Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Audi zaplatí za podvody s emisemi v přepočtu téměř 21 miliard korun
17.10.2018
Německá automobilka Audi zaplatí za podvody s emisemi 800 milionů eur (20,7 miliardy korun). Dceřiná firma koncernu Volkswagen v úterý oznámila, že přijala pokutu vyměřenou mnichovským státním zastupitelstvím a ukončila tím soudní řízení.
Předmětem vyšetřování byly spalovací šestiválcové a osmiválcové motory v modelech Audi V6 a V8 vyráběných od roku 2004, které podle zjištění neodpovídaly předpisům. Výrobce luxusních vozů ve svém sdělení uvedl, že tato mimořádná položka výrazně zatíží jeho letošní hospodářské výsledky, zasažen by měl být i mateřský Volkswagen. Ten už v červnu zaplatil za podobný přestupek miliardu eur. Kvůli podezření z podvodu a klamavé reklamy v souvislosti s emisním skandálem vyšetřuje prokuratura i suspendovaného šéfa Audi Ruperta Stadlera. Ten je podezřelý, že schválil prodej aut s nepravdivými údaji o emisích, věděl o manipulacích nebo je přinejmenším úmyslně ignoroval. Kvůli obavám, že by se mohl snažit ovlivňovat svědky a mařit vyšetřování byl zadržen a ve funkci jej zatím zastupuje šéf prodeje Abraham Schot.
Německo je napřed o třicet let
16.10.2018
Pověst učňovských oborů školy i firmy v posledních třiceti letech zanedbávaly, říká bývalý vítkovický ředitel Libor Witassek. Podle něj bude trvat dalších patnáct let, než zájem o učební obory a jejich kvalita znovu vzrostou. Jako řešení vidí vytvoření nového systému učňovského vzdělávání. Do něj by kromě státu a škol měly být zapojené i regionální firmy a obce. "Neexistuje úředník, jenž obsah výuky vymyslí lépe než 20 firem," říká Witassek, ambasador Evropského týdne odborných dovedností.
Kritický nedostatek uchazečů o práci může podle něj zapříčinit konec tuzemského průmyslu. "Firmy neustále snižují nároky na lidi, spousty z nich nabírají lidi bez odpovídajícího vzdělání a praxe jen s tím, že mají zájem pracovat. Takoví lidé nacházejí uplatnění u jednoduchých výrobních linek, pracují s jednoduchými technologiemi a nemusí při své práci příliš přemýšlet. Takoví pracovníci v českém průmyslu převažují," upozorňuje zkušený podnikatel na to, že stát a školy by se měly zaměřit na vzdělání kreativních lidí, kteří ve svých profesích ustojí i vlnu robotizace a dodají tuzemskému průmyslu vyšší přidanou hodnotu. S měnícími se potřebami firem by učňovské školy měly své osnovy měnit nejpozději každé dva roky. "Existují technické obory, které se mění tak rychle, že absolventi po jejich vystudování nemají znalosti a dovednosti, které jsou aktuálně na trhu práce potřeba," míní Witassek, který v Opavě už na konci 90. let založil rekvalifikační centrum, které se zabývá dovednostmi ve strojírenství. Za posledních 18 let jím prošly stovky zájemců včetně absolventů učňovských oborů. "Dnes stejně jako před 18 lety nejsme spokojeni s tím, jak středoškoláci dovedou pracovat s moderními technologiemi. Úroveň znalostí zájemců o program se neustále zhoršuje, a to i proto, že se ve školách často nedostanou k práci na kvalitních strojích nebo s moderními technologiemi, neumí například modelovat ve 3D. Neumí vymýšlet, jen provádět stále se opakující činnosti," popisuje manažer, který pro potřeby centra stroje pořizuje na operativní leasing, takže je obměňuje nejdéle po čtyřech letech.
Podíl dieselů na nových autech v Evropě prudce klesá
15.10.2018
Prodej osobních automobilů s naftovým motorem v zemích Evropské unie v pololetí klesl o 16 procent na 3,12 milionu vozů. Motoristé se obávají problémů spojených se znečišťováním ovzduší i poklesu prodejní hodnoty svých starších vozů. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podíl dieselových aut na celkovém prodeji v EU klesl na 36,5 procenta ze 42,5 procenta ve stejném období loni.
"Evropou se šíří nedůvěra k naftovým motorům," uvedla agentura. Například v Británii byl propad prodeje naftových aut ještě výraznější a činil 30 procent. V Německu, kde sídlí přední světoví výrobci naftových aut Volkswagen a BMW, podíl těchto aut na celkovém prodeji činil v prvním pololetí 31,1 procenta, zatímco o rok dříve to bylo 41,3 procenta. V návaznosti na tento vývoj se snižuje také poptávka po naftě, v srpnu byla v porovnání s červencem nižší o 115 tisíc barelů denně. V rámci boje proti znečištění přijala restrikce na provoz aut s naftovým motorem řada významných evropských měst včetně Berlína, Londýna či Paříže. Evropa je pro diesely největším světovým trhem od 80. let, kdy se řidiči začali odklánět od benzinových aut. Naftové motory vypouštějí více oxidů a částic než motory benzinové, ale méně oxidu uhličitého. V posledních letech ale upadají v nemilost právě kvůli vysokým emisím toxických částic a také kvůli emisnímu skandálu automobilky Volkswagen. Ten vypukl v roce 2015 a týká se zkreslování testů emisí.
Evropa zažívá nárůst počtu elektromobilů a hybridních vozů
11.10.2018
V Evropě je podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) skoro 270 milionů aut. Přes výrazný nárůst počtu elektromobilů a hybridních aut jich ještě není dohromady ani milion. Největší podíl těchto alternativních vozidel ve vozovém parku je v Norsku, kde je to 4,25 procenta (175 283 hybridů a elektromobilů). U hybridních aut vede Nizozemsko, kde jich je 98 280. V Česku nyní jezdí 1327 elektromobilů a 581 hybridů.
V celé Evropě je nyní něco přes 137 tisíc veřejných dobíjecích stanic. Těch výkonnějších nad 22 kW je ale pouze 18 972. V Česku lze elektromobil dobít celkem na 666 veřejných místech. Vysokorychlostních nabíječek je 178.