Populace ČR v roce 2023 překročila 10,9 milionu, výrazně klesl počet sňatků i narozených dětí
07.10.2024
Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.
Na konci roku 2023 mělo Česko poprvé od konce druhé světové války více než 10,9 milionu obyvatel. Přírůstek stěhováním 94,7 tisíce osob byl, po přírůstku v roce 2022, druhý nejvyšší v poválečné historii Česka. V migračním saldu převládali občané Ukrajiny (75,2 tis.), následovaní občany Slovenska (5,6 tis.) a vůbec poprvé se na třetím místě objevili Filipínci (2,1 tis.). Oproti tomu přirozená měna snížila celkový přírůstek obyvatel v roce 2023 o 21,6 tisíce.
Manželství v roce 2023 uzavřelo 48,3 tisíce párů. Po výrazném meziročním nárůstu počtu sňatků v roce 2022 (o 17 %) došlo opět k jeho poklesu. Snížila se rovněž intenzita sňatečnosti, když při setrvání měr sňatečnosti z roku 2023 by před 50. rokem věku vstoupilo do prvního manželství 56 % mužů a 65 % žen. Průměrný věk mužů při prvním sňatku vzrostl na 32,7 roku a žen na 30,6 roku. Rozvedlo se 19,5 tisíce manželství, o 2 % méně než v roce 2022. Při udržení měr rozvodovosti z roku 2023 by v dalších letech skončilo rozvodem 37,1 % manželství, nejméně od počátku století. Průměrná délka trvání manželství do jeho ukončení rozvodem činila 13,5 roku.
Pokles počtu živě narozených v roce 2023 představoval již druhé desetitisícové meziroční snížení v řadě. Úhrnná plodnost poklesla z 1,62 na 1,45 dítěte na jednu ženu, zatímco průměrný věk žen při narození prvního dítěte se mírně zvýšil na 28,9 roku. Počet zemřelých se v roce 2023 meziročně snížil o 6 % na 112,8 tisíce. Naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 let (o 0,7 roku) a u žen na 82,8 let (o 0,8 roku).
Podrobné informace o strukturách a intenzitách demografických událostí a jevů v loňském roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva České republiky, dostupná na webu ČSÚ.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Potraviny ve světě zdražují nejrychleji za posledních deset let
11.06.2021
Svět čelí prudkému zvyšování cen potravin. V květnu poskočil cenový index FAO (Organizace pro výživu a zemědělství OSN) o 40 procent, a tedy nejvýrazněji za poslední dekádu. Potraviny navíc zdražovaly již dvanáctý měsíc v řadě. Růst cen pohání vysoká poptávka domácností, provázená nižší nabídkou některých plodin.
„Přispívá ale také nedostatek dopravních kapacit, a tudíž i vyšší ceny přepravy,“ komentuje vývoj hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Doplňuje přitom, že Česka se výrazné zdražování potravin netýká. V tuzemsku jsou nyní jejich ceny mírně nižší než loni.
Koronavirová krize na Slovensku nevedla k výraznějšímu nesplácení půjček
07.06.2021
Jen zlomek slovenských domácností, které po propuknutí koronavirové krize využily možnosti odkladu při splácení půjček, má po skončení přechodného období problémy pokračovat ve splácení. Bankovní sektor patří mezi odvětví, která v zemi úspěšně podnikala i za dřívější silné druhé vlny koronavirové nákazy. Informovala o tom dnes slovenská centrální banka (NBS). "Nepotvrdilo se, že v roce 2021 bude velmi rychle stoupat objem nesplácených půjček.
Odklad splátek půjček pro banky nepředstavoval problém," řekl novinářům člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček k výsledkům analýzy kondice finančního sektoru. Potíže se splácením po skončení odkladu splátek má zhruba 0,6 procenta slovenských domácností. Negativní vývoj při splácení úvěrů NBS nezaznamenala ani v situaci, kdy za epidemie nemoci covid-19 přišlo na pětimilionovém Slovensku o práci kolem 66.000 lidí. Podle centrální banky dlužníkům pomohl i vládní program pobídek na zmírnění negativních dopadů epidemie, mezi které patří například poskytování dotací na udržení zaměstnanosti a příspěvků lidem bez příjmů. NBS ale také uvedla, že rizika u finanční kondice domácností přetrvávají, a to i kvůli tomu, že koronavirová krize ještě neskončila.
S
Teplárny v Česku topily až do konce května
02.06.2021
Topná sezona byla druhá nejchladnější za poslední desetiletí. Dodávky tepla v části tepláren však meziročně nestouply, důvodem byl útlum provozu služeb, kulturních a sportovních zařízení po většinu topného období. Stoupl naopak odběr domácností. ČTK to řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Topná sezona na přelomu let 2020 a 2021 byla podle sdružení o devět dní delší než je průměr dekády, který je 238 topných dnů.
"Z průzkumu v teplárnách vyplývá, že domácnostem se dodávky tepla zvýšily jak vlivem studenější zimy, tak i vlivem protiepidemických opatření, kdy lidé byli více doma. Celkově to může být ve srovnání s minulou zimou podle místních podmínek až o 13 procent tepla více, výraznější vliv na navýšení ale mělo počasí, zhruba do deseti procent,“ uvedl ředitel TS ČR Martin Hájek. K mírnému navýšení dodávek tepla došlo podle sdružení rovněž u zdravotnických zařízení. U dodávek tepla pro průmysl pak byla omezení minimální a dodávka podobná jako minulou zimu. Nejvíce protiepidemická omezení postihla obchodní centra, sektor klasických služeb, kulturní a sportovní zařízení - ve službách byl propad dodávek tepla i v desítkách procent, oznámilo TS ČR. Výsledek každé teplárny podle něj závisí na podílu jednotlivých skupin odběratelů. "Teplárny s vyšším podílem dodávek tepla pro domácnosti a průmyslovou výrobou dodaly v porovnání s minulým topným obdobím až o desetinu tepla více. Teplárny s vyšším podílem skupin odběratelů, které byly omezené v provozu, dodaly tepla zhruba podobně jako v minulém otopném období nebo jen o nižší jednotky procent více," uvedl Hájek.
S
Každá druhá firma v pandemii modernizovala nebo automatizovala
24.05.2021
Téměř polovina českých firem a podnikatelů v loňském roce během pandemie modernizovala stroje a techniku nebo investovala do automatizace či robotizace. Firmy také využívaly dočasná omezení provozu na dlouho odkládané rekonstrukce a údržbu, vyplývá z průzkumu ČSOB, jehož se od března do dubna zúčastnilo přes 400 respondentů.
"Výsledky svědčí o tom, že firmy v pandemii rozhodně nezahálely. Nejčastější aktivitou byla modernizace strojového parku a vybavení, což se týkalo takřka dvou třetin firem s obratem nad 40 milionů korun. Podle sesbíraných dat se téměř pětina respondentů pustila do digitalizace a potvrdila tak covidový trend akcelerace inovací a technologických změn, z čehož bude těžit celá česká ekonomika," uvedl výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop. Čtvrtina podniků se loni podle průzkumu věnovala inovacím produktů a služeb. Každý pátý podnik se zaměřil na digitalizaci a každá sedmá firma na snižování ekologické zátěže. Mezi nejčastější příklady rekonstrukčních činností patřily opravy střech, počítačová údržba a přestavba nemovitosti nebo skladu.
S