Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Podíl dieselů na nových autech v Evropě prudce klesá
15.10.2018
Prodej osobních automobilů s naftovým motorem v zemích Evropské unie v pololetí klesl o 16 procent na 3,12 milionu vozů. Motoristé se obávají problémů spojených se znečišťováním ovzduší i poklesu prodejní hodnoty svých starších vozů. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podíl dieselových aut na celkovém prodeji v EU klesl na 36,5 procenta ze 42,5 procenta ve stejném období loni.
"Evropou se šíří nedůvěra k naftovým motorům," uvedla agentura. Například v Británii byl propad prodeje naftových aut ještě výraznější a činil 30 procent. V Německu, kde sídlí přední světoví výrobci naftových aut Volkswagen a BMW, podíl těchto aut na celkovém prodeji činil v prvním pololetí 31,1 procenta, zatímco o rok dříve to bylo 41,3 procenta. V návaznosti na tento vývoj se snižuje také poptávka po naftě, v srpnu byla v porovnání s červencem nižší o 115 tisíc barelů denně. V rámci boje proti znečištění přijala restrikce na provoz aut s naftovým motorem řada významných evropských měst včetně Berlína, Londýna či Paříže. Evropa je pro diesely největším světovým trhem od 80. let, kdy se řidiči začali odklánět od benzinových aut. Naftové motory vypouštějí více oxidů a částic než motory benzinové, ale méně oxidu uhličitého. V posledních letech ale upadají v nemilost právě kvůli vysokým emisím toxických částic a také kvůli emisnímu skandálu automobilky Volkswagen. Ten vypukl v roce 2015 a týká se zkreslování testů emisí.
Evropa zažívá nárůst počtu elektromobilů a hybridních vozů
11.10.2018
V Evropě je podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) skoro 270 milionů aut. Přes výrazný nárůst počtu elektromobilů a hybridních aut jich ještě není dohromady ani milion. Největší podíl těchto alternativních vozidel ve vozovém parku je v Norsku, kde je to 4,25 procenta (175 283 hybridů a elektromobilů). U hybridních aut vede Nizozemsko, kde jich je 98 280. V Česku nyní jezdí 1327 elektromobilů a 581 hybridů.
V celé Evropě je nyní něco přes 137 tisíc veřejných dobíjecích stanic. Těch výkonnějších nad 22 kW je ale pouze 18 972. V Česku lze elektromobil dobít celkem na 666 veřejných místech. Vysokorychlostních nabíječek je 178.
Česko se přidalo k opozici vůči návrhu EU na digitální daň
10.10.2018
Česká republika se připojila k odporu Irska, Finska a Švédska vůči návrhu Evropské unie na novou digitální daň, která by zvýšila daňové zatížení velkých internetových firem. Ve společném dokumentu uvedené čtyři země varují, že navrhovaný postup by mohl porušovat mezinárodní smluvní závazky. Informovala tom agentura Reuters s odvoláním na kopii dokumentu poskytnutou irským ministerstvem financí.
Evropská komise představila návrhy na změny ve zdanění digitálních firem letos v březnu. Návrhy zahrnují zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků, jako jsou Google či Facebook, které čelí obvinění, že v rámci EU přesměrovávají své zisky do zemí s nižší daňovou zátěží.
| Předplatitelé mají web bez reklam. Ministři financí EU souhlasí, že daňová pravidla je zapotřebí změnit tak, aby se zvýšilo zdanění digitálních služeb. Nejsou však jednotní v názoru na to, jakým způsobem by se mělo postupovat, upozorňuje agentura Reuters. Některé menší země s nižšími daňovými sazbami, například Irsko, chtějí, aby změny v rámci EU postupovaly v souladu s globální reformou zdanění digitálních aktivit, o které se již řadu let diskutuje. Také severské země se staví proti postupu pouze na úrovni EU a ve společném dokumentu se k tomuto postoji podle Reuters připojila i Česká republika.
Europarlament odsouhlasil volný pohyb dat po území unie
08.10.2018
Pátou základní svobodou, o níž se opírá volný trh Evropské unie, se stane po volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu také volný pohyb dat.
Evropský parlament přijal nová pravidla, na jejichž základě padnou v rámci EU omezení pro volný pohyb dat, která jsou dnes specifickým a významným druhem zboží, jenž má své nezastupitelné místo ve všech ekonomikách unie. Nové nařízení se netýká osobních údajů, které budou i nadále přísně chráněny. Očekává se, že je schválí členské země na úrovni Evropské rady 6. listopadu. "Fakticky jsme ustavili pátou svobodu na vnitřním trhu EU," prohlásila česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která se na přípravě stanoviska europarlamentu podílela jako stínová zpravodajka. "Data jsou komoditou 21. století," pokračuje Charanzová. "Firmy působící ve více zemích EU přitom dnes data musí skladovat v každém státu zvlášť, v tomto případě jde o čirý protekcionismus těchto zemí."