Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Venezuela kolabuje, plastická chirurgie však zažívá boom
27.12.2018
Zatímco značná část venezuelské ekonomiky v posledních letech kolabuje, jeden z oborů zažívá boom. Je jím plastická chirurgie, kvůli níž přijíždějí do této jihoamerické země ročně tisíce žen, aby si v kolébce mnoha královen krásy nechaly vylepšit postavu.
Důvodem je relativně nízká cena. Mnohé Venezuelky, které zemi opustily před lety kvůli krizi, se nyní do vlasti vracejí právě třeba kvůli liposukci či zvětšení prsou. Informoval server BBC Mundo. Podle údajů Mezinárodní společnosti pro estetickou plastickou chirurgii (Isaps) je Venezuela v první dvacítce zemí světa s největším počtem provedených estetických plastických operací. V roce 2014 byla dokonce osmá na světě s asi 29 tisíci takových operačních výkonů. V posledních letech přijíždějí ženy například z USA, Kolumbie či Panamy, uvedl v reportáži serveru BBC Mundo Ramón Marín, jeden z venezuelských plastických chirurgů. "Zatímco příliv místních pacientek se v posledních měsících výrazně snížil, cizinky nás drží nad vodou," uvedl Marín.
Miliony zaměstnanců v EU ohrožuje rakovina
21.12.2018
Jen v Česku je při své práci ohroženo rakovinou půl milionu lidí. Evropský parlament proto schválil nová pravidla, která mají za úkol lépe ochránit pracovníky v EU před látkami, které toto onemocnění způsobují.
Se škodlivými látkami v zemích EU přichází v rámci svého povolání běžně do styku přibližně 20 milionů pracovníků. Větší ochranu by jim měla poskytnout upravená směrnice, kterou v prosinci schválil Evropský parlament. Nově legislativa zahrnuje limity pro osm látek, které způsobují rakovinu po vdechnutí nebo při styku s kůží. Řadí se mezi ně také naftové výpary a zplodiny nebo vyjetý motorový olej. Už loni přidali europoslanci ke směrnici z roku 2004 omezující množství škodlivin na pracovištích jedenáct karcinogenů a stanovili jejich maximální limity. Zároveň se vyslovili pro větší kontrolu látek s vlivem na plodnost a rozmnožovací funkce. Vyzvali také zaměstnavatele ve členských zemích EU, aby více dbali na rizika pro své zaměstnance a zavedli preventivní opatření.
Huawei v Evropě dále naráží
20.12.2018
Vztahy mezi Pekingem a Západem se dále kalí. Tentokrát kvůli čínskému nadnárodnímu koncernu Huawei Technologies, jehož zařízení pro mobilní telekomunikace se používá prakticky po celém světě. Společnost má rozsáhlé plány v dodávkách pro superrychlou mobilní síť páté generace (5G). Významně pokročila ve vývoji špičkových technologií, bez nichž není její výstavba myslitelná. Je velice vážným konkurentem švédského Ericssonu i finské Nokie.
Západní země, především USA, ale varují, že vyspělá čínská technologie může posloužit jako "zadní vrátka" pro kybernetickou špionáž ve prospěch Pekingu. Huawei to odmítá. Zdůrazňuje, že je soukromá firma, jež se do politiky nemíchá. Ale jak poznamenává list Wall Street Journal, nelze přehlédnout, že vláda v Pekingu naléhá na firmy, aby jí byly nápomocny v jejím úsilí o posilování čínského vlivu ve světě. USA už na počátku letošního roku vyzvaly své spojence, aby ze svých plánů na výstavbu sítě 5G jako dodavatele vyloučili Huawei. Bez váhání je podpořily Austrálie, Nový Zéland a Japonsko. Jeho konglomerát Softbank hodlá nahradit čínské zařízení používané pro stávající síť 4G hardwarem od švédského Ericssonu a finské Nokie.
EU má dohodu ke snížení emisí u aut
19.12.2018
Evropská unie dosáhla kompromisu v otázce, jak výrazně snížit emise oxidu uhličitého u aut. Do roku 2030 tak škodlivé emise v případně osobních automobilů bude nutné snížit o 37,5 procenta, v případně užitkových vozů o 31 procent. Oznámila to dnes Evropská komise (EK). Za základ k výpočtu snížení emisí se považuje rok 2021.
Evropský parlament (EP) a Rada EU tak odstranily názorové rozdíly mezi zeměmi s výrazným podílem výroby aut, a zákonodárci, kteří myslí na větší ochranu životního prostředí. O výsledku jednání informoval eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete. Evropská unie byla po celé měsíce rozdělena v názoru, jak přísně se postavit k emisím CO2 z osobních a dodávkových aut. Německo, které má největší automobilový sektor v unii, například varovalo, že tvrdé cíle by mohly poškodit odvětví a vést ke ztrátě pracovních míst.
Představitelé Evropského parlamentu a Evropské komise se snažili v několika kolech jednání nalézt společný postoj. Exekutiva EU původně navrhovala snížit do roku 2030 emise o 30 procent z úrovní roku 2021. Plán podpořilo Německo, několik unijních zemí včetně Nizozemska a Francie ale bylo pro zvýšení limitu pro osobní vozy na 35 procent.
Evropský parlament v říjnu hlasoval ve prospěch 40procentního snížení emisí do roku 2030 s tím, že pro rok 2025 by měl platit přechodný cíl 20 procent, což se automobilovému průmyslu nelíbilo.