Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Lockdown je příčinou zájmu o chataření a chalupaření
03.01.2022
Chataření a chalupaření je v Česku fenomén, jehož obliba přichází ve vlnách: velký boom byl například v dobách socialismu, útlum přišel s touhou cestovat do zahraničí, obliba se vrátila při hospodářské krizi v roce 2008 a nově nyní během pandemie, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociální geografka z Přírodovědecké fakulty UK Dana Fialová.
Lockdown je příčinou jedné z vln zájmu o chataření a chalupaření. Lidé skutečně hodně toužili "vypadnout" z města, a když měli tu možnost, tak ho trávili na chatách a chalupách. Šlo především o rodiče s dětmi na home officu nebo o mladší seniory.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Obyvatelé EU méně často navštěvují pirátské weby
10.12.2021
Obyvatelé Evropské unie se méně často připojují na weby, které šíří v rozporu s autorským právem filmy, hudbu nebo televizní pořady. Počet přístupů na pirátské weby se od roku 2017 do konce roku 2020 snížil o více než polovinu. Uvádí to čtvrteční zpráva Úřadu EU pro duševní vlastnictví. V Česku byl počet přístupů vyšší než unijní průměr.
Každý uživatel internetu v Evropské unii se podle zprávy loni měsíčně šestkrát připojil k portálům, které šíří obsahy v rozporu s autorskými právy. Národní průměr nad deset připojení měsíčně vykazovala Litva, Lotyšsko, Řecko a Malta, nejnižší údaj mělo Finsko, Německo a Polsko.
V Česku průměr činí zhruba osm připojení za měsíc. Tuzemsko tak podle zprávy patří do skupiny zemí, které v roce 2017 vykazovaly průměrný údaj, tempo poklesu ale bylo méně rychlé než unijní průměr.
Počet připojení na pirátské weby se od roku 2017 snižuje. Jen za rok 2020 tento počet klesl zhruba o třetinu. Nejvíce opadl zájem o hudbu a filmy, méně pak o televizní programy.
V
Češi jedli v pandemii zdravěji, zjistili statistici
08.12.2021
Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla. V meziročním srovnání se loni v Česku zvýšila spotřeba masa, mléka, mléčných výrobků, ovoce i zeleniny. Menší zájem byl o pekárenské výrobky, brambory, tuky a oleje a nealkoholické i alkoholické nápoje.
"Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny," uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková. Ovoce loni snědl každý Čech v průměru 87,8 kilogramu, o 1,3 kilogramu více než v roce 2019. Z ovoce mírného pásma připadala polovina celkové spotřeby na jablka, následovaly švestky se zhruba 12procentním podílem. U jižního ovoce tvořily shodně zhruba třetinu spotřeby banány a pomeranče spolu s mandarinkami.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Nejabsurdnějším bankovním poplatkem je výběr z bankomatu vlastní banky
02.12.2021
Vítězem ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek se stal poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Rozhodlo o tom téměř 2500 hlasů od čtenářů serveru Bankovnipoplatky.com.
Poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky obdržel 24 procent hlasů. Druhý v pořadí se umístil poplatek za potvrzení o zůstatku úvěru za účelem jeho splacení s dvaceti procenty a třetí místo obsadil poplatek za změnu oznámením banky s 19 procenty hlasů.
S