Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Čína dohnala východní země EU
14.12.2018
Průměrná čistá měsíční mzda v Číně dosáhla už téměř 20 tisíc korun, to je o něco méně než 23 tisíc korun v České republice. Po zohlednění rozdílných cen zboží a služeb v obou zemích ale Čína poráží už i řadu českých regionů. Poměrně překvapivý výsledek vyplývající z analýzy Hospodářských novin jde z velké části na vrub nižší cenové hladině, nižším daním a prudkému hospodářskému vzestupu čínské ekonomiky v posledním desetiletí.
Výsledky analýzy odhalují i další zajímavá fakta. Čistá průměrná mzda v Řecku je nižší než v Rumunsku. Při srovnání ekonomické vyspělosti například ukazatelem HDP na obyvatele je na tom Řecko sice výrazně lépe, pokud se ovšem zohlední různé cenové hladiny v daných zemích, pak je náskok Řecka už jen ve výši 10 procent. V případě čistých mezd je zde pro chudší země další zvýhodnění. Platí, že v chudších zemích je daňové břímě uvalené na příjmy obyvatel zpravidla nižší než ve vyspělých státech. Tím lze vysvětlit překvapivé umístění Rumunska před Řeckem, ke stejnému výsledku došla v rámci Evropy i další srovnání. A to vše platí i pro Čínu.
Češi platí na bydlení o polovinu větší úrok, než je průměr eurozóny
13.12.2018
Evropané, kteří si berou úvěr na bydlení, zaplatí na úrocích většinou méně, než kdyby si ho zařizovali před rokem. Čechům naopak tyto úvěry zdražily, a to dost výrazně. Podle říjnové statistiky Evropské centrální banky české banky tyto úvěry poskytovaly v průměru za 2,77 procenta. Česko je tak v úvěrech na bydlení osmou nejdražší zemí Evropské unie.
Podle evropského srovnání, které zahrnuje hypotéky a úvěry stavebních spořitelen, vůbec nejlevněji lidem na bydlení půjčují banky ve Finsku, a to za úrok nižší než jedno procento. Do skupiny nejlevnějších zemí patří i Slovensko s průměrným úrokem 1,48 procenta. Nejdráže na bydlení půjčují rumunské banky, a to za úrok blížící se šesti procentům. V zemích, kde se platí eurem, byla v říjnu průměrná sazba úvěrů na bydlení na úrovni 1,82 procenta ročně. Znamená to, že na úrocích platí Češi o polovinu víc, než je průměr eurozóny. ypotéky jsou nyní pro Čechy nákladnější hlavně kvůli vyšší ceně peněz. Ta plyne z toho, že ČNB na rozdíl od ECB už rok a půl zvyšuje sazby, zatímco v eurozóně jsou stále na nule. O důležitosti měnové politiky centrálních bank svědčí i fakt, že v době, kdy byly české sazby s evropskými srovnatelné, se na podobných úrovních pohybovaly i úroky z úvěrů na bydlení.
Evropská komise vyšetřuje plán Vodafonu převzít Liberty Global
12.12.2018
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování plánu britské telekomunikační společnosti Vodafone na převzetí aktivit poskytovatele kabelové televize a širokopásmových služeb Liberty Global v České republice, Německu, Maďarsku a Rumunsku. Komise se podle své tiskové zprávy obává, že toto převzetí by mohlo omezit hospodářskou soutěž v Česku a Německu. Transakce zahrnuje mimo jiné největší českou kabelovou společnost UPC.
Vodafone je druhým největším mobilním operátorem na světě a působí také v České republice. Komise se obává, že převzetí aktivit firmy Liberty Global by v ČR mohlo vést k vytlačení některých telekomunikačních podniků z trhů s mobilními, internetovými a televizními službami pro koncové zákazníky. Dohodu o převzetí aktivit ohlásil Vodafone letos v květnu. Díky transakci v hodnotě 21,8 miliardy dolarů (téměř půl bilionu korun) by se podnik stal největším poskytovatelem širokopásmových, kabelových a mobilních služeb v Evropě, napsala agentura Reuters. "Je důležité, aby všichni spotřebitelé v EU měli přístup k dostupným a kvalitním telefonním a televizním službám," uvedla evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Cílem vyšetřování je podle komisařky zajistit, aby plánované převzetí neznamenalo pro spotřebitele vyšší ceny, omezený výběr a pokles inovací v telekomunikačních a televizních službách.
Brexit s výstupovou dohodou, nebo bez ní?
11.12.2018
Do 29. března 2019, tedy data formálního odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU, zbývá jen pár měsíců. S tím, jak se vyjednávání o podmínkách vystoupení Spojeného království (UK) z EU protahovala oproti původnímu plánu, značně narůstala i nervozita na obou stranách Lamanšského průlivu a krizový scénář o odchodu UK z unie bez dohody (takzvaný scénář "no deal") byl politiky i novináři skloňován stále častěji.
Po více než 20 měsících od zahájení dvouletého období určeného pro vyjednání podmínek odchodu se však vyjednavačům UK a Evropské komise podařilo dospět k finální shodě na návrhu textu výstupové dohody, a v polovině listopadu tedy konečně došlo k tolik očekávanému posunu i na politické úrovni směrem k dojednání výstupové dohody. Jaké jsou tedy reálné varianty dalšího vývoje? Proč je uzavření výstupové dohody tak důležité pro řádné vystoupení Spojeného království z Evropské unie a co by její neschválení znamenalo pro český export? Pro spořádaný odchod UK z EU je dohoda o vystoupení klíčová, neboť upravuje proces ukončení členství a zejména pokrývá citlivé oblasti, jako jsou práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky či tzv. přechodné období. Díky přechodnému období by mohla být i nadále uplatňována stávající unijní pravidla alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky. To by také oběma stranám poskytlo další čas na vyjednání dohody o budoucích vztazích a zejména dořešení irské otázky. Během tohoto období by se na UK i nadále vztahovalo právo EU v plném rozsahu, tedy včetně nově přijímaných pravidel i jurisdikce Soudního dvora EU. UK by se však už nemohlo účastnit jednání unijních institucí a orgánů, a to ani těch stanovených mezinárodními dohodami unie, a nemělo by žádný vliv na legislativní proces. Po celou dobu přechodného období by navíc zůstalo součástí vnitřního trhu a celní unie.