. Tamní úřady uvedly, že emise dluhopisů se uskuteční "v blízké budoucnosti, v závislosti na podmínkách na trhu".
Podle analytiků se předpokládá, že dluhopisy budou uvedeny na trh tento týden a vláda jejich prodejem získá až tři miliardy eur (77 miliard Kč), poznamenala agentura AP. Řecko již zhruba před rokem v rámci testování zájmu investorů získalo tři miliardy eur prodejem sedmiletých dluhopisů. Nyní plánuje trvalý návrat na dluhopisové trhy. Cesta k nové emisi dluhopisů se podle Reuters otevřela poté, co řecký parlament v pátek schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Ukončení sporu o název, který téměř 30 let komplikoval vztahy obou zemí, včera vedlo k poklesu výnosů desetiletých dluhopisů řecké vlády na čtyřměsíční minimum. Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Země od té doby prošla třemi záchrannými programy, půjčky poskytnuté mezinárodními věřiteli však doprovázely přísné podmínky. Od vypuknutí krize řecká ekonomika klesla o čtvrtinu, třetina obyvatel se propadla do chudoby a tisíce lidí odešly do zahraničí.