Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Konec klecových chovů v EU?
29.10.2018
Někteří králíci, slepice, prasata nebo křepelky žijí téměř celý život ve stísněných podmínkách v chovných klecích. Na evropské úrovni teď ale vznikla občanská iniciativa, která chce pro zvířata lepší životní podmínky.
Její organizátoři, mezinárodní organizace Soucit ve světovém zemědělství (CIWF), spustili letos v září sběr podpisů v Evropském parlamentu v Bruselu. Petice potrvá rok a má za cíl nasbírat jeden milion podpisů z alespoň sedmi členských států EU, aby se návrhem mohla zabývat Evropská komise. K iniciativě se připojili i čeští europoslanci Jiří Pospíšil (TOP 09), který je zároveň členem pracovní skupiny na podporu ukončení klecových velkochovů, a Pavel Poc (ČSSD) z evropského výboru pro životní prostředí. V Česku kampaň odstartovala na začátku října v Praze. Při té příležitosti petici podpořili i herci Sandra Pogodová nebo Jiří Langmajer. Podle české zástupkyně CIWF se očekává, že v ČR se nasbírá 50 tisíc podpisů. Kdokoliv může iniciativu podpořit na webu KonecDobyKlecové.cz.
Česko a země Visegrádu nemůžou EU jen blokovat
26.10.2018
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona patří Česko do srdce Evropy. Mělo by se tedy účastnit dalších projektů na integraci států Evropské unie. Macron, který v pátek přijíždí do Prahy na oslavy 100 let od vzniku Československa, to řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Zároveň zdůraznil, že Česko a další státy Visegrádské čtyřky by neměly jen využívat výhod členství v EU, ale měly by taky být připraveny podílet se na nákladech. "Nemůžeme využívat evropský rozpočet, aniž bychom připustili solidaritu například v oblasti migrace. Nemůžeme se snažit snižovat svůj příspěvek do evropského rozpočtu, aniž bychom chápali, co s sebou nese jednotný trh," tvrdí francouzský prezident. V rozhovoru s HN taky prohlásil, že státy EU nemůžou donekonečna brát ohled na ty členské země, které by chtěly jen blokovat další evropskou integraci. "Evropa, která nepostupuje vpřed, je odsouzena k zániku," tvrdí Macron.
Rakousko omezí přídavky na děti cizinců, kteří v zemi pracují
25.10.2018
Dolní komora rakouského parlamentu schválila ve středu zákon, který občanům jiných zemí Evropské unie pracujících v Rakousku omezí přídavky na děti, pokud jejich potomci v této zemi nežijí. Informovala o tom agentura APA. Novou legislativní normu kritizovala rakouská opozice, ale i některé země EU, například Slovensko. Též Evropská komise už dala najevo, že přezkoumá, zda je tento zákon slučitelný s právem EU.
Takzvanou indexaci, která se dotkne zejména pracovníků ze zemí, jako jsou Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko nebo Bulharsko, schválila rakouská vláda letos v květnu. Od opatření, které má začít platit 1. ledna příštího roku, si vláda slibuje roční úspory 100 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun). Na základě nového zákona mají být občanům unijních zemí a Švýcarska, jejichž děti zůstaly v zemi původu, snížit přídavky na děti na úroveň obvyklou v jejich zemi. Podle rakouských médií bude nová norma znamenat nižší příspěvky pro lidi ze zemí východní Evropy a naopak vyšší pro osoby ze severských zemí pracující v Rakousku, jejichž děti s nimi v Rakousku nežijí.
Evropská komise poprvé odmítla rozpočet země EU
24.10.2018
Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to v úterý řekl novinářům místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis.
Odmítavý pohled komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády. Je to poprvé v historii, kdy komise při hodnocení rozpočtových plánů zemí eurozóny k podobnému kroku sáhla. "Italská vláda jde otevřeně a vědomě proti závazkům, které na sebe země vzala," upozornil Dombrovskis. Porušování pravidel podle něj může na první pohled vypadat lákavě, může nabízet iluzi svobody. "Je lákavé snažit se vyléčit dluh novými dluhy. Ale v určité chvíli je potřeba dluh splatit," dodal.